Autorkou fotografií je Barbora Hrončoková.
Dceřiná společnost firmy Novell, SUSE LINUX, má, jak možná víte, pobočku v České republice, konkrétně v Praze. Kdo pracuje v budově na pražské Lihovarské ulici a co konkrétně tam dělají? Pražská pobočka linuxové společnosti, která stojí za SUSE Linux Enterprise (SLE) a samozřejmě také za distribucí openSUSE, zaměstnává celkem sto lidí (z toho šedesát vývojářů a čtyřicet lidí jako podpora), většinou Čechů a Slováků, ale najde se mezi nimi například i Australan nebo Turek.
Recepce
Týmy
Podobně jako v jakékoli větší firmě existují i v SUSE určitá oddělení, týmy pracovníků, kteří se věnují konkrétní činnosti. Kdo jste někdy byli na nějaké větší či menší linuxové konferenci či jiné podobné akci, jako je LinuxAlt, InstallFest nebo LinuxExpo, určitě jste potkali pracovníky z Boosters teamu, kteří zajišťují věčnou slávu openSUSE a rozdávají trička, samolepky, ale například i přednáší.
Právě Michal Hrušecký a Pavol Rusnák z tohoto týmu mě provázeli po pražské pobočce a seznamovali mě s členy dalších týmů. V zásadě se dá říct, že většina týmů je nadnárodní, takže sice někteří sedí tady u nás, ale jiní jsou třeba v Norimberku, nebo kdekoli jinde po celém světě.
Chameleoni, kam se podíváš
Administrátoři
Kdo by neznal tuhle sortu lidí, která zajišťuje počítačovou infrastrukturu firmy. Stejně tak jako kdekoli jinde, i v SUSE jsou zapotřebí. Nedělají ale jen nudnou práci, protože mohou svůj čas investovat například do tvorby počítačového akvária.
Počítačové akvárium Martina Čaje
Přestože jsou určitě potřeba, běžní uživatelé SLE nebo openSUSE jejich práci asi nikdy přímo neuvidí.
Martin Čaj
SUSE Studio
Pokud nevíte, co to SUSE Studio je, prozradím vám, že se jedná o webovou službu, ve které si můžete snadno naklikat vlastní distribuci, samozřejmě založenou na openSUSE. Více se dozvíte v našem článku.
Toto už je oblast, se kterou může přijít do styku prakticky každý. V pražské kanceláři sedí lidé, kteří SUSE Studio přímo vyvíjejí. Jedním z nich je David Majda, kterého můžete znát z CZilly, v době naší návštěvy se věnoval začlení openSUSE 11.4 do Studia, takže v době jeho vydání už jste si mohli vytvářet distribuce na základě nové verze.
openSUSE 11.4 v SUSE Studiu
SUSE Studio je částečně postaveno na open-source nástroji KIWI (napsaném v Perlu), který bylo potřeba upravit, aby fungoval s novým openSUSE, ale i relativně se starým SLE 10. To měl na starosti Balázs Kutil, na rozdíl od Davida, který řeší webový frontend napsaný v Ruby on Rails.
David Majda a Balázs Kutil
S nimi sedí v kanceláři i grafik Andy z Austrálie, který má na starost právě vzhled této robustní webové aplikace. Dělá čest svobodnému softwaru, protože ke své práci využívá Inkscape, GIMP a Blender. Pokud vás zaráží využití 3D modelovacího programu při tvorbě webu, vězte, že jde především o tvorbu maskota této služby – Distera.
Dister je trojrozměrným modelem a když je potřeba vytvořit obrázek, prostě udělá pózu
Grafická základna
Uživatelská podpora nejvyšší úrovně
Hlavní rozdíl mezi openSUSE a SUSE Linux Enterprise je – samozřejmě kromě ceny – v podpoře. Když zákazník zavolá, je spojen operátory na úrovni jedna, kteří zjistí, jestli je počítač zapnutý a jestli ho zákazník zkusil vypnout a zase zapnout. Pokud se prokáže, že se nejedná o zákazníka tohoto typu, je uživatel přepojen na úroveň dvě, kde už se řeší opravdové problémy. No a pokud se ukáže, že se jedná o chybu v softwaru, předá se problém pracovníkům ze třetí, nejvyšší, úrovně, kteří se zákazníkem už nepřijdou do styku, ale z Prahy řeší chyby v programech. Pokud to je v jejich silách, opraví je sami, v opačném případě kontaktují přímo vývojáře. Byl jsem ujištěn, že případné opravy se dostanou do upstreamu, takže jsou užiteční všem linuxákům :)
Významní partneři
Notebooky a ovladače pro hardware
Práce Vlada Botky spočívá v rozběhávání hardwaru z nejnovějších notebooků. Má skříň plnou prototypů a řeší především bezdrátové technologie, tzn. wifi a Bluetooth karty. Prototypy mu dodávají samotní výrobci a tak není divu, že větší část jeho týmu sídlí u pramene, totiž v Tchaj-wanu.
Tato karta kombinuje obě bezdrátové technologie, jak bývá dnes zvykem
Vlado zjišťuje, jak dodaný hardware funguje s nejnovějším linuxovým jádrem a v případě potřeby vytvoří konkrétní ovladač. Takže pokud si koupíte nový notebook, máte díky jeho práci vyšší pravděpodobnost funkčnosti nejen v SUSE, ale ve všech linuxových distribucích.
I přes svůj vzhled se jedná o notebook
Kdy tenhle kousek přijde na trh?
Testování produktů
Tým, jehož úsilí si příliš nevšimnete, ale kdyby neexistoval, zjistíte to. Testují před vydáním vývojové verze placených produktů Novellu, ale i openSUSE nebo SUSE Studia a podobně. Jedním z členů tohoto týmu je i Vít Pelčák, kterého můžete znát jako koordinátora překladů prostředí KDE. Vít testuje produkty manuálně, tady zkouší klasické postupy, nové vlastnosti, ale i funkčnost těch starých.
Kromě toho v SUSE pracují i lidé, kteří vytvářejí automatizované zátěžové a průchodové testy. V jejich kanceláři to tak trochu připomíná The IT Crowd.
Najdi tučňáka
SUSE Labs
V SUSE Labs se „dělá Linux“. Mám teď na mysli jádro – vývojáři tady pracují na kernelu, gcc, glibc a podobných „hardcore“ věcech. Podle relativně aktuálních informací se Novell podílí na vývoji jádra necelými pěti procenty. A v pražské pobočce je největší koncentrace členů SUSE Labs, více jich je jen ve Spojených státech amerických, ale jsou rozptýleni po celé zemi. Pro obyčejné uživatele zdánlivě nicneříkající věci, ale i tak je všichni potřebujeme.
YaST
Martin Vinder má na starosti YaST, ovládací centrum distribucí SUSE. V současnosti pracuje na WebYaSTu, takže můžete v SUSE Studiu měnit nastavení jedné instance distribuce, aniž byste museli spouštět virtuální stroj, kromě toho můžete WebYaST použít k vzdálené správě serveru přes webový prohlížeč.
Kromě toho nám Martin prozradil i plány do budoucna: YaST je sice open-source nástroj, ale je napsán v prazvláštním jazyce, který byl kdysi vyvinut právě pro YaST, takže například vytváření vlastních modulů do něj není příliš jednoduché. V budoucnu bude možné přidávat moduly napsané v Pythonu a/nebo v Ruby a stávající moduly budou postupně přepsány do některého ze zmíněných jazyků.
Tučňák
YaST nyní obsahuje speciální vrstvu, která vytváří uživatelské rozhraní pro Qt (KDE), GTK (GNOME, Xfce, LXDE) i ncurses (terminál), aniž by vývojáři museli řešit každé rozhraní zvlášť. Tato vrstva je už nyní v podstatě separována od YaSTu a můžete se těšit na její samostatné vydaní pod názvem libyui. Máme se tedy na co těšit.
Balíčkáři
Michal Vyskočil byl trochu zklamaný, že jsem si s ním nepovídal dlouho, ale jeho práce je naprosto jasná i mně. Spolu s dalšími kolegy z Prahy a Norimberka vytváří balíčky pro openSUSE a SLE. Většina balíčků vzniká v konkrétních týmech (balíčky jádra v SUSE Labs, balíčky LibreOffice v jejich týmu a podobně), ale ty zbylé vytvářejí právě oni. Každý z nich tak má na starosti desítky až stovky balíčků, které si pak můžete nainstalovat na své počítače se SUSE.
SLEPOS
SLEPOS, tedy SUSE Linux Enterprise Point of Service je rozšíření nad SLESem určené zejména pro obchodní řetězce, které provozují velké množství platebních terminálů, a umožňuje jim instalovat a udržovat terminály aktuální a nepřetržitě běžící, s rychlou obnovou v případě selhání hardwaru. Součástí produktu je i certifikace hardwaru a podpora systému, díky tomu se do jádra a dalších open-source projektů dostanou opravy a nový kód, který je pro tento hardware nutností. Vzhledem k tomu, že dnešní pokladní systémy jsou obyčejná PC s touchscreenem, jen rozšířitelná o mnoho serial a USB zařízení, takže obyčejní linuxoví uživatelé z toho mají nakonec také prospěch. Předchozí verze SLEPOSu nazývaná NLPOS (Novell Linux Point of Service) byla součástí IBM produktu IRES, který se objevil i v našich řetězcích jako je Billa a Norma. Zákazníci používající SLEPOS nebo NLPOS jsou rozseti po celém světě a patří mezi ně zejména Casas Bahia zastoupená ve dvou stovkách měst v Brazílii, Karstadt Warenhaus AG se sto dvaadvaceti prodejnami v Německu, Sherwin-Williams s třemi tisícovkami prodejen v USA, Kanadě a Latinské Americe, National Vision s pěti sty lokacemi v USA a jsou umístěny i v některých Wal-Mart obchodech a poslední z větších zákazníků je COOP ve Švýcarsku s necelými dvěma tisíci obchodů.
Starší IBM pokladny
LibreOffice
Vývojáři, kteří dříve vytvářeli v SUSE Go-OO, se nyní aktivně podílejí na vytváření kancelářského balíku LibreOffice, což může být pro někoho pouze formální změna, ale poznal jsem, že Honzovi Holešovskému a ostatním na tom hodně záleží. Díky restrukturalizaci postupu vývoje je možné dostat změny do nových verzí dříve, než jak tomu bylo v OpenOffice.org.
Pokud máte trochu problém s pochopením rozdílu mezi OpenOffice.org a LibreOffice, určitě si přečtěte náš článek Otázky a odpovědi: Dění kolem kancelářských balíků OpenOffice.org, Go-OO a LibreOffice.
Dozvěděl jsem se například, že kromě „velkých“ verzí, jako byla 3.3, budou vycházet každý měsíc verze 3.3.1, 3.3.2..., takže se k uživatelům rychleji dostanou opravy chyb. Také jsem se dozvěděl, že brzy už bude The Document Fundation založena podle německých právních norem. Aby to bylo možné, muselo se někde sehnat padesát tisíc eur, což se podařilo díky spoustě darů od jednotlivců, nikoli díky nějakému korporátnímu sponzorovi.
Skříň slávy
Linuxová země?
Jak vidíte, v českém SUSE se vytváří spousta věcí pro koncové uživatele Linuxu, ať už jde o gcc, ovladače pro hardware nebo kancelářský balík. Co potěší, je fakt, že to nejsou věci, které by se týkaly jen openSUSE, ale věci, které se dostanou i do ostatních distribucí. Takže v Brně máme Red Hat a v Praze máme SUSE, myslím, že z linuxového hlediska jsme celkem produktivní země.
