Zatímco se uživatelé papírových map pomalinku vytrácí, užívání těch elektronických se stále rozrůstá a stalo se naprostou samozřejmostí. Dnes už je nabídka elektronických mapových podkladů tak rozsáhlá, že si v případě potřeby můžete vybírat. A tak se pojďme společně podívat na jednu svobodnou mapovou alternativu, spravovanou početnou celosvětovou komunitou.
Co je OpenStreetMap?
OpenStreetMap (OSM) jsou širokou komunitou udržované a podporované mapy světa. Díky faktu, že se jedná o projekt udržovaný rozsáhlou komunitou přispěvatelů ze všech koutů planety, jsou podklady vždy aktuální. Přispěvatelé využívají GPS přístroje, klasické mapy a nejnověji také letecké snímky. Takto získané informace se porovnávají a nahrávají do společné databáze. OSM jsou tak nejčastěji aktualizované mapové podklady, které je možné využívat.
Historie OSM je již poměrně dlouhá. Projekt založil v červenci 2004 Steve Coast z Velké Británie. V dubnu 2006 projekt OSM začala podporovat stejnojmenná nadace a v červenci 2007 se uskutečnila první OSM mezinárodní konference s 9 000 registrovanými uživateli. Mezi sponzory této konference patřili mimo jiné společnosti Google nebo Yahoo.
Díky své otevřenosti je možné využívat data OSM pro libovolné účely. Podmínkou je pouze to, že vždy uvedete autorství OpenStreetMap a jeho přispěvatelů. Použitá data je také možné libovolně upravovat a šířit, ale opět pod stejnou licencí jako je zdroj. Projekt má dnes více jak milion přispěvatelů a jejich počet stále stoupá.
Na snímku Prahy je nejlépe vidět, jaký pokrok projekt OSM od svého vzniku udělal
Možnosti a využití
OSM je možno využít stejným způsobem jako jakékoliv jiné mapy. Vyhledáte místo, které vás zajímá, prohlédnete si okolí svého plánovaného pobytu anebo jednoduše naplánujete trasu prázdninového výletu. Všechny tyto činnosti jsou intuitivní a ovládání map je přehledné a funkční.
Prvním logickým krokem každého, kdo bude chtít jakýmkoli způsobem OSM využívat, je to, že se připojí na domovskou stránku projektu. Tuto možnost můžete využít jak na svém počítači, tabletu, tak prostřednictvím mobilního telefonu. Prostředí map se vždy přizpůsobí právě využívanému zařízení.
Vzhled map se zcela přizpůsobí zařízení, ze kterého na web vstoupíte
První pohled, který se vám při načtení úvodní stránky zobrazí, bude pravděpodobně (záleží na místě odkud se připojujete) obecná mapa Evropy. V levém horním rohu přímo pod vyhledávacím polem naleznete uvítací hlášení s možností další akce, v horní části obrazovky se nachází hlavní lišta s nabídkou. V mapovém poli jsou umístěné ovládací prvky pro práci s mapou.
Neznalého uživatele na první pohled, spíše než ovládací prvky, zaujme vzhled mapových podkladů. Grafický vzhled se může zdát poněkud hrubší a na rozdíl od konkurence neuhlazený. Nicméně po krátké době užívání si na vzhled zvyknete a dokonce pochopíte jeho výhody.
Úvodní mapa po prvním přístupu – jednoduché a přehledné rozhraní
Když už jsme u vzhledu map, můžeme se rovnou podívat na jeden z ovládacích prvků. Je to možnost přepnutí mapy do různých vrstev. Uživatel má tak možnost procházet podklady podle svých potřeb a preferencí. Na výběr máte možnost standardního zobrazení, cyklomapy, dopravní mapy, humanitární mapy nebo náhled na mapu od společnosti MapQuest Open.
Stejně tak, jako si může uživatel vybrat z libovolného pohledu – z libovolné vrstvy, má možnost i výběru vyhledání optimální trasy od různých poskytovatelů této služby. Volit můžete mezi OSRM Project, Graphhopper nebo Mapzen. Trasy je navíc možné dělit na pěší, cyklistické nebo klasické auto-moto.
Poznámka autora. „Mimochodem druhý zmiňovaný je také využitý jako výchozí vyhledávač trasy v GNOME mapách.“
Vyhledávání trasy je možné dělit na základě využitého dopravního prostředku – je tu možnost i pro pěší
Úpravy a spolupráce
Jak již víme z předchozích řádků OSM je komunitní projekt. A tak mimo běžného využití je také možné, se do tohoto projektu zapojit a přispívat tak k aktualizaci mapových podkladů.
Aby bylo možné se do projektu zapojit, musíte se do projektu zaregistrovat. To je možné provést přímo na stránkách projektu, kde si zvolíte své uživatelské heslo a jméno. Svůj účet pak můžete propojit s některou ze stávajících služeb, kterou již využíváte a dále se přihlašovat například pod účtem Google, Yahoo, Facebook nebo prostřednictvím OpenID. Posledním podstatným krokem, který musí splnit každý přispěvatel, je nutné odsouhlasení podmínek pro přispěvatele.
Na stránce svého profilu poté naleznete všechny zadané informace a můžete provádět individuální nastavení svého profilu. Mimo možnosti změn v profilu se na této stránce ještě dostáváte do sekce vašich úprav, komentářů a poznámek. Navíc zde můžete najít, editovat a vyhledávat své přátele v OSM a společně s nimi spolupracovat na zdokonalování map.
Vše co v projektu OSM uděláte, můžete sledovat na stránce svého profilu
A jak provádět úpravy chyb nebo změn v mapách? Pokud naleznete chybný údaj, stačí spustit některý z dostupných editačních nástrojů, které jsou integrovány přímo v OSM. Nebo si můžete do svého počítače stáhnout editační nástroj JOSM – Java Open Street Map Editor. Jak již samotný název napovídá jedná se o aplikaci napsanou v Java. Existuje i další editor Merkaartor.
Pro první práce a vyzkoušení úprav OSM budou většině uživatelů stačit integrované aplikace v prohlížeči. Jedná se o editory Potlach2 a iDeditor. Základní úpravy v těchto editorech se provádí na principu „obkreslování“ leteckých snímků. Po otevření libovolného on-line editoru se zobrazí mapa, jako podklad mapy slouží letecký snímek (poskytuje společnost Bing a je nutné tento nejprve aktivovat – spustit) a do takto otevřeného snímku je možné vkládat body, cesty, uzly a relace. Takto připravené a upravené mapy jednoduše uložíte tlačítkem uložit (save).
Editor Potlach2 je přehledný a integrovaný přímo v OSM
Jak je vidět z předchozích řádků projekt OSM není jen nějakým okrajovým hráčem v oblasti elektronických on-line map. V současné době funguje velké množství systémů na základě mapových podkladů OSM. Najdeme je například v navigačních aplikacích Navmii (dříve NavFree), nebo v NavigatorFREE od společnosti MapFactor, která neposkytuje pouze navigační aplikaci, ale ucelený systém přístrojů a nástrojů.
Uznávám, že text tohoto článku nepokrývá celou problematiku projektu, ale pouze seznamuje čtenáře s úplnými základy využití a úprav OSM. Dále může být dobrým vodítkem pro ty z vás, kteří se rozhodnou na projektu spolupracovat. A pokud se vám článek a myšlenka OSM zalíbily, už teď se můžete těšit na další připravovaný článek, v němž vás poněkud blíže seznámím s editačním nástrojem JOSM.
