Před půl rokem v článku o GNOME 3.4 jsem psal o tom, že vývojáři nepolevují v přísunu novinek, ale ty se postupně přesunují ze změn v prostředí do řešení nedostatků, detailů a nabídky aplikací. To je znak toho, že třetí generace GNOME už opravdu pomalu dozrává. O aktuálním vydání to platí dvojnásob. I když proběhly i určité změny v rozhraní GNOME Shellu, řešily se spíše drobnosti, které uživatelům otravovaly život. Uživatelé si také už od uvedení GNOME 3 stěžovali na to, že jim ubyly možnosti nastavení. Překypovat nastavením nebyla nikdy strategie GNOME, nyní ale vývojáři vyšli v tomto směru uživatelům vstříc a možností nastavení citelně přibylo.
Novinky v GNOME Shell
Náhled Činnosti
Rozhraní GNOME 3 – GNOME Shell – se dočkalo výraznějších změn v náhledu Činnosti. Výrazně se zlepšilo zobrazování náhledů otevřených oken. Dosud měly všechny náhledy stejnou velikost a pokud jich měl uživatel otevřených hodně, náhledy byly tak malé, že byl problém se v nich zorientovat. Nyní je algoritmus pro zobrazení náhledů výrazně chytřejší. Nejenže se náhledy liší velikostí podle toho, jak velké je originální okno, ale navíc jsou poskládané tak, že prostor, který mají, využívají mnohem lépe. Při stejném počtu tedy mají větší velikost než dříve.
S tím souvisí i další změna. Spodní panel je v Činnostech automaticky skrytý a lze jej zobrazit stejným způsobem jako v normálním režimu. Znamená to více místa pro náhledy oken, ale zase tím Činnosti částečně ztrácejí funkci přehledu o pracovním prostředí, kdy pod jednou klávesou máte oblíbené a spuštěné aplikace, otevřená okna, přehled ploch, system tray, kontakty, s kterými si píšete atd.
Další výrazné změny se dočkala část se spouštěči aplikací. Nyní je rozdělená na dva náhledy – oblíbené aplikace, ve němž se zobrazují jen ty, které používáte nejčastěji, a potom všechny, ve němž najdete všechny aplikace v systému nainstalované. Pro mnohé bude jistě kontroverzní změnou to, že byly odstraněny kategorie aplikací. Jejich funkci nyní částečně zastávají skupiny aplikací, které se hodně podobají tomu, co znají uživatelé iOS. Automaticky jsou do nich sdružené různé utility a nastavení, takže je nabídka trochu čistější. Nicméně, jestli to dokáže nahradit kategorie, je otázka. Předpokládám, že se každopádně brzo objeví rozšíření, které kategorie vrátí zpět.
Některé spouštěče aplikací jsou nyní sdružené do skupin (oficiální screenshot)
V minulém vydání přibylo rozhraní, přes které můžou do vyhledávání v Činnostech poskytovat výsledky i další aplikace. Zobrazení výsledků se ukázalo jako ne úplně vyhovující, takže došlo k jejich kompletnímu přepracování, a musím říct, že nyní je zobrazení výsledků výrazně přehlednější a čistější.
Nové zobrazení výsledků hledání (oficiální screenshot)
Spodní panel
Jak už jsem psal, spodní panel se nezobrazuje v náhledu Činnosti. To ale není jediná změna. Uživatelé si v minulé verzi stěžovali na to, že zobrazení spodního panelu trvalo příliš dlouho. Vývojáři totiž museli zvolit dočasné náhradní řešení. Řešení, které muselo počkat až do tohoto vydání, totiž potřebovalo patche do X serveru. Nyní lze spodní panel zobrazit prakticky okamžitě. Stačí pouze na spodní hranu „vyvinout tlak“, jednoduše řešeno, nezastavit se s pohybem myši u okraje obrazovky, ale pokračovat dál dolů. Chce to trochu cviku, ale funguje to velmi dobře. Prakticky se tím také eliminuje nechtěné zobrazení panelu. Proto se taky stejné gesto začalo používat i v levém horním rohu pro zobrazení náhledu Činnosti.
Systémová nastavení
Hodně kritiků GNOME 3 si stěžovalo, že oproti předchozí generaci ztratilo dost možností nastavení. Jakoby na to chtěli vývojáři odpovědět a do tohoto vydání připravili hned několik nových modulů do Nastavení systému. Stále však platí, že pokročilá nastavení jsou umístěna v GNOME Tweak Toolu.
Upozornění
V tomto novém modulu můžete nastavit, které aplikace můžou upozornění zobrazovat a co mají zobrazovat. To je rozhodně užitečné, protože ne na všechno chcete být upozorňováni. Dosud jste u některých upozornění mohli kliknout na tlačítko, že už je nechcete příště zobrazit, už jste ale nemohli tento krok nikde vrátit zpět. Nový modul to celé řeší systémově.
Modul pro nastavení upozornění
Hledání
Další nový modul, který přináší užitečná nastavení. Jak se rozšiřují možnosti vyhledávání v GNOME Shellu a množství aplikací, které do něj může poskytovat výsledky, roste i potřeba to nějak regulovat. To řeší tento modul. Můžete nastavit, jaké aplikace se „účastní“ vyhledávání, jaký obsah zobrazovat a v jaké prioritě.
Modul pro nastavení vyhledávání v Shellu
Soukromí
Uživatelé Linuxu jsou na své soukromí velmi citliví. Tvůrci Unity by mohli vyprávět. Na loňském GUADECu se rozhodlo, že soukromí uživatelů bude jednou z priorit GNOME. V tomto novém modulu si můžete nastavit, co se bude zobrazovat na uzamknuté obrazovce, jestli mají být povoleny funkce, které zobrazují vaši nedávnou aktivitu, či zda se má automaticky vysypávat koš a mazat dočasné soubory. U tohoto rozhodně aktivita v oblasti soukromí nekončí. GNOME Foundation spustilo sbírku, která by další vývoj v tomto směru měla podpořit.
Sdílení
Se soukromím souvisí i sdílení. Počítače neustále připojené do sítě lákají ke sdílení obsahu, je to ale velmi silné bezpečnostní riziko. GNOME umožňuje velmi snadno sdílet soubory, obrazovku, přihlašovat se vzdáleně atd. Tento modul vám umožňuje nastavit, co se má sdílet, případně jestli pouze ve vybraných sítích.
To jsou čtyři nové moduly, ale tím změny v Nastavení systému zdaleka nekončí. Celá řada modulů doznala výrazných změn. Kompletně přepracovaný je modul Napájení. Výrazných vylepšení se dočkal také modul pro nastavení sítí a modul Jas a zamykání byl odstraněn a jeho nastavení byla přesunuta do jiných modulů. Modul pro nastavení tiskáren pomalu získává možnosti, které jsou důležité především v podnikovém prostředí (CUPS pool, tiskárny přes Sambu,...).
Účty on-line
Centrální správa on-line služeb se dnes stává standardem ve všech systémech. GNOME nezůstává pozadu. Mezi nové možnosti patří ownCloud, open-source náhrada Dropboxu a dalších služeb, kterou si můžete nasadit na vlastní server. Účty on-line (GOA) mají své kouzlo především u služeb, které jsou využívány různými aplikacemi. Nemusíte je totiž nastavovat v každé zvlášť. Nicméně GNOME nyní přináší i podporu pro IMAP a SMTP, které jsou aktuálně využívané pouze v Evolutionu a je prakticky jedno, jestli je nastavíte tam nebo v Účtech on-line. Třeba ale tento mechanismus začnou podporovat i další klienti a pak ke změně klienta bude stačit aplikaci nainstalovat a na všechno ostatní už se zeptá.
Pozn. red. Balík ownCloud nenabízí jen podobnou službu jako Dropbox, umí toho mnohem více a dynamicky se vyvíjí.
Hodně uživatelů se ptá, proč není podporováno více služeb např. formou pluginů. Odpovídal na to Debarshi Ray, hlavní vývojář GOA, na letošní Developer Conference. Problém je především v tom, že zatím neexistuje mechanismus, kterým lze aplikacím zabránit, aby používaly přístup k přihlášeným on-line službám. Proto zatím chtějí podporovat jen ty služby, které jsou využívány oficiálními aplikacemi GNOME. V momentě, kdy bude k dispozici sandboxovací mechanismus, budou vývojáři ochotní podporovat i různá rozšíření třetích stran.
Initial Experience
Initial Experience, což by se dalo přeložit jako úvodní zkušenost, je proces, který vás provede prvními nastaveními po nainstalování systému (nastavení uživatele, času a lokality, sítě apod.). Součástí jsou taky instruktážní videa, které uživateli ukážou, jak se GNOME používá. Některé distribuce tato nastavení řeší v instalátoru, některé na to měly dosud vlastní nástroj (např. Fedora svůj Firstboot). Osobně si myslím, že bude v budoucnu převazovat spíše trend mít tato nastavení mimo instalátor, protože čím dál více instalací se odbude pouhým nakopírováním na disk. Initial Experience je řešení, které chce distribucím nabízet GNOME.
Instruktážní videa lze najít v nápovědě, tak na konci procesu úvodního nastavení systému Initial Experience.
Classic Mode
Classic mode je pro mnohé možná tou nejzásadnější novinkou v GNOME 3.8. Stále totiž existuje nemalá skupina uživatelů, kteří se se zcela novým ovládáním GNOME nesrovnali a preferují rozhraní GNOME 2. Dosud mohli používat GNOME Fallback mode, které bylo složené víceméně z komponent z GNOME 2. Tyto komponenty už ale nechtěl nikdo udržovat, proto se je vývojáři rozhodli z GNOME odstranit a místo udělat tzv. Classic Mode, který pomocí několika rozšíření dělá z GNOME Shellu prostředí podobající se GNOME 2. Je to víceméně taková kombinace GNOME 3 a GNOME 2, protože prakticky všechny prvky nového GNOME jsou zachované, ale přibyl panel s úlohami a na horní listě prvky jako Aplikace a Místa.
Pro milovníky starých časů (oficiální screenshot)
Aplikace
Před půlrokem jsem psal, že podle tvůrců GNOME nastal čas zaměřit se také na aplikační výbavu. Na novém vydání to je znát, protože v oblasti aplikací přináší více novinek než kdekoliv jinde.
Bijiben
Bijiben je novým nástrojem na psaní poznámek. Dosud měl tuto úlohu v GNOME Tomboy/Gnote, ale Tomboy je napsaný v Mono, což už je v GNOME docela zatracená platforma, která navíc nebyla dosud portována na GTK+ 3, a Gnote byl svého času pouhým portem do C++ a od té doby se téměř nevyvíjí. Bijiben znamená v mandarínštině poznámkový blok a aplikace také zatím není ničím jiným než jednoduchým poznámkovým blokem, kde můžete sdružovat poznámky do skupin podle barev. Jak už to u nových aplikací GNOME bývá zvykem, jsou nejdříve vydané jako technologická ukázka a až v dalším vydání se zařadí mezi stabilní aplikace. Bijiben je zatím jen technologickou ukázkou, ale už se dá rozumě používat.
Bijiben je jednoduchým nástrojem na poznámky (oficiální screenshot)
Počasí
Je aplikací, která, jak už napovídá název, slouží ke sledování počasí, a to jak toho aktuálního, tak předpovědi. Nijak zásadně se neliší od ostatních aplikací tohoto druhu. Stejně jako Bijiben je zatím jen technologickou ukázkou.
Nová aplikace na sledování počasí (oficiální screenshot)
Fotky
Fotky jsou taktéž novou aplikací, která se nenachází v oficiálním vydání a asi je ještě nenajdete ve všech distribucích, které obsahují GNOME 3.8. Jejich úkolem je být jednoduchým výchozím správcem fotografií, se kterým zvládne třídit a publikovat fotografie úplně každý.
Jeden z finálních mockupů GNOME Photos
Boxes
Boxes nejsou úplně novou aplikací. Jako technologická ukázka se tato aplikace objevila už před rokem a už v podzimním GNOME byla mezi stabilními aplikacemi. Dnes ji zmiňuji proto, že se z ní stává opravdu zajímavý virtualizační nástroj. Je to skutečně první nástroj tohoto druhu, který míří mezi běžné uživatele. Většina nástrojů v této oblasti má stále relativně složité rozhraní a možnosti nastavení, a to i VirtualBox, který virtualizaci na desktopu zpopularizoval. V Boxes mi stačily zhruba tři kliknutí, abych měl vytvořenou a běžící virtuální mašinu s plně akcelerovanou Fedorou.
Na Boxes je ale zajímavé to, že ač mají jednoduché rozhraní a mnoho nastavení a kroků je automatizováno, cíl jejich směřování nejsou jen běžní domácí uživatelé, ale především podnikové prostředí. Automaticky si poradí s přesměrováním USB do virtuálního stroje, podporují chytré karty (smartcards), můžete se s nimi připojit do vzdálených virtuálních strojů běžících v RHEV/oVirt, podporují „copy & paste“ mezi hostujícím a hostovaným systémem (včetně Windows), umí automaticky přizpůsobovat rozlišení hostovaného systému podle velikosti okna (opět včetně Windows).
Další změny v aplikacích
Web (a.k.a. Epiphany) – díky novému systému pluginů konečně nativně podporuje Flash, přibyl režim soukromého brouzdání, vylepšené prvky pro ovládání médií v HTML5 a další.
Dokumenty – nový dvoustránkový režim, dokumenty z Google Docs mohou být nyní editovány přímo v aplikaci, podpora PDF dokumentů, uložených na Google Drive.
Kontakty – vylepšené rozhraní, aby bylo přehlednější, vylepšeno editování kontaktů a konečně je možné rozumně sdružovat kontaktní záznamy jedné osoby.
Disky – nyní umí vytvářet a upravovat pole RAID, vypínat disky a další.
Soubory (a.k.a. Nautilus) – asi nejzásadnější novinkou je, že se vrátila možnost stromového zobrazení souborů.
Lokalizace
GNOME 3.8 je jako vždy kompletně přeloženo do češtiny. Hůře je na tom dokumentace, které se momentálně nikdo z překladatelů nevěnuje a podíl přeložených řetězců spadl na 15 %. Výrazně se zlepšila lokalizace GNOME do slovenštiny. Nyní je přeloženo již 85 % GNOME a pokud to vztáhneme pouze na uživatelské rozhraní, je to dokonce 90 %. Po krizi v překladatelském týmu, kdy překlady spadly pouze na 40 %, udělali noví překladatelé obrovské množství práce a dostali lokalizaci do takového stavu, že GNOME ve slovenštině jde opět používat.
A všechny novinky v GNOME 3.8 pěkně pohromadě na videu.
Na co se těšit
GNOME 3.8 považuji za opravdu povedené vydání, množství novinek je opravdu úctyhodné a nejde jen o počet funkcí, ale také o ladění detailů. Dobrou zprávou také je, že se podařilo nastartovat komunitu, která se zapojuje jako nikdy před tím. Do GNOME 3.8 přispělo téměř tisíc lidí. Ještě nemám poslední vydání otestováno dostatečně na to, abych mohl hodnotit stabilitu, ale s tou mělo GNOME trochu problémy u posledního vydání. V ostré verzi se nacházelo pár nepříjemných problémů, které byly vyřešeny až s opravnými vydáními. Přesto docela dost lidí hlásí, že na určitých grafikách GNOME Shell zamrzá. Mně se občas stane, že zamrzne při odemykání obrazovky a musím přepnout do konzole a GNOME Shell zabít. Můžete vytvořit sebelepší prostředí, ale pokud bude mít takové problémy, neprosadí se.
A na co se tedy těšit do budoucna? Vývojáři začali pracovat na hudebním přehrávači. Možná se ptáte, proč prostě nevyberou Rhythmbox, který patří mezi přidružené aplikace GNOME a ve většině distribucí se používá jako výchozí hudební přehrávač v GNOME. Odpověď je taková, že nový přehrávač má vypadat hodně odlišně a místo toho, aby znásilňovali existující aplikaci s uživateli, kteří by změny asi nepřijali pozitivně, udělají úplně novou.
Další velkou věcí, na které se pracuje, je systém sandboxování aplikací (Co je sandbox?). Linuxový desktop momentálně představuje pro vývojáře aplikací velmi nestálé prostředí. Cílem je tedy vytvořit aplikační prostředí, které by bylo alespoň po několik následujících vydání stabilní. Výrazně to také zlepšuje bezpečnost, protože momentálně mají nainstalované aplikace přístup prakticky ke všemu ve vašem počítači. Pokud má být na Linuxu nějaký ekosystém s větším množstvím aplikací třetích stran, je potřeba neprůstřelnější řešení.
Vývojářům aplikací by měl usnadnit život také SDK (Software development kit). GNOME, stejně jako ostatně i ostatní prostředí, vždy odrazovalo začínající vývojáře příliš velkým výběrem programovacích jazyků, IDE atd. Nevěděli, jakou cestou se vydat, a žádná nebyla dotažená do konce. Na hackfestu v Bruselu byl jako výchozí jazyk pro uživatelské rozhraní vybrán JavaScript. Pro nízkoúrovňové věci má být výchozí C. To samozřejmě neznamená, že nebudete moct dělat aplikace pro GNOME třeba v Pythonu. Jen se tím směrem vrhne nejvíce sil.
S tímto také souvisí další aplikace, na které se pracuje – GNOME Software. Mělo by se jednat o správce softwaru, který bude umožňovat instalaci aplikací tak, jak jsou na to zvyklí uživatelé z ostatních platforem. Primárně má běžet na PackageKitu, ale bude schopný používat i další zdroje softwaru.
Vývojáři se budou v následujících vydáních také hodně věnovat přechodu GNOME na Wayland. To dosud nemělo velkou prioritu, takže k tomu přistupovali dost vlažně. Nedávno ale zjistili, že pokud Wayland trochu důrazněji nepodpoří, mohli by také skončit na Miru. V podzimním vydání by měly na Waylandu běžet základní části GNOME. Za rok potom celé prostředí se všemi aplikacemi.
