GNOME Shell
Samotné prostředí – GNOME Shell – doznalo minima viditelných změn. Minule byla největší změnou upozornění. Ta zůstala stejná a vypadá to, že se designéři po několika pokusech trefili a uživatelé jsou spokojení. Mně osobně, a podle reakcí na Internetu nejenom mně, chybí rychlé vypnutí upozornění v situacích, kdy nechci být rušen. Musím kvůli tomu již až do nastavení, což je pro rychlé přepínání trochu přes ruku.
Mezi viditelné změny patří zúžení nabídky uživatele vpravo nahoře. Uživatelé si stěžovali, že na opravdu malých displejích zabírá příliš mnoho místa. V minulém vydání se GNOME Shell dočkal obměněného tématu vzhledu. V tomto vydání se na něm ještě dále pracovalo, aby např. dialogy byly konzistentnější s těmi v samotných aplikacích.
Zmenšená nabídka uživatele
Pěknou novinkou je také podpora pro gesta s více dotyky. Mezi ně patří třeba zvětšování dvěma prsty, otáčení obrázku dvěma prsty, nebo přecházení mezi plochami čtyřmi prsty.
Z přenosných zařízení asi každý zná automatické přizpůsobování jasu světlu v okolí. GNOME nyní tuto vlastnost podporuje také. Pokud tedy máte zařízení, které takové čidlo má, můžete si nechat jas nastavovat automaticky.
Wayland
GNOME a jeho základní aplikace dokáží běžet na Waylandu od vydání 3.14 a od té doby se spekuluje, kdy nahradí X11 na pozici výchozí zobrazovací technologie. Nestane se tomu tak ani v tomto vydání. GNOME na Waylandu je typickým příkladem projektu, kde s 10% úsilím dosáhnete 90 % výsledku, ale zbylých 10 % si vezme 90 % úsilí.
Není divu, že jako první se Wayland prosadil na mobilních platformách (Jolla, Tizen). Tam je totiž celá problematika výrazně jednodušší. Nemusíte řešit velikost oken, překrývání, jejich pozicování, prvky přesahující z okna ven, drag 'n' drop atd. Implementovat Wayland a k němu zbytek funkcionality, který neřeší, abyste dostali stejný výsledek jako u X11, je opravdu velký balík práce, který není dobré uspěchat. Ostatně jedná se o největší změnu v linuxovém desktopu za posledních 20 let.
GNOME na Waylandu opět pokročilo. Z těch nejviditelnějších věcí bylo implementováno sdílení schránky mezi aplikacemi běžícími přímo na Waylandu a mezi těmi běžícími na XWaylandu. Jinak už se dá GNOME na Waylandu dobře používat. Některé aplikace jako např. Terminál mají drobné problémy a drag 'n' drop nefunguje zcela spolehlivě mezi aplikacemi, ale možná to jsou věci, které se ještě dotáhnou v opravných verzích. Chtěl bych GNOME na Waylandu ještě po pár opravných verzích vyzkoušet a případně na něj přepnout trvale. V jarní Fedoře 24 už by měly na Waylandu běžet nativně i další důležité desktopové aplikace jako LibreOffice a Firefox.
Aplikace
Nautilus
Ze základních aplikací se nejvíce změn dočkal Nautilus, který tentokrát dostal velkou porci novinek. Levý panel s různými místy (složky, zařízení,…) byl kompletně přepsán. Nyní používá standardní widget z GTK, což výrazně usnadní údržbu. Už se přímo v něm nezobrazují přípojná zařízení, ale přibyla položka Ostatní umístění, pod níž se skrývají připojená zařízení a vzdálené disky. Bylo pod ní integrováno i samotné připojování ke vzdáleným diskům.
Pokud se provádí nějaká operace, např. kopírování souborů, již nevyskočí nové okno, které vás informuje o průběhu, ale na horní liště přibude ikona koláče, která ukazuje průběh. Když na ni kliknete, zobrazí se popover, v kterém naleznete veškeré probíhající operace a jejich průběh. Popover se nově používá také při přejmenování souboru.
Panel s probíhajícími operacemi
Zásadní novinkou je také nové API pro integraci cloudových úložišť. Díky tomu v Nautilu přibyla podpora pro Google Drive. Do budoucna by měla být jednoduchá i integrace dalších poskytovatelů, jako je třeba Dropbox, aniž by bylo potřeba psát celé vlastní řešení, jak to dělá Dropbox nyní.
V příštích verzích se chtějí vývojáři zaměřit také na vyhledávání, které je po posledních změnách stále terčem kritiky.
Nový náhled „Ostatní umístění“
Software
Správce aplikace Software obsahuje jednu zásadní novinku a tou je možnost aktualizovat firmware. To byla na Linuxu vždy potíž a občas nezbylo nic jiného, než prostě používat Windows, abyste aktualizovali BIOS v počítači. Software staví na projektu fwupd, který se kromě nástrojů snaží vytvořit také infrastrukturu, s kterou by mohli pracovat přímo výrobci hardwaru, kteří se pomalu začínají o projekt zajímat.
Drobnou, ale užitečnou novinkou je také ukazování průběhu instalace. Doposud dal uživatel nějakou aplikaci nainstalovat, ale neměl žádnou zpětnou vazbu, v jaké fázi instalace je, a někdy kvůli stahování závislostí může operace trvat i několik minut, což bez zpětné vazby, jestli se něco děje nebo ne, nebylo zrovna ideální.
Software nově ukazuje průběh instalace
Todo
Todo je novou aplikací v GNOME a jak název napovídá, jejím úkolem je organizace úkolů. Jedná se o opravdu jednoduchý nástroj, ve kterém můžete vytvářet úkoly, přiřazovat jim datum splnění a prioritu. Podle data se zařadí do seznamu nevyřešených úkolů a podle priority dostanou barvu. Víc zatím aplikace neumí.
Nová aplikace Todo
Evolution
Výchozí poštovní klient tento rok oslavil už 16 let vývoje, patří tak mezi nejstarší programy v GNOME. Jeho vývoj už není překotný, ale stále se posouvá dál. Navíc se vrátil z ročního vývojového cyklu opět na půlroční. V tomto vydání byl vylepšen editor zpráv, který byl v minulém vydání portovaný na WebkitGtk. Hodně chyb bylo opraveno pod povrchem a z viditelných vylepšení stojí za povšimnutí možnost nastavit automatické načítání obrázků v HTML emailech od vybraných odesílatelů.
Nastavení zobrazení obrázků v HTML emailech
Boxy
Boxy se i nadále rychle vyvíjejí v univerzální aplikaci pro přístup k virtuálním strojům a vzdáleným obrazovkám. Změny proběhly zvláště v uživatelském rozhraní. Seznamové zobrazení ukazuje o jednotlivých boxech více informací, což se hodí v případě, že jich máte aktivovaných opravdu hodně. Nyní lze také zobrazit odděleně lokální a vzdálené stroje.
V minulé verzi začaly Boxy virtuální mašiny automaticky uspávat, když jste je zavřeli. To šetří prostředky, ale nehodí se to ve všech situacích, zvláště v těch, kdy ve virtuální mašině běží server. Vývojáři na to reagovali a přidali možnost toto uspávání vypnout.
gedit
Drobných vylepšení se dočkal také gedit, který z Builderu převzal mapu, tedy malý náhled celého dokumentu, který známe z jiných populárních editorů. Získal také zásuvný modul, který umožňuje vyhledávat ve všech textových souborech.
Editor gedit s mapou
GTK+,… aneb pro vývojáře
Mnoho se toho v tomto vydání udělalo také v oblastech, které zatím budou zajímat jen vývojáře, ale do budoucna přinesou také hodně uživatelům:
- Rozšířeny a výrazně upraveny byly také tzv. Human Interface Guidelines, které vývojářům poskytují vodítko, jak má aplikace pro GNOME vypadat, a mají za úkol udržovat konzistenci mezi aplikacemi.
- Knihovna GTK+ přinesla několik novinek. Mezi ně patří třeba různá vylepšení práce s písmy. Nyní je podporováno barevné podtrhávání textu, průhledný text, GtkGesture má zabudovanou podporu pro gesta na touchpadu (funguje pouze na Waylandu).
- V GNetworkMonitor v Glib by nyní měly být informace o sítích, které měří přenesená data. Systém by tak měl být v tomto inteligentnější a nestahovat aktualizace, když jste připojení přes takovou síť.
- XDG-app, které přináší desktopové aplikace v kontejnerech, se stalo projektem FreeDesktop.org a začalo se o něj zajímat také KDE. Zájem je z více stran, tak existuje slušná šance, že bude představovat standard, který bude umožňovat vytvořit jeden instalační soubor pro všechny distribuce a který také přinese díky izolaci aplikace od zbytku systému výrazně vyšší bezpečnost.
Lokalizace
Překlad do češtiny má po několika vydáních, která byla přeložená kompletně, malou kaňku, protože nakonec zůstalo nepřeložených několik desítek řetězců. Mezi 45 tisíci řetězci to je ale drobnost, kterou uživatelé nepoznají. Dopředu se posunul překlad dokumentace, která je do češtiny přeložená již ze 78 %. A to především díky neúnavnému Markovi Černockému. České překlady jsou nyní rozsahem na velmi pěkném pátém místě mezi světovými jazyky.
Slovenské překlady se přiblížily velmi blízko 100 %. V době psaní článku byly na 96 %. Po letech neúplných překladů se tak slovenští uživatelé dočkali prakticky kompletně přeloženého rozhraní. Dokumentace je přeložená stále jen z 1 %. S tou se ještě nezačalo.
Dostupnost v distribucích
Dá se očekávat, že jako první se GNOME 3.18 objeví v rolling-release Arch Linuxu. Fedora 23 Workstation s tímto prostředím vychází za měsíc. Do nového openSUSE Leap 42.1 už se asi neprotlačí, ale uživatelé jej určitě brzy najdou v openSUSE Tumbleweed. To samé se dá říct o Debian Testing. Ubuntu je i nadále o jedno vydání pozadu, takže nové GNOME najdete nejdříve v Ubuntu 16.04.
Na co se těšit
Doufejme, že v dalším vydání už se GNOME na Waylandu dostane na takovou úroveň, že bude plošně nasaditelné. Proč se na něj ale těšit? Wayland přináší moderní architekturu, která si mnohem více rozumí s tím, jak dnes grafický hardware funguje. Bude třeba možné přepínat za běhu mezi grafickými kartami (X11 vyžaduje restart), dostanete plnohodnotnou podporu displejů s vysokým rozlišením (poradí si s více displeji s výrazně odlišným rozlišením, bude umět jemnější škálování atd.).
Wayland je také výrazně bezpečnější, protože klienty (aplikace) izoluje na úrovni zobrazovacího serveru. Jeho implementace v GNOME má výrazně jednodušší kód než X11, což by se v budoucnu mělo projevit na stabilitě. Dá se očekávat i zlepšení výkonu, ale to momentálně není prioritou vývojářů.
Na co se těšit dál? GNOME by mělo dostat výrazně lepší integraci s identity managementem, což zvýší jeho použitelnost v podnikovém nasazení. Jak na letošním GUADECu ukázal Alexander Bokovoy, v ideálním případě by se měl uživatel na přihlašovací obrazovce přihlásit dvoufaktorovou autentizací do podnikového účtu a vše ostatní už by se mělo v systému a aplikacích přihlásit/připojit za něj (VPN, Kerberos,…).
Mapy by také už konečně měly v další verzi umět přijímat přesné informace o poloze z aplikace v Androidu. Tato aplikace vznikla už v rámci letošního Google Summer of Code, ale očividně nebyla dokončená a tato funkce se do vydání nedostala.
