Od sedmdesátých do poloviny osmdesátých let dominovala u Atari výroba osmibitových počítačů. U nás dosáhly největšího rozšíření modelové řady XL a XE. Šlo o klasické osmibitové počítače. Takt procesoru kolem 1,7 MHz, paměť od 48 kB do 128 kB. Operační systém a programovací jazyk Atari Basic (dohromady 16 kB) byly vypáleny v paměti ROM. Vedle legendárních kazeťáků používaly k ukládání dat také disketové jednotky s médii 5,25 palce DD. Atárka, jak se osmibitům domácky přezdívalo, měla bohaté softwarové vybavení. Vedle systémových programů (disketové operační systémy, kopíráky apod.) byly dostupné textové i tabulkové editory, grafické programy, ale i jednoduché databáze. Nejrozšířenější však byly bezesporu hry. Obrazy disket s nimi jsou k nalezení (nejčastější jako soubory .ATR) různě na internetu v množství přesahujícím 2000.
V tomto článku nebudeme chápat Atari jako značku, pod kterou jsou v poslední době vydávány mnohé PC hry, ať už pro Windows nebo Linux. Atari totiž byla původně známá kalifornská firma, která od sedmdesátých do devadesátých let 20. století vyráběla vedle softwaru především výpočetní techniku stejné značky.
Šestnáctibitové Atari nebyly se svými osmibitovými předchůdci zpětně kompatibilní. Přišly s moderním grafickým a multitaskovým operačním systémem TOS a myší. Poháněny byly procesorem Motorola MC68000 na 8 MHz a pamětí až 4 MB. Na přelomu 80. a 90. let je následovaly zpětně kompatibilní dvaatřicetibitové Atari Falcon (16 MHz, až 14 MB RAM) a Atari TT (32 MHz, až 68 MB RAM).
Škála především uživatelských aplikací je pro tyto (tzv. TOS kompatibilní) počítače mnohem širší než u osmibitů. Vedle textových editorů jsou to též textové a tabulkové procesory, DTP, plnohodnotné databáze, velké množství multimediálních aplikací (Falcon disponuje 16bitovým zvukem) včetně zpracování videa apod. Zajímavé jsou pak pro nás unixové operační systémy, především FreeMiNT, ale i NetBSD a samozřejmě také Linux.
Velkým konkurentem Atari na poli osmibitů byla firma Commodore. V polovině osmdesátých let bylo jasné, že je nutné systémovou sběrnici rozšířit alespoň na 16 bitů. Také bylo nutné přejít z textového prostředí osmibitů na grafiku, jak to prosazoval Apple. Commodore proto přišel na trh s počítači řady Amiga. Atari však zůstalo věrné své značce a svou šestnáctibitovou sérii pojmenovalo Atari ST.
Linux sice neběhá použitelnou rychlostí ani na TT, ale s dosud aktivně vyvíjeným MiNTem lze tyto počítače dodnes obstojně používat. TT i Falcon mají samozřejmě vestavěné harddisky (SCSI a IDE) a je možné je vybavit ethernetovou kartou. Pro MiNT jsou portovány stovky GNU nástrojů (distribuce SpareMiNT), včetně síťových aplikací. Ačkoli existuje i X server, je jako grafické prostředí nejčastěji používáno AES kompatibilní s původním systémem TOS.
Atari800
Velmi populární emulátor osmibitových atárek. Vedle Atari 600 XL, 800 XL a 130 XE umí také úplně nejstarší modely 400 a 800 a ještě herní konzoly Atari 5200. Zvládá obraz i zvuk, emuluje ovladače (joystick, trackball, touch tablet, ...) a umí načítat různé formáty diskových a ROM obrazů.
Na Atari800 pracuje tým pod vedením Petra Stehlíka. Jde u multiplatformní projekt, který je dostupný mj. na systémech Linux, DOS, MS Windows, BeOS, TOS, MacOS X atd. Do verze 1.3.5 byla ke stažení binárka v RPM, aktuální 2.0.1 je jen v podobě zdrojů (tar.gz). Jinak je Atari800 součástí projektu Debian.
Zdroje získané z domovské stránky rozbalíme a přesuneme se do podadresáře src. Příkaz ./configure -target= nám zobrazí možnosti kompilace. Já jsem si zvolil ./configure -target=sdl. Po vytvoření konfigurace stačí napsat make, čímž vytvoříme spustitelný soubor ./atari800. Ten můžeme s právy uživatele root umístit do /usr/local/bin/ zadáním make install.
K provozování emulátoru potřebujeme ještě operační systém z ROM. Je ke stažení také na stránkách projektu v souboru xf25.zip (je převzat ze staršího emulátoru XFormer). Budou nás zajímat především obrazy atarixl.rom (OS Atari 800 XL) a ataribas.rom (Atari Basic), které si nakopírujte třeba do domovského adresáře (jména malými písmeny!)
Nyní z místa, kde máme oba obrazy, spustíme emulátor příkazem atari800 -windowed. Po chvilce nás přivítá Self Test nebo klasická obrazovka Basicu (nápisem Ready). Dál už zbývá jen si uvědomit, že Start je [F4], místo Selectu [F3] a pro Option [F2]. Reset najdeme na [F5] a k vypnutí [F9].
Pokud chceme použít disketový obraz, zadáme jméno souboru jako další parametr při spouštění, např. atari800 -windowed BoulderDash.atr. Atari800 toho však umí ještě mnohem více. Proto si nezapomeňte přečíst jeho stručnou a výstižnou dokumentaci. Sluší se také říci, že Atari800 není jediným, jmenujme alespoň Atari++.
SIO2Linux
Proč emulovat osmibitové Atari, když mi jedno funkční leží ve skříni? Proč ho tedy nevytáhnout a nepoužít? Že k němu máte jen starý rozbitý kazeťák? Nevadí! Mám pro vás řešení - emulaci disketové jednotky!
Stačí opatřit si kabel zvaný SIO2PC, jehož zapojení najdete např. na stránkách Zdeňka Křelovce. Propojuje SIO port počítače Atari se sériovým (COM) portem PC. Program SIO2Linux potom předstírá, že PC je disketová jednotka a krmí Atari daty ze zadaného obrazu diskety (soubor .ATR).
SIO2Linux stáhneme z domovské stránky jako soubor sio2linux-2.0.1.c. Přemístíme se v příkazovém řádku do adresáře, kam jsme jej uložili a zadáme gcc -W -Wall -o sio2linux sio2linux-2.0.1.c. Kompilace by měla po chvilce zdárně skončit a v aktuálním adresáři se objeví spustitelný soubor sio2linux.
Při spouštění je nutné dbát, aby měl uživatel práva zápisu k /dev/ttyS0. Jako parametry se programu zadávají cesty k jednotlivým souborům .ATR, které on řadí jako disky D1: až D8:. Pokud místo obrazu zadáte jméno adresáře, bude vaše Atari schopno číst soubory přímo z tohoto adresáře na disku PC! Vedle tohoto projektu existuje pro emulaci disketové jednotky třeba AtariSIO.
Díky emulaci máte i vy, uživatelé Linuxu, možnost si tento krásný svět připomenout. K dispozici je celá plejáda svobodných emulátorů pro osmibitové i TOS kompatibilní počítače.
ARAnyM
Zřejmě nejvýznamnější projekt v oblasti emulace Atari ST/TT/Falcon. Mezi autory z mezinárodního týmu však převládá názor, že nejde o emulátor. Nesnaží se totiž napodobovat žádný existující počítač, nýbrž udělat z počítače, na kterém běží (PC, Mac, Sun, ...), co nejvýkonnější TOS kompatibilní klon využívajíc maximum jeho paměti a procesorového času. Pánové již portovali i OpenGL.
ARAnyM je k dispozici v podobě binárních RPM, DEB nebo tar.gz se zdroji. Instalace je tedy většinou snadná. Pro jeho spuštění je však potřeba obraz paměti ROM s operačním systémem TOS, který plní i funkce BIOSu známého z PC. Pokud takový obraz nemáte, nezoufejte. V instalaci ARAnyMu je totiž obraz systému EmuTOS, což je svobodná náhrada komerčního TOSu určená pro emulátory.
Vřele však doporučuji stáhnout si AFROS, což je obraz disku s předinstalovaným systémem FreeMiNT. Teprve na něm uvidíte pravou sílu jak tohoto systému, tak ARAnyMu. Rozbalte získaný zip do adresáře /tmp a spusťte ARAnyM příkazem aranym -c /tmp/afros/config.
ARAnyM ukončíte kombinací [Shift+Pause], pomocí [Alt+Ctrl+Esc] uvolníte kurzor myši. Opět mi nezbývá, než vás pro studium dalších skvělých funkcí (prekompilace just-in-time, emulace síťového rozhraní, přímý přístup na disk, ...) odkázat na dokumentaci. Z dalších emulátorů ST pro Linux pak jmenujme STonX, Hatari a STEem.
Atari stále žije, a to nejen díky emulátorům. Pokud ve vás vyvolal tento článek nostalgické vzpomínky, nechť vám emulace pomůže se do těch časů vrátit. Pokud jsou vaše pocity silnější, přijďte mezi nás, ať již digitálně návštěvou zbrusu nového portálu nebo fyzicky na tradiční setkání v Prostějově, které letos proběhlo 6. května.
