English version of this interview: Red Hat’s Denise Dumas on the Future of Red Hat Enterprise Linux, Fedora
Zmínila jste, že v Red Hat Enterprise Linux 7 bude GNOME 3 ve výchozím nastavení s klasickým režimem – je to jeden z důvodů, proč jste přijela na GUADEC? Nasměrovat věci správným směrem?
Ne, myslím, že ovládání je iluze. Tohle je přeci open source [smích]. Jsem tu ve skutečnosti kvůli tomu, že se na GUADECu každý rok sejde velká část desktopového týmu Red Hatu, takže je to skvělá příležitost, jak se se všemi vidět. Naše týmy jsou tak rozeseté po světě, že je těžké dostat všechny v jednu chvíli na jedno místo. Máme velký desktopový tým ve Westfordu i v Brně a hodně lidí také pracuje z domova na celém světě. Je to tedy příležitost setkat se všemi najednou a udělat si představu o tom, co se děje v komunitě.
GUADEC považuji za skvělý příklad komunity, která spolu dobře funguje – vždycky je dobré vidět, jak to dělají.
Nedávno jste na summitu Red Hatu představila plán [roadmap] pro Red Hat Enterprise Linux. Jak si v tom ohledu vede Fedora? Často se o ní říká, že je to zkušební pole pro Red Hat Enterprise Linux, tak jak tu funkci plní? Je vše podle vašich představ, nebo se najdou věci, které by bylo vhodné změnit?
Příští týden bude Flock, a já tam budu, stejně jako řada dalších lidí z Red Hatu. Pravděpodobně víte o různých návrzích, které tam budou představeny. Jsou velmi zajímavé. Není to však tak, že by lidé z Red Hatu řekli „uděláme to takhle, naše cíle jsou takové a onaké atd.“ I když asi existují věci, které by Fedora mohla dělat lépe. A Mattův návrh o kruzích je velmi zajímavý.
Dost se mluvilo o tom, jak zařídit, aby byla Fedora více konkurenceschopná, a jak k ní přilákat uživatele a vývojáře. Doufám, že se nám podaří dosáhnout určité shody v tom, kam by se to mělo dále ubírat, a zároveň se nám podaří s lidmi dohodnout, aby v té věci táhli za jeden provaz. Pokud budu vědět, kterým směrem se chtějí pustit, tak tomu budu moci pomáhat – zařídit, aby měli lidé v rámci Red Hatu více času na přispívání.
Mluvila jste o návrhu Matta Millera – Fedora.Next – o kterém bude příští týden mluvit na Flocku. Jak se na to díváte? Jde přeci jen o dost dramatické změny.
Drama je fajn. Troška kontroverze...
Potřebuje Fedora – a potažmo Red Hat Enterprise Linux – zásadní reorganizaci způsobu, jak jsou sestavovány?
Řekla bych, že to dává smysl. V operačním systému vždy existuje koncept základu – to nejmenší, co můžete nabídnout, a přitom bude systém stále kompletní. Mattův návrh se myslím snaží definovat, co je to v případě Fedory. Zároveň to otevírá prostor pro další vrstvy věcí, které se mohou pohybovat jiným tempem, nebo jsou méně omezené a dávají lidem více volnosti.
Ano, říká se tomu „core“, ale není to totéž jako starý model Fedora Core a Extras. Jde o „základ“ a dodatečné vrstvy, ve kterých máme volné ruce k inovacím. Jedním z velkých problémů Fedory vždy bylo, že šla tak rychle dopředu. Lidem se s ní těžko drží krok. A v tomto směru padl další návrh, myslím od Steva Gallaghera, který prosazuje stabilnější rawhide. Musíme jít kupředu, ale stejně tak je nutné lidem umožnit, aby systém efektivně používali. Tak se podaří dostat lidi do komunity.
Software collections [sbírky softwaru] jsou zajímavý koncept, který dělá něco podobného, že? Umožňuje lidem používat nové věci, aniž by obětovali stabilní jádro či základ. Co je v tuto chvíli nejzajímavější ve světě Red Hat Enterprise Linux/Fedory? Software collections jsou jedna taková věc, ale co byste vybrala vy?
Souhlasím se software collections. Zákazníci Red Hat Enterprise Linuxu na to reagovali velmi kladně. Řeší to problém, se kterým se potýkali. Software collections byly kontroverzní pro Fedoru, ale byla bych ráda, kdyby je vzali na milost, protože to svým způsobem řeší i problém Fedory. Ve Fedoře jsou vždy nejčerstvější verze softwaru, ale pokud chcete používat starší, stabilní verzi, není to zrovna lehké. A v tom by software collections mohly Fedoře pomoci.
Práce na kontejnerech je také zajímavá. A samozřejmě systemd. Systemd je vždycky zajímavé. Lennart [Poettering] přichází s něčím úplně novým, jako ostatně vždy. Myslím, že se hodně zlepšil v tom, jak věci podává, takže je lidé snáze přijmou. Vždycky se to pere mezi ‚musím mít to nejnovější‘ a ‚nesmíme porušit linuxové tradice, stabilitu, funkčnost aplikací‘. Je to tvůrčí napětí – musíme najít cestu vpřed, ale přitom udržovat v provozu staré aplikace. A proto také klasický režim.
Nemůžete po lidech chtít, aby se změnili. Buď se změní, nebo ne. Změní se, když vidí, že z toho budou mít užitek. Takže jim to musíte podat tak, aby to pro ně bylo pohodlné, dát jim příležitost, snížit laťku a dát jim šanci se změnit. Já bych chtěla, aby lidé vyzkoušeli i nový režim, ale nemohu na tom trvat. Když je však k dispozici a je lákavý, ale přitom pořád mohou dělat svou práci, aniž by se museli učit nové věci, pak existuje mnohem větší šance, že to zkusí.
Takže výhledově byste rádi přešli i s Red Hat Enterprise Linux desktopem na moderní režim GNOME?
Tak daleko nevidím, ale protože uživatelé Red Hat Enterprise Linux 7 budou mít poprvé tu možnost, uvidíme, co si zvolí. Tak se to pozná nejlépe. Naši zákazníci jsou spíše konzervativní, ale i to se možná mění. Všichni se časem mění. Jen to nelze lidem diktovat.
Také do Red Hat Enterprise Linux zavádíte MariaDB, což mnoho lidí těší. Skoro se to zdá trochu jako provokace...
...co? Říkat, že jsme konzervativní a pak uvažovat nad alternativami MySQL, včetně MariaDB? [smích]
A také s ohledem na to, že uvažujete o výběru XFS jako výchozího souborového systému pro bootování, root i uživatelská data. Jsou pro takové rozhodnutí i jiné důvody než čistě technické? MySQL nyní patří Oraclu a Chris Mason, hlavní vývojář Btrfs, pro Oracle dlouho pracoval. Souvisí to nějak?
To je zajímavé. Zajímavé proto, že byste něco takového z těch rozhodnutí vyčetl. Ano, Oracle je upstream pro MySQL, a je pro nás složité podporovat něco po deset let, když to, jak nakládají s bezpečnostními problémy, znesnadňuje patchování. Ale bez ohledu na vše ostatní je Maria prostě atraktivní možnost. Zachovává kompatibilitu, takže je migrace velmi snadná. A jsou to skvělí lidé. Monty [Widenius] je úžasný. Dobře se s nimi pracuje a myslím, že vedou MariaDB správným směrem. A když se podíváte na všechny ty nové věci, které dělají, ty další konektory, zlepšení výkonu... Díky těmto vlastnostem stojí MariaDB za vyzkoušení.
A co se týče XFS versus Btrfs. Myslíme, že XFS se více hodí pro podnikové zákazníky. Některá designová rozhodnutí, která provedli vývojáři Btrfs, se možná pro podnikové nasazení tolik nehodí. Btrfs bude k dispozici, bude podporovaný. Je už v Red Hat Enterprise Linux 6, i když jen jako ukázka technologie. Bude tedy samozřejmě k dispozici a v Red Hat Enterprise Linux 7 s plnou podporou. Ale zákazníci si stejně nakonec vyberou podle sebe. Ostatně, myslím, že mnoho našich zákazníků je tak konzervativních, že prostě provedou upgrade nad Ext4. To by mě vůbec nepřekvapilo. Uvidíme, pro co se rozhodnou.
Když už jste zmínila upgrade bez přeinstalace – to je jedna z věcí, kterou se zabýváte, že? Hladší upgrade bez nutnosti provádět čerstvou instalaci. Fedora v tomto ohledu hodně pokročila – od doby, co je k dispozici nástroj fedup, jsou upgrady velmi snadné.
Moc se mi líbí název toho nástroje! [‚fedup‘ – mít všeho dost a zároveň ‚fedora upgrade‘]
... Půjdete stejnou cestou?
Byla jsem překvapená, kolik našich zákazníků o to mělo zájem. Má to i své nevýhody – nemůžete si vybrat souborový systém, využít některé nové technologie... Ale když to chtěli a Fedora má fedup, který jde upravit, hledáme možnosti jeho využití v Red Hat Enterprise Linux.
Je to obtížné, když přijde řada na aplikace, protože z pohledu operačního systému nemáte žádnou kontrolu nad tím, jak bude jejich upgrade probíhat. Určitě se tedy objeví riskantní scénáře, při kterých se budeme snažit dělat, co bude v našich silách, ale i tak raději uživatele včas varujeme, že to vypadá riskantně. Může jít velké, komplikované aplikace s pozměněnými konfiguračními soubory a dalšími věcmi, o kterých nic nevíme. V takovém případě můžeme říct, podívejte, situace je nepřehledná, upgrade bez reinstalace by mohl být riskantní. Pak uděláme, co se dá, a upozorníme na místa, která by podle nás bylo vhodné po upgradu zkontrolovat, jestli je tam vše v pořádku.
Myslíte, že by se z toho časem mohla vyvinout funkce automatické instalace nebo upgradu? Uvažujete o něčem takovém?
Kéž by. Tím myslím, že by se to určitě líbilo zákazníkům. Jak by to bylo obtížné, to je jiná věc. Ale kdo ví? Do Red Hat Enterprise Linux 8 ještě máme pár let...
Brněnská pobočka nedávno začala s programem pro přilákání více žen na místa programátorů. A protože jsem si na webu všiml, že o vás někteří novináři píší jako o muži, zajímalo by mě, jestli se v těchto programech nějak angažujete.
V rámci GNOME se o to zasloužila zejména Marina [Žurakinskaja]. Jistě, Red Hat pomáhal tyto aktivity financovat a já myslím, že jde o velký úspěch. Když se tu rozhlédnu kolem, vidím tolik ženských tváří – oproti jiným konferencím je to velký rozdíl. Hodně z toho je výsledkem její práce. Dnes večer půjdu na večeři s ostatními ženami a těším se, že se seznámím s dalšími lidmi, kteří se tohoto úsilí účastní.
Myslím, že je opravdu velmi důležité přilákat k open source více žen.
Jak se to daří v rámci Red Hatu?
Řekla bych, že skutečnost, že jsem tu já a v této pozici napovídá o Red Hatu hodně dobrého, ne? Začínala jsem před lety jako vývojářka. V Red Hatu je řada žen, které se velmi snaží zlepšit podmínky pro ostatní ženy. Není to snadné a podle mě je to dnes dokonce těžší než dříve, chce-li se žena stát vývojářkou.
Čím to?
No, když jsem začínala já – a to vám poví, jak dlouho už to je – když jsem začínala, ani jsme nevěděly, že ženy nemají psát kód.
Nestačí mít skvělý nápad, ale je potřeba být schopen kolem něj také vybudovat komunitu. V jistém smyslu je to ta těžší část. Věřím však, že síla Red Hatu je právě v tom. Velmi se snažíme vše dělat otevřeně a s komunitou. Ne vždy se to úplně daří, ale je to náš podnikový cíl – pracovat otevřeně a budovat komunity. Projektům se totiž nedaří, když je v upstreamu jen jediná firma.
Mnoho lidí si myslí, že si Red Hat v tomto směru vede dobře.
Doufám. Musíme v tom pokračovat, a to platí i pro snahy o přivádění více žen a více lidí obecně k open source.
