Několik slov úvodem
Následující postup nemusí fungovat. Není to tím, že by byl špatně napsán, ale problémů může být hned několik. Jedním z nich mohou být chybějící ovladače. Pokud jádro neumí přistupovat k senzorům základní desky, pak nebude ani schopno podle teploty měnit otáčky větráčků. Stejně tak, pokud máte větráčky, které mají (laicky řečeno) 2 kabely, pak vám řízení otáček také nebude fungovat, protože chybí třetí "řídící" vodič, atp. Přesto doufám, že tento návod pomůže řadě uživatelů při dalším nastavení jejich počítače.
Větráčky umístěné ve vašem počítači můžete řídit také pomocí BIOSu vašeho počítače (pokud to umožňuje).
Požadavky
Všem potřebné se nachází v balíčku lm-sensors. Tento balíček obsahuje program sensors, který umí zobrazit informace o teplotách procesoru či základní desky, otáčkách větráčků a také třeba napětí, které v počítači koluje. Po instalaci tohoto balíčku je nutné spustit s právy uživatele root příkaz:
sensors-detect
Pozn. redakce: V některých distribucích se název balíčku liší, obsahuje znak podtržení namísto spojovníku, pak tedy zní název lm_sensors.
A načíst požadované moduly. Ty program sensors-detect zobrazí na závěr svého výpisu, jejich načtení pak provedete pomocí příkazu modprobe následovaného jménem modulu, např.:
modprobe coretemp
Pro automatické načtení požadovaných modulů po restartu počítače jejich seznam můžete umístit do souboru /etc/modules, každý modul na samostatný řádek.
Pokud sensors-detect nebude detekovat žádné sensory, pak vám dál uvedené bohužel fungovat nebude a tak netřeba pokračovat dál. Pokud máte novou základní desku, pak možná postačí počkat na novější verzi jádra operačního systému.
Testování větráčků
Podobně jako sensors-detect detekuje senzory vašeho počítače, program pwmconfig zkoumá chlazení vašeho počítače. V podstatě se dá říct, že veškeré nastavení související s ventilátory počítače provedete pomocí tohoto konzolového programu. Zadejte tedy příkaz pwmconfig a projděme si spolu jeho průvodce.
Počáteční informace
Nejdřív vám pwmconfig zobrazí seznam teplotních čidel (coretemp - teplota jádra CPU, atp.) a ovladače PWM (Pulse Width Modulation) což je v našem případě to nejdůležitější, vlastní regulátor otáček větráčku. Nyní stačí potvrdit předvolené (stisknout pouze klávesu enter) a můžete jít dál.
Senzory otáček
Nyní se vám zobrazí senzory otáček větráčků i s informacemi o jejich aktuální rychlosti. Tady většinou (ale ne vždy) platí, že větráček s nejvyšším počtem otáček je ten na procesoru počítače.
Testování regulátoru otáček
Dál se program pokusí vypnout každý z větráčku asi na pět sekund. Pro kontrolu vás ještě informuje o předchozí a nové rychlosti otáček větráčku (to z důvodu, kdyby se mu nepodařilo větráček opětovně spustit). Protože stále něco poslouchám a počítač je daleko, tak jsem nic neslyšel a pokračoval dál stisknutím oblíbené klávesy enter.
Podrobnější testování rychlosti větráčků
Tady se program nejprve pokusí svázat rychlost otáček s příslušným regulátorem. Detailní korelací se pak rozumí postupné měnění rychlostí otáčení větráčků což doporučuji vyzkoušet a zaposlouchat se do toho, jak se mění intenzita hluku spolu s rychlostí otáček. Po spuštění podrobného testu, se budou zobrazovat informace o rychlosti otáček s aktuální hodnotou PWM.
Podrobná změna rychlosti otáček větráčku
Aby to celé neprobíhalo znovu, nyní bude dobré se programu svěřit s tím, že jste již něco slyšeli (nebo-li, že regulace otáček opravdu funguje). Takže stiskněte klávesu y (yes = ano) a pokračujte klávesou enter. Také si všimněte, že pwmconfig opět vrátí otáčky větráčku na maximum.
Potvrzení slyšitelnosti změny otáček větráčku
Jakmile vás program informuje o tom, že je testování u konce, můžete se pustit do nastavení konfiguračního souboru.
Nastavení konfiguračního souboru
Zobrazené nabídky jsou sice na první pohled přehledné, ale v tomto okamžiku jsem nástroj pwmconfig opustil a nastavil vše ručně. Takže jak na to. Konfiguračním souborem je /etc/fancontrol. Pokud by tento soubor neexistoval, můžete ho v klidu vytvořit. Soubor ve výsledku může obsahovat třeba toto:
INTERVAL=10 FCTEMPS=hwmon2/device/pwm2=hwmon2/device/temp2_input FCFANS= hwmon2/device/pwm2=hwmon2/device/fan2_input MINTEMP=hwmon2/device/pwm2=20 MAXTEMP=hwmon2/device/pwm2=50 MINSTART=hwmon2/device/pwm2=150 MINSTOP=hwmon2/device/pwm2=105
A teď k jednotlivý volbám:
INTERVAL: Interval v sekundách udávající jak často se mají větráčky regulovat. V našem případě to znamená každý 10 sekund zkontroluj teplotu CPU a podle ní nastav rychlost větráčků.
FCTEMPS: Sváže dohromady regulátor (pwm2) a sensor teploty (temp2_input). Jak ale poznáte ty vaše hodnoty? Z předchozího (4. obrázek) je vidět (vlastně slyšet), že regulátor pwm2 reguluje otáčky větráčku na procesoru počítače. Číslo senzoru teploty i senzoru otáček pak bývá ve většině případů stejné. V opačném případě se při nejhorším spletete a zkusíte sensor jiný.
FCFANS: Sváže dohromady regulátor (pwm2) a senzor otáček větráčků. Postup je stejný jako v předchozím případě, číslo senzoru otáček větráčků se volí stejné jako vlastního regulátoru.
MINTEMP: Teplota (ve °C), při které dojde úplnému vypnutí větráčku. Nastavení 0 se nedoporučuje.
MAXTEMP: Teplota (ve °C), při které se roztočí větráček na úplné maximum.
MINSTART: Rychlost otáček ventilátoru při jeho spuštění (zpravidla je vyšší než jejich minimální hodnota daná pomocí MINSTOP). Hodnota musí být v rozmezí 0 až 255.
MINSTOP: Rychlost otáček ventilátoru před jeho vypnutím, tzn. jeho minimální rychlost. Hodnota musí být v rozmezí 0 až 255.
Pokud byste chtěli regulovat otáčky dalšího větráčku, pak je dobré (pro lepší vzhled) vynechat jeden řádek a celé nastavení provést znovu pro další senzor.
Spuštění regulace otáček
Spuštění regulace otáček provedete s právy uživatele root takto:
/etc/init.d/fancontrol start
Pokud jste provedli změnu nastavení, pak je pro provedení změn třeba službu restartovat, to se provádí podobně:
/etc/init.d/fancontrol restart
Pro jistotu nezapomeňte vždy zkontrolovat, zda není teplota příliš vysoká (zadáním příkazu sensors).
Zpomalení, zrychlení...
I když většina uživatelů bude chtít tímto postupem ztišit hluk vycházející z jejich počítače, musím se přiznat, že můj prvotní impulz k použití tohoto nástroje byl opačný. Teplota na procesoru počítače mi naopak přišla příliš vysoká a rychlost otáček větráčků až příliš malá. I tento případ však je možno pomocí tohoto nástroje řešit a tak věřím, že i vám se podaří přizpůsobit si počítač svým představám.
