přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat

Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat

klice_1.png

Ač by se toto téma mohlo někomu zdát příliš sofistikované na to, aby se jím nějak blíže zabýval, šifrování je v dnešní době naprosto nevyhnutelnou a samozřejmou součástí práce s daty. Velmi často se každý z nás setkává s nejrůznějšími technikami ochrany dat před nepovolanými osobami, netušíme ale, co a jakým způsobem je šifrováno. 


Co je to šifra a kde se používá

Enigma, kód Navajo a dokonce i Šifra mistra Leonarda mají jedno společné. Byly to způsoby, jak předat informaci určenou jen konkrétním lidem, u nichž existuje předpoklad, že budou schopni danou informaci rozluštit, aniž by došlo k jejich vyzrazení. Stejně rychle, jako se dnes vyvíjí oblast informačních technologií, se zvyšují také požadavky na bezpečnost dat, která jsou zpracovávána. A nenechte se mýlit. Bezpečnost dat není doménou jen tajných služeb či velkých obchodních společností. Týká se každého z nás.

Pravděpodobně asi nejlepším příkladem tohoto tvrzení jsou nejrůznější webové služby, jako je Facebook, Twitter či Seznam. Stačí jen zadat příslušnou adresu do webového prohlížeče a můžete žasnout nad tím, co všechno je při návštěvě dané stránky během jediné sekundy šifrováno. Je to zejména datový přenos od vašeho poskytovatele internetového připojení, obvykle pomocí 128bitového klíče, jednotlivé přenosy mezi DNS servery od vás až k cíli, v případě načtení stránky zabezpečeným protokolem (HTTPS) pak další šifrované přenosy na základě vydaných certifikátů, kdy se klient dotazuje vydavatele na pravost předloženého certifikátu cílové stránky, atd. Jsou to i soubory cookies (tzv. koláčky nebo sušenky), jež obsahují informace o nastaveních dané stránky, v neposlední řadě pak i přihlášení na těchto stránkách. Vše je šifrováno.

Zjednodušeně lze říci, že šifra je obyčejný textový řetězec (např. 123456789), který je za pomoci nějakého algoritmu, definovaného nějakým heslem (např. ABC), převeden do „nečitelné podoby“, a takto někam uložen pro pozdější použití. Pro představu: textový řetězec „123456789“ bude šifrován pomocí 256bitového klíče (AES-256), s použitím hesla „ABC“. Výsledek bude vypadat nějak takto: „RjBCbEEzd1NUYnNzeGgkaw==AvB/Tb2dQmotWK2mB0yk7A==“.

Dvě základní metody

Přesně takto se tento textový řetězec uloží někam na server, pravděpodobně někam do databáze. Běžný uživatel o tom při „brouzdání po internetu“ nemá obvykle ani páru. A ti dnešní náctiletí administrátoři herních stránek by se při pohledu na tento proces pravděpodobně zmohli jen na na výrazy typu LOL či ROFL v nějakém chatu. Faktem ale je, že ani ti zkušenější často nevědí, jakým způsobem jsou tato data předávána a šifrována. Ti, kdo se zabývají tvorbou webových stránek, dobře vědí, že metody v podstatě existují dvě, a to buď GET, nebo POST.

Metoda GET je problematická v tom, že data jsou předávána prostřednictvím adresy URL. Jsou tudíž viditelná pro uživatele, a nejen pro ně. Lze tedy říci, že předání hesla pomocí metody GET v podobě „http://www.mujinternetovyobchod.cz/pristupkespravebankovnichuctu.php?heslo=123“ asi nebude to pravé ořechové. Praxe je obvykle taková, že se pro tento případ metoda GET vůbec nepoužívá. A pokud ano, jsou v takovém případě data předávána v zašifrované podobě. Jedná se o takové ty šíleně dlouhé URL adresy, které zaberou i několik odstavců.

Metoda POST se od GET liší tím, že data (např. z formulářů) jsou odesílána skrytě, tudíž se v poli adresy nezobrazují.

Využití šifrovaných dat

Tato data lze pak použít jen dvěma způsoby. První způsob je ten, kdy se data zašifrují „navěky“, a nelze je již dešifrovat. Takovým příkladem může být funkce crypt, jež dokáže data zašifrovat náhodně generovaným klíčem, který je pro danou chvíli unikátní. Právě proto již nelze takto zašifrovaný textový řetězec znovu dešifrovat, neboť klíč, který byl k jeho zašifrování použit, se již neopakuje. Nyní se asi ptáte, k čemu je pak taková šifra, když ji nelze dešifrovat? Odpověď je snadná. Jsou to obvykle ty tzv. koláčky, které se ukládají jak na server, tak i u klienta. Je to princip, kdy se vytvoří hned dvě identické kopie stejného souboru, se stejným textovým řetězcem, který je pak následně při dalším použitím (další návštěva dané stránky) porovnáván. Pokud porovnání obou zašifrovaných řetězců, obsažených v těchto koláčcích uložených na serveru i u klienta, souhlasí, server provede akci, tímto podmíněnou. Pokud nesouhlasí, server provede akci jinou, např. odmítne spojení.

Stejným způsobem funguje i šifrování samotných hesel. Ta se ovšem šifrují za pomoci jiné funkce (md5), kdy se nevyužívá unikátního klíče, a tak jsou data šifrována stále stejným způsobem. Důvod je prostý, neboť při porovnávání zašifrovaných řetězců je nutné, aby uživatel zadal jím definované heslo, které bylo stejné v době, kdy se u webové stránky registroval. V takovémto případě, během přihlašování, uživatel zadá klasické heslo prostřednictvím formuláře pro přihlášení, přičemž webová stránka toto heslo 123 následně zašifruje pomocí md5, a porovná jej s uloženým heslem v databázi. To je taktéž zašifrováno pomocí funkce md5. Pokud hesla souhlasí, autentizace uživatele je dokončena.

Druhý způsob je pak ten, kdy lze data zpětně dešifrovat, tedy převést zpět do čitelné podoby. To je ovšem podmíněno tím, že daný uživatel zná heslo, které bylo použito k zašifrování. Tento způsob se častěji vyskytuje na lokálních počítačích a využívá jej řada programů.

Proč šifrovat

Těch důvodů pro šifrování může být celá řada. V době, kdy jsem byl vojákem základní služby, se kantýně říkalo Krakonoš. Nikdy jsem nevěděl proč. Později mi došlo, že je to proto, aby se v daném vojenském objektu vyznali pouze vojáci. Nepovolaná osoba by byla v množství takových názvů zcela dezorientována. A to je ten důvod, proč se podobné věci používají už po staletí. Princip je stále stejný, důvody taktéž. Zamezit těmi nejrafinovanějšími způsoby tomu, aby nepovolaní nemohli daných informací zneužít.

Co šifrovat

Na dotaz „co šifrovat“, by vám řada expertů jistě odpověděla: „Pokud možno vše!“ Je to samozřejmě složitější, neboť ne vše si zaslouží takovou pozornost. V neposlední řadě je pak také nutné mít na paměti, že někdy se šifrování dat může obrátit proti nám samotným. Stačí si vzpomenout na situaci, kdy si vzpomenout nemůžete. Třeba u přihlašovacího hesla k oblíbené webové stránce. A je tu problém.

To ale není to nejhorší, co se může stát. Řada webových stránek má totiž jinou funkci, která jistí tu první, a je tedy možné v takovém případě požádat o obnovu hesla. V případě šifrování celého disku a následné ztrátě přístupu k uloženým souborům pak ale nepomůže ani mlácení hlavou o stůl. Je tedy nutné, aby si každý z nás uvědomil, co má smysl šifrovat, a co ne. Faktem je, že řada takových citlivých údajů je šifrována ze své podstaty, a tudíž my samotní nemáme na takové rozhodnutí žádný vliv. Jediné, co můžeme v takových případech ovlivnit, je síla hesla. A co si budeme vykládat, čas od času jsou to docela perličky (například „heslo“).

Hackeři

Hacking, respektive computer hacking, je výraz, který hýbe dnešním světem. Často jsou v této souvislosti zmiňováni kupříkladu hackeři z hnutí Anonymous či organizovaný zločin z Ruska a Číny. Pravděpodobně asi největší podíl na nelegálních aktivitách v souvislosti s pojmem computer hacking mají – světe div se – jednotlivci. Osobně se domnívám, že právě ti jsou nejvíce nebezpeční, neboť o jejich záměrech nám nemusí být nic známo, a často to může být i někdo z našeho nejbližšího okolí. Typickým příkladem může být např. tzv. krádež identity na sociálních sítích, které se nezřídka může dopustit kamarád ze školy, bývalá přítelkyně, a dokonce i někdo z vlastní rodiny. Paradoxně tak platí, že čím blíže nám daný hacker je, tím větší má šanci na úspěch.

Kdy se vyplatí data šifrovat

Je nanejvýš logické, že v závislosti na citlivosti dat jsou voleny i nástroje a prostředky k jejich šifrování. Je to tzv. úroveň bezpečnosti, která se liší podle toho, zda jde o heslo k profilu na službě Facebook, nebo data k nákresům jaderné laboratoře v USA. Každý z nás si musí uvědomit, co a jak chce šifrovat. O webových službách jsme si řekli, že šifrování probíhá na straně serveru, často i na straně prohlížeče, potažmo celého systému. A tak běžnému uživateli postačí jen vědět, že má volit jen silná hesla, používat ověřený software a celkově se chovat tak, aby nikomu nezavdal příčinu k vykrádání dat (vyhýbat se pochybným webovým stránkám, apod.).

Může však nastat situace, kdy máme určitá data, která mají důvěrný charakter, a je tudíž nezbytně nutné chránit je před zneužitím. Pro představu uvedu několik příkladů:

  1. Jako obchodník s cennými papíry se budu účastnit obchodní schůzky, jejíž závěry budou zaznamenány pomocí digitálního záznamového zařízení ve formátu mp3.

  2. Jako student vysoké školy budu pracovat na diplomové práci.

  3. Jako učitel na střední škole budu připravovat otázky k maturitním zkouškám.

  4. Se svojí milenkou si vyrazím k moři a společně s ní, si zde pořídím několik lechtivých obrázků digitálním fotoaparátem či kamerou.

Všechny tyto příklady spadají do kategorie „Důvěrné“. Ve všech těchto příkladech máme pořízena nějaká data o naší činnosti, která chceme nebo musíme nějakým způsobem uložit. Ve všech těchto případech však může dojít ke zneužití těchto dat. A jediným způsobem, jak se tomu bránit, je příslušná data zašifrovat.

Kdo nešifruje, není moderní

Šifrovat se v dnešní době dá cokoliv, od jednoduchého textu, přes obrázky a videa, archivy, až po celé pevné disky. Šifrovat se dají telefonní hovory. Šifrovat se dá televizní vysílání. Zkrátka, šifrovat lze v dnešní době naprosto vše. Šifrují se dokonce i peníze. Prostředků, kterými lze šifrovat, je na trhu mnoho, některé z nich jsou komerční, některé zdarma. Prakticky všechny (až na pár výjimek) se řídí stejnými kritérii a pracují na podobných principech. Některé standardy pro šifrování jsou veřejné, jiné podléhají přísnému utajení. Řadu z nich využívají vlády mnoha zemích, tajné služby, armády i policejní složky.

Často dochází i k tomu, že stejné standardy pro šifrování používají jak bezpečnostní složky států, tak i dělníci v továrnách. Jednou věcí je však způsob, jak data šifrovat, věcí druhou pak samotný nástroj. Jak jsem již zmínil, těchto nástrojů je opravdu celá řada, a to napříč operačními systémy (MS Windows, Unix/Linux, atd.). Dané nástroje musí být ověřeny z hlediska použitelnosti a hlavně z hlediska bezpečnosti. Zneužít se dá prakticky cokoliv a cracknutý software na šifrování může napáchat více škody než užitku. Nás budou zajímat nástroje určené pro použití na operačním systému Linux, zejména tedy na Ubuntu.

Ccrypt

Je to svobodný software, který je dostupný téměř v každé linuxové distribuci. Ve výchozí instalaci však nemá grafické rozhraní (GUI). Pracuje s příkazovou řádkou (ccrypt [mode] [options] [file...]). S jeho pomocí můžete zašifrovat text, soubory, i celý disk. Při troše snahy lze „vygooglit“ i nějaké to grafické rozhraní, respektive jeho integraci do pracovního prostředí Gnome, KDE, apod. Ccrypt je standardní součástí repozitářů Ubuntu.

SwiftCrypt

SwiftCrypt je proprietární nástroj pro šifrování textu s vlastním grafickým rozhraním, využívající standard AES-256 (256bitové klíče), jejž využívá mimo jiné i Národní bezpečností agentura Spojených států amerických (NSA). Přesně ta slavná agentura, jež si tak ráda přisvojuje roli vývojáře řady operačních systémů. Vzpomeňme si například na snahu této organizace obohatit jádro Linux o vlastní kódy či její podíl na vývoji Windows 7. SwiftCrypt se standardně vyskytuje v repozitářích Ubuntu, a to za částku 2,99 USD (pro instalaci je nutné registrovat se na Ubuntu.com). Použít jej lze velmi snadno, a to tak, že za pomoci klíčového slova (hesla), lze přes grafický formulář zašifrovat libovolné množství textu, nebo jej naopak dešifrovat.

Ubuntu

Ano, je to tak! Už samotné Ubuntu je nástrojem pro šifrování. Obsahuje několik nástrojů pro ochranu vašich dat. Kupříkladu už během instalace můžete zvolit možnost zašifrování disku, avšak pozor! Vždy může nastat nějaká situace, kdy bude nutné systém přeinstalovat, a v důsledku zašifrovaného pevného disku můžete navždy ztratit přístup k vašim cenným datům. V tomto směru je mnohem efektivnější vyčlenit pouze jeden oddíl na disku, který může být takto zašifrován, a zde pak citlivá data ukládat. Ubuntu rovněž obsahuje celou řadu softwaru pro bezpečnou komunikaci v síti a další nástroje.

Encmidara

Podobně jako SwiftCrypt, i Encmidara je proprietární nástroj (za 2,99 USD), který však pracuje na trochu odlišném principu. Zde nedochází k šifrování textu jako takového, ale šifrují se rovnou celé dokumenty a soubory. Tímto se tedy podobá více ccrypt, avšak disponuje jednoduchým grafickým rozhraním. Dostupné v repozitářích Ubuntu. Dokáže dokumenty zašifrovat i dešifrovat.

Gcipher

Gcipher, podobně jako SwiftCrypt, je nástroj sloužící k šifrování obyčejného textu, avšak k dispozici je zcela zdarma. Instalace obsahuje jednoduché grafické prostředí, a dokáže pracovat v několika módech. Je obsažen v repozitářích Ubuntu.

Master PDF Editor

Master PDF Editor není nástroj určený přímo k šifrování dat, za zmínku však stojí možnost šifrovat PDF dokumenty 128bitovým klíčem. Je dostupný v repozitářích Ubuntu, v současné době za 0 USD. Jedná se tedy o proprietární software, i když momentálně zdarma.

PHP, C, C++

Jste-li vývojářem webových či jiných aplikací, jistě máte povědomí o tom, že řada programovacích jazyků, zejména pak oblíbené PHP, obsahuje taktéž funkce pro šifrování dat. Jedná se zejména o již zmíněné funkce MD5 a crypt. Jejich příklady použití naleznete na www.php.net

Vyšší dívčí aneb šifrujeme přenosy

Šifrovat se pochopitelně dají i datové přenosy. Příklady z praxe mohou být protokoly HTTPS, SSH, VNC, SSL, apod. Obvykle se k tomu používají přenosy za pomoci jasně vymezených pravidel stanovených organizací Arpa. Ta stanoví, jakým způsobem, na jakých portech a síťových rozhraních může být daný protokol použit. Většina těchto protokolů se používá za předpokladu existence potřebných certifikátů, a to jak na straně serveru, tak i na straně klienta (pracovní stanice). Existují však i jiné cesty než výše zmíněné protokoly.

Proxy

Za zmínku stojí například služba proxy, jež v podstatě umožňuje skrýt přístup na danou službu v síti internet z pohledu serveru. I zde se používají šifrované přenosy a netýká se to pouze a jen webových stránek. Proxy lze použít i u řady dalších síťových aktivit. Tuto službu zprostředkovávají specializované servery v síti internet, jejich seznam naleznete na adrese www.proxy.org. Několik z nich sídlí i v České republice (http://www.mojeip.cz/anonymizer/). Řada aplikací, jako jsou webové prohlížeče, umí s těmito sítěmi pracovat přímo.

BitTorrent

Další službou, která je během posledních měsíců v souvislosti s tímto tématem hodně diskutována, je síť BitTorrent, konkrétně pak „Nový Megaupload“, tzv. Mega. Je to totiž (alespoň dle dostupných informací) první síť tohoto druhu, která šifruje nejen samotný přenos dat, ale i data ukládaná na servery. Otázkou je, zda se v tomto případě nejedná spíše o snahu zříci se odpovědnosti provozovatele za nelegální sdílení autorsky chráněných dat. Tak či onak, je to jedna z cest, jak data šifrovat. Mnoho sítí typu BitTorrent rovněž šifruje přenosy mezi klienty a servery. Pro BitTorrent existuje mnoho klientských aplikací, dostupných v repozitářích Ubuntu.

Tor

Asi nejvíce nechvalně proslulou aplikací v tomto směru je Tor, kterou prý hojně využívají i hackeři k nelegálním aktivitám. Avšak cílem této aplikace rozhodně asi nebylo krýt nelegální aktivity v síti, nýbrž poskytnout jejímu uživateli určitou míru anonymity. O to se snaží podobně jako proxy servery, avšak mnohem rafinovaněji. K anonymizaci nedochází prostřednictvím pouze jednoho či dvou serverů, ale celé sítě serverů na různých místech planety. Tor je nástroj, který se skládá z klientské aplikace (rovněž dostupné v repozitářích Ubuntu), a služeb v síti.

Vlastní šifra

Zkusíme si udělat šifru vlastní, abychom si ukázali, jak snadné to je. Používat budeme jen dva znaky, tedy 1 a 0, vstup a výstup. Rozdělíme si abecedu na skupiny:

000

001

100

000

A

B

C

001

D

E

F

100

G

H

I

010

J

K

L

111

M

N

O

101

P

Q

R

110

S

T

U

10

V

W

X

11

Y

Z

-

Chceme zašifrovat text „LinuxEXPRES je nejlepší“, a tak zastoupíme jednotlivá písmena čísly z jednotlivých skupin písmen, tedy skupin podle odstavců, což jsou 000, 001, a 100. Každé písmeno pak zastoupíme řádky 000, 001, 100, 010, 111, 101, 110, 10 a 11. Každému písmenu bude předcházet nejprve skupina a pak jednotlivé písmeno. Mezeru vyjádříme poslední položkou v tabulce:

LinuxEXPRES je nejlepší! = 10001010010000111110011010010001001100100001011001010010010001101001100001000100110011001111001001000010100010001001000101000110100100!

Samozřejmě tabulku si můžeme libovolně upravit, například tak, že abecedu budeme psát odzadu a změníme číselné údaje. Díky zastoupení znaky 1 a 0 lze přenášet šifru pomocí tónů jako morseovku. Každý bude očekávat Morseovu abecedu ale bude to šifra, kterou můžeme rovněž vysílat odzadu, aby to bylo ještě těžší...

Pamatuji si výpověď jednoho člena obsluhy odposlechové věže Dyleň u Chebu, který říkal, že povel k dopálení jaderných raket USA na tehdejší SSSR (Sovětský svaz socialistických republik) se vešel do jediného pípnutí. Tak trénujte :) Podotýkám, že Ubuntu obsahuje i software pro rádiové vysílání. Myslím, že by bylo mnohem těžší napsat článek o tom, co Ubuntu neobsahuje...

Nahoru

Příspěvky

Andrej Pavelka Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
Andrej Pavelka 10. 06. 2013, 00:29:35
Odpovědět  Odkaz 
Dosť dobrý a k veci článok. Díky. :-) Pri PHP by som ešte zmienil funkciu session_regenerate_id ()
Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
SpaceExplo 10. 06. 2013, 00:44:33
Odpovědět  Odkaz 
Nestal by za zminku i TrueCrypt - bezi na Windows/Mac/Linux, na vsech jsem jej pouzival a mam s nim velmi dobre zkusenosti. A sam o sobe, nezavisle na OS, umi pouzivat AES-NI.
Petr Valach Re: Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
Petr Valach 10. 06. 2013, 02:23:13
Odpovědět  Odkaz 
Programy uvedené v článku skoro nebo vůbec neznám, TrueCrypt ano. Blbý ale je, že jsem si s jeho pomocí vygeneroval klíč, ten mám uložený, ale zapomněl jsem heslo :-))) a 10 GB chráněných (a důležitých) dat mám přes rok v tahu :-)))

Pozn.: Proč proboha je článek hodnocen tak strašně mizerně? Vždyť je to luxus!
Re: Re: Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
davkol 10. 06. 2013, 13:18:15
Odpovědět  Odkaz 
> Pozn.: Proč proboha je článek hodnocen tak strašně mizerně? Vždyť je to luxus!

* Užití termínu "hacking" stejně [špatně], jak ho používají mainstreamová média, a další podivné obraty, přirovnání apod. Namátkou proč by měl student utajovat diplomku? O.o
* Propagace proprietárního softwaru a Amazuntu (opt-out spyware).
* Nevšiml jsem si zmínky o principech šifrování a složitosti louskání šifer (a to od naivních metod přes P ?= NP po hasák).
Jan Rippl Re: Re: Re: Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
Jan Rippl 10. 06. 2013, 14:25:33
Odpovědět  Odkaz 
> Užití termínu "hacking" stejně [špatně], jak ho používají mainstreamová média, a další podivné obraty, přirovnání apod. Namátkou proč by měl student utajovat diplomku? O.o

* Použil jsem termínu Computer hacking, což je rozdíl :) https://cs.wikipedia.org/wiki/Hacker * Proč by měl student utajovat diplomku, http://cs.wikipedia.org/wiki/Diplomov%C3%A1_pr%C3%A1ce

> Propagace proprietárního softwaru a Amazuntu (opt-out spyware).
* To, zda si někdo zakoupí placený software či nikoliv, a vystačí si pouze s takovými nástroji, které jsou zdarma, a mají otevřený zdrojový kód, je věcí každého uživatele. Já pouze tyto nástroje zařadil k těm, které jsou dostupné. O propagaci Amazuntu nic nevím :)

> Nevšiml jsem si zmínky o principech šifrování a složitosti louskání šifer (a to od naivních metod přes P ?= NP po hasák).
* Článek se zaměřuje na šifrování, nikoliv na prolamování šifry. Samotný princi je uveden hned na začátku, viz. Co je to šifra a kde se používá, třetí odstavec.
Re: Re: Re: Re: Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
davkol 10. 06. 2013, 14:45:15
Odpovědět  Odkaz 
> Použil jsem termínu Computer hacking, což je rozdíl :) https://cs.wikipedia.org/wiki/Hacker

wat. Stačí se podívat na anglickou wiki, která je v obecné rovině nesrovnatelně lepší než česká (kam jsem se pořádně ani nedíval), a hned jsou vidět tři významy: computer security, hobbyist a programmer subculture.

K tomu se přidává negativní (ano, zločincům pomáhá stejně jako disidentům — což jsou vlastně také "zločinci") náhled na Tor apod.

> Proč by měl student utajovat diplomku, http://cs.wikipedia.org/wiki/Diplomov%C3%A1_pr%C3%A1ce

Nějaká zmínka o plagiátorství. Nepovažuji za zajímavé.

> To, zda si někdo zakoupí placený software či nikoliv, a vystačí si pouze s takovými nástroji, které jsou zdarma, a mají otevřený zdrojový kód, je věcí každého uživatele. Já pouze tyto nástroje zařadil k těm, které jsou dostupné.

Security through visibility. Aneb backdoory v proprietárním softwaru.

> O propagaci Amazuntu nic nevím :)

Autor článku neví co píše? Stačí si přečíst první odstavec sekce o Ubuntu. Pro připomenutí doporučuji článek Ubuntu Spyware: What to do?

> Článek se zaměřuje na šifrování, nikoliv na prolamování šifry. Samotný princi je uveden hned na začátku, viz. Co je to šifra a kde se používá, třetí odstavec.

Pochopení principů šifrování je pro bezpečnost esenciální. Tvrzení [1] v poslední sekci je zavádějící — nejsou si všechny způsoby šifrování rovny (nejen symetrické/asymetrické) a je vhodné si uvědomit, co je nejslabší článek řetězce.

[1] Zkusíme si udělat šifru vlastní, abychom si ukázali, jak snadné to je.
Tomáš Crhonek Re: Re: Re: Re: Re: Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
Tomáš Crhonek 10. 06. 2013, 19:59:24
Odpovědět  Odkaz 
"K tomu se přidává negativní (ano, zločincům pomáhá stejně jako disidentům — což jsou vlastně také "zločinci") náhled na Tor apod."

+1 Tohle mě v článku už definitivně dorazilo.

"Pochopení principů šifrování je pro bezpečnost esenciální. Tvrzení [1] v poslední sekci je zavádějící — nejsou si všechny způsoby šifrování rovny (nejen symetrické/asymetrické) a je vhodné si uvědomit, co je nejslabší článek řetězce."

+1 Čekal bych třeba jako ukázku dávné historické šifry šifru Cézarovu (ROT13), potom jako ukázku moderní šifry třeba asymetrickou RSA (proboha, vždyť to jsou 2 vzorce) a jako třešničku na dortu neprolomitelnou Vernamovu šifru. A nikoliv triviální a snadno prolomitelnou substituční šifru.
Jan Rippl Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
Jan Rippl 10. 06. 2013, 20:30:27
Odpovědět  Odkaz 
Já tam pouze uvedl, že Tor využívají mimo jiné i ti, jenž páchají nějaké nelegální aktivity, což jistě málo kdo může popřít. O disidentech jsem tam nic neuváděl. Všimněte si prosím, že je tam napsáno "Asi nejvíce nechvalně proslulou aplikací v tomto směru je Tor, kterou prý hojně využívají i hackeři k nelegálním aktivitám." (kupříkladu pro útoky typu Dos). Pokud se nepletu, tak i samotní členové hnutí Anonymous si aplikaci Tor "velice pochvalují i na videích YouTube, a doporučují jej ostatním... Za což je neodsuzuji, neboť s nimi do určité míry i sympatizuji... Rozhodně nebylo mojí snahou o této aplikaci psát jako o něčem, co je výhradně určeno pro páchání trestné činnosti... viz: Avšak cílem této aplikace rozhodně asi nebylo krýt nelegální aktivity v síti, nýbrž poskytnout jejímu uživateli určitou míru anonymity. O disidentech, jako o zločincích tu píšete pouze Vy :)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
Pavel Šimerda 11. 06. 2013, 21:49:07
Odpovědět  Odkaz 
„Já tam pouze uvedl, že Tor využívají mimo jiné i ti, jenž páchají nějaké nelegální aktivity, což jistě málo kdo může popřít.“

A mnozí zločinci používají i vidličku nebo dokonce zápalky.

„tak i samotní členové hnutí Anonymous si aplikaci Tor "velice pochvalují i na videích YouTube, a doporučují jej ostatním“

Jak jsi/jste ověřoval, zda jsou skutečně členy Anonymous?
Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
p 10. 06. 2013, 09:06:14
Odpovědět  Odkaz 
Ještě bych zmínil LUKS.

http://www.root.cz/serialy/diskove-sifrovani-pomoci-dm-cryptluks/
Re: Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
Simi 10. 06. 2013, 14:49:19
Odpovědět  Odkaz 
LUKS autor zminil, jen nechapu proc pojmenoval sekci UBUNTU a vubec nic tam nezminil.

Jinak k sifrovani obecne si neodpustim jednu vec. Nestaci sifrovat jeden oddil a myslet jsi ma data jsou v bezpeci a nikdo se k nim nedostane. Vase data se celkem bezne obevuji v temp adresarich, swap a pod. v nezasifrovane verzi. Takze kdyz uz sifrovat tak hezky vsechno.
Lukáš Jelínek Re: Re: Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
Lukáš Jelínek 10. 06. 2013, 15:12:35
Odpovědět  Odkaz 
Ano, šifrování swapu je důležité. Co se týká dočasných souborů, optimální je použít pro všechny takové soubory (adresáře /tmp, /var/run apod.) tmpfs, kde se to ukládá do paměti/swapu a výhodou navíc je, že po restartu se začíná načisto.
Re: Re: Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
Pavel Šimerda 11. 06. 2013, 21:51:13
Odpovědět  Odkaz 
Je dobré si uvědomit, že vše typicky šifrovat nejde (bootloader apod). A ani tak šifrování všeho není všespásné. Každá ochrana by se měla řešit v kontextu možných rizik.
Tomáš Crhonek Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
Tomáš Crhonek 10. 06. 2013, 19:52:29
Odpovědět  Odkaz 
"První způsob je ten, kdy se data zašifrují „navěky“, a nelze je již dešifrovat."

A nazývá se hashování, jádrem je hashovací funkce a výsledkem je hash. To, že jednosměrná funkce může mít inspiraci v kryptologii (často totiž nemá, hashovací funkce se tvoří pro řadu různých použití) neznamená, že tomu lze říkat šifra.

"Ta se ovšem šifrují za pomoci jiné funkce (md5)"

MD5? Opravdu? To je ta funkce, která se v EU nikdy nesměla používat pro státní správu a stát, protože se pochybovalo o její kvalitě a u které již v roce 1996 byly nalezeny slabosti a v roce 2005 (před 8 lety!) byla prohlášena za prolomenou?

"Hackeři"

...

"Asi nejvíce nechvalně proslulou aplikací v tomto směru je Tor, kterou prý hojně využívají i hackeři k nelegálním aktivitám."

Nechvalně? Prý?



5
Jan Rippl Re: Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
Jan Rippl 10. 06. 2013, 20:45:01
Odpovědět  Odkaz 
Nechvalně proslulým se může stát naprosto cokoliv, a to většinou v souvislosti s tím, co tomu po určitou dobu předcházelo. Bavíme-li se o aplikaci Tor, ta nechvalně proslula tím, že může být (může, nikoliv nemusí) zneužita lidmi k páchání něčeho, co nemusí být v souladu s platným právním řádem dané země. Já to v článku nehodnotil, nýbrž jen konstatoval. Konstatovat lze v tomto případě pouze to, co je předmětem všeobecného mínění. Pokud bych chtěl problematiku Tor zkoumat podrobněji, a případně toto všeobecné mínění vyvracet, pak bych se v článku zaměřil pouze a jen na tuto aplikaci, a nepsal bych o šifrování. kromě toho se nepovažuji za takového odborníka v této problematice, abych se mohl tohoto úkolu zhostit... Alespoň je zde další námět pro příští články v této oblasti, kterého se mohou zhostit moji kolegové zde na LE v době, až bude zase nedostatek článků :)

MD5 byla prolomena... A vesele se používá dál :)
Tomáš Crhonek Re: Re: Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
Tomáš Crhonek 10. 06. 2013, 20:54:29
Odpovědět  Odkaz 
"Bavíme-li se o aplikaci Tor, ta nechvalně proslula tím, že může být (může, nikoliv nemusí) zneužita lidmi k páchání něčeho, co nemusí být v souladu s platným právním řádem dané země."

To, že je něco protiprávní ještě neznamená, že je to špatné. V případě internetu je tomu zpravidla právě naopak. Disent před rokem 89 také nebyl v souladu se zákonem, ale jsme rádi (já tedy určitě), že tu byl. Dodnes se z toho čerpá. Stejně tak pro mnoho lidí na Zemi může být Tor jediný únik z jejich diktátorského režimu.

"MD5 byla prolomena... A vesele se používá dál :)"

Ano, protože se donekonečna uvádí v článcích podobných tomuto.
Lukáš Jelínek Re: Re: Re: Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
Lukáš Jelínek 10. 06. 2013, 21:02:02
Odpovědět  Odkaz 
Pro bezpečnostně citlivé účely se už dnes nepoužívá ani SHA1, o MD5 nemluvě ;-)
Roman Bořánek Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
Roman Bořánek 10. 06. 2013, 20:19:12
Odpovědět  Odkaz 
Získat data ze zašifrovaného adresáře home v Ubuntu jde docela jednoduše. Stačí nabootovat Ubuntu třeba z flash disku, spustit nástroj ecryptfs-recover-private, zadat šifrovací heslo a home se namountuje. Využil jsem toho už několikrát a vždy bez problému. Více zde: https://help.ubuntu.com/community/EncryptedPrivateDirectory#Recovering_Your_Data_Automatically
Petr Valach Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
Petr Valach 11. 06. 2013, 00:22:47
Odpovědět  Odkaz 
Je jedna z věcí, které mi brání, abych naprosto vážně publikoval nebo nechal publikovat na tomto webu.

Při představě, že by moje snaha předat nějaké informace byla rozcupována stejným nebo podobným způsobem, soudruzi, jako předvádíte vy v komentářích výše uvedených, se mi ježí vlasy na hlavě a je jen štěstí, že mám nůž s pojistkou.

Jedna z velmi užitečných a velmi dobrých vlastností našeho webu - www.openoffice.cz - je, že jsem tam něco podobného snad nikdy nezaznamenal. Tedy ano, párkrát jsem i já seknul virtuálním jazykem, když článek byl fakt průšvih a autor se bil v prsa, že ne. Jinak tam ale máme pohodu a podobné nesmysly tam naštěstí nikdo neřeší.

Když jste tak úžasně schopní, moudří, všeho znalí, jak to, že tu od vás nečtu ani zbla? Zřejmě proto, že jste na to méněcenní a neschopní, tipuji...

Kritizovat umí kdejaký vůl. Patříte mezi voly?

Ovládejte laskavě svoje vášně a než drtivě nekoho sprdnete, rozmyslete si, zda toho dotyčného nenaprdnete tak, že už nikdy nic nenapíše. Nebo aspoň ne sem. A vy si budete číst leda Káju Maříka a diskutovat na novinkách.cz.
Re: Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
Honza Jaroš 11. 06. 2013, 08:55:53
Odpovědět  Odkaz 
Já nevím, ale neptal jste se zrovna vy, proč je článek hodnocen mizerně? Odpověděli vám, tak co se divíte? Jak říká moje žena, jestliže nechcete dostat odpověď, která se vám nelíbí, tak se radši neptejte. :-)

Poznámka k článku: Ubuntu není šifrovacím nástrojem. Naopak zmínku o ecryptfs, který Ubuntu (stejně jako další distribuce) používá, jsem v článku hledal marně...
Tomáš Crhonek Re: Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
Tomáš Crhonek 11. 06. 2013, 09:51:07
Odpovědět  Odkaz 
"Při představě, že by moje snaha předat nějaké informace byla rozcupována stejným nebo podobným způsobem"

Kritika, která tady zazněla je konstruktivní. Každému z nás se stalo, že nějaký jeho článek byl prostě špatný. Důležité je zatnout zuby, poučit se z toho a příště to udělat lépe. Já se snažím mít kolem sebe přátele, se který mi své články před publikací vzájemně rozcupujeme. Výsledkem je, jak alespoň doufám, mnohem lepší výstup.

Před několika lety jsem měl snahu zavést ke každému (odbornému) článku oponenturu (review), před publikací. Bohužel, tohle vyšlo naprázdno.

"Jinak tam ale máme pohodu a podobné nesmysly tam naštěstí nikdo neřeší."

Není příliš mnoho horších věcí, než smrad a nohy v teple.

"Když jste tak úžasně schopní, moudří, všeho znalí, jak to, že tu od vás nečtu ani zbla? Zřejmě proto, že jste na to méněcenní a neschopní, tipuji..."

Davidovi vydali článek, koukám, naposledy dneska. Já jsem, pravda, už nějaký čas nic (ve větším magazínu) nepublikoval, ale mé zaměření je také poněkud užší.
Re: Re: Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
Honza Jaroš 11. 06. 2013, 10:09:17
Odpovědět  Odkaz 
>"Když jste tak úžasně schopní, moudří, všeho znalí, jak to, že tu
> od vás nečtu ani zbla? Zřejmě proto, že jste na to méněcenní
> a neschopní, tipuji..."
>
> Davidovi vydali článek, koukám, naposledy dneska.
> Já jsem, pravda, už nějaký čas nic (ve větším magazínu)
> nepublikoval, ale mé zaměření je také poněkud užší.

Jo, tahle podpásovka předřečníkovi skutečně poněkud nevyšla: :-)
http://www.abclinuxu.cz/autori/david-kolibac
http://www.linuxexpres.cz/modules/profile/userinfo.php?uid=2372
http://www.linuxexpres.cz/modules/profile/userinfo.php?uid=53
Petr Valach Re: Re: Re: Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
Petr Valach 12. 06. 2013, 02:43:53
Odpovědět  Odkaz 
Velmi trapný pseudoargument. Aktivity pana Jelínka pozorně sleduji a vážím si jeho práce jako málokteré. A pan Crhonek tu již delší čas nic nepublikoval, ale o jeho článcích vím. Nicméně i on (právě proto, že taky psal) by se mohl trochu krotit.
Re: Re: Re: Re: Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
Honza Jaroš 12. 06. 2013, 09:30:12
Odpovědět  Odkaz 
Víte co? Přestaňte ostatním říkat co mají a nemají dělat a hrát si na morálního arbitra. Nemáte na to. Polovina kritických příspěvků by nevznikla, pokud byste tady do toho lejna nešťoural, chováte se tu jak slon v porcelánu. Jestli nesnesete kritiku, je to váš problém, ne problém ostatních. Ten článek prostě není dobrý a proto je dobře, pokud jsou čtenáři na chyby upozorněni alespoň v diskusi.
Přeji hezký den.
Re: Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
Pavel Šimerda 11. 06. 2013, 21:59:20
Odpovědět  Odkaz 
Že tě to baví.
Petr Valach Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
Petr Valach 11. 06. 2013, 10:08:07
Odpovědět  Odkaz 
Kdyby mi někdo napsal to co vy, tedy ve stylu:

KECY

KECY

5,

vemte na to jed, že bych se s tím člověkem vůbec nebavil. Každý autor by měl unést nějaké výhrady a připomínky, ale prostě to, jakým způsobem jste to podal vy, je pro autora dehonestující. Je rozdíl mezi (konstruktivní) kritikou a totálním rozcupením autora i jeho článku.

Nepopírám, že jste v určitých oblastech nepochybně velký znalec atd., ale právě proto byste měl mít nadhled a trochu se krotit.

Ale to platí o všech.
Re: Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
Honza Jaroš 11. 06. 2013, 10:18:45
Odpovědět  Odkaz 
Promiňte, ale v příspěvcích výše máte konkrétní výhrady. Pominu-li politickou stránku věci (hacking, Tor, propagace proprietárního SW), je zmíněna absence popisu alespoň základních principů a porovnání kvality šifer, označení Ubuntu za šifrovací nástroj (z tohoto pohledu jsou šifrovacím nástrojem i Windows se svým EFS), naopak opomenutí šifrovacích vlastností zakomponovaných přímo v jádře (LUKS, ecryptfs - jsme přece na linuxovém serveru), nerozlišování mezi šifrou a hashem, zmínka o dávno nevyhovující MD5 (a naopak pominutí např. SHA-2)...
Toto všechno v diskusi máte. To vám nestačí?
A co se týče publikování - to, že nejsem truhlář, ještě neznamená, že nepoznám odbytou skříň.
Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
amour 11. 06. 2013, 11:21:47
Odpovědět  Odkaz 
Tak jsem si chtěl zašifrovat..podle článku ..:)

SwiftCrypt sice na oficiální stránce Ubuntu je ,ale nedá se stáhnout..neni v repozitáři..hláška...dole v diskuzi maník někdy stáhl,ale nefunguje mu...

Ccrypt ..je někde prosím jednoduché gui...poraďte
a nikde jsem nenašel jednoduchý návod...

Tak nevím..

Nebylo by dobré napsat ještě druhý ..článeček a jednoduše v něm popsat jak si má
člověk rychle zašifrovat dokument..

Díky
Re: Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
Honza Jaroš 11. 06. 2013, 11:34:29
Odpovědět  Odkaz 
Pomohlo by tohle?
http://www.linuxjournal.com/content/tech-tip-encrypt-files-gpg
Tomáš Crhonek Re: Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
Tomáš Crhonek 11. 06. 2013, 11:50:23
Odpovědět  Odkaz 
Třeba takto:

$ openssl enc -aes-256-cbc -e -in soubor -out soubor.enc
enter aes-256-cbc encryption password:
Verifying - enter aes-256-cbc encryption password:

$ openssl enc -aes-256-cbc -d -in soubor.enc -out soubor.out
enter aes-256-cbc decryption password:
Re: Re: Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
amour 11. 06. 2013, 12:13:30
Odpovědět  Odkaz 
Díky,ale prosím můžete ten sled pokynů jednoduše rozepsat..pro Debila :)
co mám napsat do terminálu?? a jak tam dám soubor...stačí název? nebo přetáhnout třeba obrázek..

Diky..
Tomáš Crhonek Re: Re: Re: Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
Tomáš Crhonek 11. 06. 2013, 12:25:41
Odpovědět  Odkaz 
Tak tohle jsou příkazy (vlastně jen jeden - openssl) psané na příkazové řádce a pracující se souborem v aktuálním pracovním adresáři.

openssl je (skoro) standardní součást operačního systému (používá se pro spoustu dalších účelů než jen šifrování; elektronické podpisy, generování klíčů a certifikátů, časová razítka atd.)

Chceme zašifrovat soubor jménem "soubor". Výstupem bude "soubor.enc", což je zašifrovaná podoba vstupního souboru. Použitá šifra je AES-256 v provedení CBC. Pokud chcete použít jinou šifru (blowfish, rc5,...), jejich seznam je v man enc.

Zašifrování proběhne příkazem:

openssl enc -aes-256-cbc -e -in soubor -out soubor.enc

kde -e znamená, že se bude šifrovat. Další parametry jsou už snad jasné.

Program se zeptá na heslo pro zašifrování a jeho potvrzení (musíte dvakrát napsat totéž velmi kvalitní heslo).

Potom proběhne samotné zašifrování.

-----

Opačný postup, tedy odšifrování je úplně stejný, pouze s parametrem -d. Vstupem bude zašifrovaný soubor, program se zeptá na heslo, kterým byl daný soubor zašifrován.

-----

Pokud ale nejste zběhlý v práci na příkazové řádce, bude pro vás možná lepší použít GPG (GNU Privacy Guard) a nějakou jeho grafickou nástavbu. Průběh zašifrování a odšifrování bude dost podobný, ale bude na to klikátko. O tomto já ale víc nevím. GPG nepoužívám a nástroje používám pokud možno v terminálu.
Re: Re: Re: Re: Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
amour 11. 06. 2013, 20:11:35
Odpovědět  Odkaz 
Moc díky
Petr Valach Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
Petr Valach 11. 06. 2013, 12:11:04
Odpovědět  Odkaz 
Výhrady vůči článku - skoro všechny (a ty, které ne, jen proto, že o věci nic nevím) - beru a souhlasím, ale každá výhrada lze napsat způsobem, který nebude pro autora likvidační. Pánové, vás bych teda jako kritika svých výtvorů nechtěl.
Re: Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
Pavel Šimerda 11. 06. 2013, 22:02:06
Odpovědět  Odkaz 
Já bych je naopak jako kritiky svojí práce chtěl. Pochlebovači mě nebaví, konstruktivní a někdy i drsné kritiky se nebojím. Bez ní se těžko člověk někam posune.
Petr Valach Re: Re: Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
Petr Valach 11. 06. 2013, 23:54:21
Odpovědět  Odkaz 
Kecáte :-)) Že se nestydíte :-) Až s něčím strávíte hodiny, uděláte vše podle nejlepšího svědomí, a pak se najde někdo, kdo vaše dílo strhá nacucky a z vás udělá kreténa - a vy zjistíte, že ten člověk měl pravdu - tak potom povídejte.

Kritika, která je zaujatá, cílená na zesměšnění autora a jeho díla, považuju za prasárnu a duševní slabost NE autora díla, ale té kritiky.

Někteří bohužel se ukájejí pocitem, jak nad autorem vyzráli, jak ho setřeli... tak to jsou už opravdu dost malí lidi, kteří nestojí ani za zmínku.

Od jistých dob bych si to už vůbec nedovolil. I když předtím jsem se bohužel dopouštěl stejné chyby. Soudím, že to značně souvisí s jakousi dospělostí a výchovou člověka. Klidně zůstaňte dítětem, uctívejte Foglara a jeho dílo, ale buďte proboha dospělí a trochu empatičtí.

Takže - pokud mám vážné výhrady, kontaktuju autora přímo, tedy tak, aby to nikdo neviděl. A přpomínku napíšu nějak citlivě, abych dotyčného pokud možno neranil. Exhibovat veřejně a dělat z lidí pitomce, to fakt umí kdejaký vůl. Je to nedůstojné, ponižující, nezodpovědné chuligánství. Takhle by se lidi v civilizované společnosti chovat k sobě neměli.
Jan Rippl Re: Re: Re: Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
Jan Rippl 12. 06. 2013, 00:59:39
Odpovědět  Odkaz 
Děkuji za zastání :) Popravdě si nejsem jistý, o čem budu psát příště, a zda vůbec ještě nějaké příště bude :) A pokud bude, omezím se v článku už jen na to, kterým myšítkem kliknout na spouštěč textového editoru gedit, jak v něm napsat krátký text, jak ho uložit, a jak gedit zase ukončit. Myslím, že takový článek jistě získá větší popularitu, a zároveň se tak vyhnu konfrontacím ohledně politických témat (i když jsem si naprosto jistý tím, že politice jsem se v aktuálním článku nevěnoval:))
Petr Valach Re: Re: Re: Re: Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
Petr Valach 12. 06. 2013, 02:37:51
Odpovědět  Odkaz 
Houby s octem, pojďte psát na openoffice.cz, tam si někdo vaší práce bude vážit a bude opravdu vidět... jestli vás zajímá LibreOffice nebo OpenOffice, máte pole působnosti jisté :-))) taky Scribus.cz skomírá, takže...
Tomáš Crhonek Re: Re: Re: Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
Tomáš Crhonek 12. 06. 2013, 11:20:22
Odpovědět  Odkaz 
Nezdá se vám, že to s tou kritikou kritiky trochu přeháníte?

Nevidím zde žádnou snahu o zesměšnění autora ani sestřelení jeho díla, jak píšete.

Je tu pouze konstruktivní kritika a vlastní názor diskutujících - od toho diskuse jsou.
Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
MOJE 30. 10. 2015, 16:47:17
Odpovědět  Odkaz 
Ten text je otresny ...
Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
Ivan Jing Jasminovy Kvitek 22. 06. 2017, 16:53:02
Odpovědět  Odkaz 
"organizovaný zločin z Ruska a Číny." lol ... netreba dalsiho komentare k politicky uvedomnelemu autorovi
Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
Martin Fiala 16. 01. 2020, 13:27:10
Odpovědět  Odkaz 
Online nástroj pro zašifrování obyčejného textu je i na stránkách http://retezce.jednoduse.cz/
Lukáš Jelínek Re: Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
Lukáš Jelínek 18. 01. 2020, 00:51:10
Odpovědět  Odkaz 
Na vyzkoušení super, ale ostrá data je samozřejmě potřeba šifrovat na svém zařízení, nelze je nešifrovaná dávat kamkoliv ven.
Lukáš Jelínek Re: Bezpečnost v Linuxu: Aplikace a metody pro šifrování dat
Lukáš Jelínek 18. 01. 2020, 00:55:22
Odpovědět  Odkaz 
A jinak komentářový spam mažeme, což jsem udělal u ostatních exemplářů u dalších článků.

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz