přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Rozhovor: Martin Hassman

Rozhovor: Martin Hassman

Rozhovor s Martinem Hassmanem z týmu CZilla.cz.


Jak jste se dostal do týmu CZilla?

Název vymyslel Honza Urbánek a znamená to CzechZilla. A mimochodem to jméno najdete i v maďarském překladu Starého Zákona (Genesis 4.19 a 4.22). Později jsme zjistili, že jde také o jméno jedné pornohvězdy.

Byl jsem dlouholetým uživatelem Netscape. Mozillu jsem začal používat až po vydání magické 1.0. Okamžitě mne zaujala možnosttvorby vlastních rozšíření (add-ons), do čehož jsem se hnedpustil. V té souvislosti jsem řešil jeden problém. Tou doboupřišel Radek Vybíral s lokalizací Mozilly 1.0 a já si všiml, žeřeší stejný problém. Napsal jsem mu jak na to a zpětně od Radkadostal pozvání do hospody. V tu chvíli se okolo Radka Vybírala a serveru CZilla.org, který vedl Honza Urbánek, začala vytvářet skupinka lidí zajímající se o osud české lokalizace. A z té během pár měsíců vyrostla dnešní CZilla.cz, jak ji znáte. Navázali jsme na tradici původního serveru CZilla.org a řadu věcí jsme vylepšili.

Trpělivě odpovídáte i na ty nejhloupější dotazy na diskuzním fóru projektu CZilla. Vím to, protože jsem také jedním z těch, kteří se občas na něco zeptají. Jak to děláte? To přijdete večer z práce, sednete k počítači a prostě píšete?

Tenhle názor musím poopravit. Nejsou to dotazy hloupé. Spíše dotazy nezkušených, někdy i zoufalých uživatelů. Měli bychom si uvědomit, že pokud má dnes uživatel problém třeba s Wordem, prostě se otočí na kolegu sedícího vedle a zeptá se. V případě Mozilly to tak snadné ještě není. Kolegové schopní poradit nesedí na každém rohu a nezapomeňme, že v knihkupectvích dosud nenajdeme žádnou knihu pro uživatele Mozilly, která by jim poradila. Řada uživatelů tak neví, kde by našla radu a ty, kteří nakonec dokážou najít to správné fórum, kam mají položit svůj dotaz, je třeba právem považovat za ty šikovnější.

A to, že se jim snažíme pomoci, i když jde o dotazy začátečníků? Už jen to, že když narazili na problém, tak nepřestali program používat, ale pídí se po řešení, je ukázkou jejich zájmu. Pravděpodobně jsou z prostředí, kde nikdo Mozillu nepoužívá a nikdo jim nemůže pomoci. Když bychom jim nepomohli ani my, kdo jiný jim má poradit? Naopak pokud překonají počáteční problémy, mohou se stát zdrojem informací pro své okolí a oním kolegou, na kterého se budou ostatní s důvěrou obracet.

Naše fórum už dávno není takové, aby na dotazy stíhalo odpovídat jen pár lidí. Počet uživatelů i dotazů rapidně roste. Já je kolikrát pročítám i u snídaně či oběda. Za rok a půl své existence se v něm objevili uživatelé, kteří chodí do našeho fóra nejen proto, aby zde našli řešení na svůj problém, ale také proto, aby pomohli ostatním. Nemohu je zde všechny jmenovat, je jich celá řada, ale rád bych jim všem touto formou poděkoval za jejich úsilí. Jsou to právě oni, kdo nám pomáhají dostávat Mozillu mezi další a další uživatele.

Jaké problémy uživatelů řešíte ve fóru nejčastěji?

Ještě před rokem bych na tuto otázku odpověděl zcela jinak než dnes. Spektrum dotazů se mění, vždyť jen za poslední rok se počet uživatelů Mozilly zdvojnásobil. Proto ubylo pokročilých dotazů a přibyly dotazy začátečnické. Dnes se uživatelé nejčastěji ptají na prosté věci: jak převést poštu z Outlooku, jak nainstalovat rozšíření, které banky fungují bez problému nebo jak přenést záložky na nový počítač.

Myslím, že jste jedním z nejpovolanějších, kdo by mohl vědět, co Firefoxu 1.0 ještě chybí. Co byste rád viděl v nejbližší verzi?

Je třeba si říci, že verzí 1.0 nic nekončí, ale teprve začíná. Uživatelé mají spoustu připomínek a nápadů na zlepšení Firefoxu. Stačí si projít naše fórum nebo bugzillu (systém pro hlášení a řešení chyb, pozn. red.). Firefox byl navržen s vizí, aby se mohl stát masově rozšířeným prohlížečem. V základu je jednoduchý, aby jej bez problému zvládli ovládat běžní uživatelé, ale pod jednoduchou kapotou najdete mocný stroj, který může soupeřit s prohlížeči primárně navrženými pro pokročilejší uživatele. (Nedávno jsem četl zpověď uživatelů Opery, kteří přiznali, že takto "nadupaný" Firefox toho umí víc než Opera. Sám to ale posoudit nemohu.)

S masovějším rozšířením prohlížeče se i změní spektrum jeho uživatelů a je možné, že budou mít požadavky, které vývojáři nepředvídali. Vývoj prostě nikdy nekončí.

V poslední době můžeme registrovat velké vytížení serverů mozilla.org a zejména update.mozilla.org. Pociťujete to samé na serverech CZilly?

Návštěvnost webu www.czilla.cz skutečně znatelně roste. Mnohem víc, než jsme kdy předpokládali. Nutí nás to procházet kód webu a hledat staré prohřešky a zrychlovat, co se dá. Začátkem října jsme spustili nový web "Přejděte na Firefox" (http://firefox.czilla.cz) se zaměřením na uživatele, kteří toho dosud o Firefoxu ještě moc neslyšeli a doufáme, že se rovněž setká s úspěchem. (Najdete jej komplet také na CD příloze tohoto čísla.)

Kde vlastně fyzicky běží server CZilly, kde jsou také zmiňovaná diskuzní fóra?

Projekt CZilla je dlouhodobě hostován na serverech společnosti Internet Info, vydavatele např. zpravodajského serveru Root.cz. Tímto bych firmě Internet Info velmi rád poděkoval, protože nebýt jejich ochoty, nešlo by nám to tak hladce a my bychom měli dnes pravděpodobně jiné starosti a CZilla by nebyla taková, jaká je.

Fyzicky jsou servery umístěny u společnosti Trestel v pražském telehouse společnosti Sitel a připojeny k páteřní síti společnosti Interoute.

Programy Firefox a Thunderbird se stanou brzy hlavními produkty Mozilly. Co se stane s programem Mozilla?

Dokud tu budou uživatelé, kteří ji budou rádi používat a vývojáři, kteří budou ochotni ji dále vyvíjet, bude tu i Mozilla. Zatím vše nasvědčuje tomu, že obě podmínky jsou splněny a klasická Mozilla tu s námi bude i nadále.

Nemyslíte, že díky GTK, QT a podobným multiplatformním toolkitům je dnes technologie XUL již přežitek?

Přežitek určitě ne, ba právě naopak. XUL přišel s novým pohledem. Dnes pro řadu toolkitů můžete definovat dialogy v XML, to není nic zvláštního. XUL jde ale dál. XUL je vnitřně chápáno jako XML a stejně tak se s ním i pracuje (DOM, CSS). Proto práce s XUL se spíše podobá tvorbě dynamických webových stránek nežli programování GUI aplikací, a to se všemi výhodami i nevýhodami s tím spojenými.

A nesmíme zapomenout na další věc. Nacházíme se v době, kdy navzdory tomu, že (X)HTML + CSS lze považovat za dostatečně vyspělou technologii pro tvorbu webových prezentací, tvorba webových aplikací je dle mého názoru dosud spíše na úrovni doby ledové. Přijít s novým řešením se snaží W3C, WHATWG, Macromedia i Microsoft. Každý po svém. Ač se Mozilla.org zatím nesnaží výrazně prosadit XUL na webu, je XUL zatím jediné řešení, které tu již máme několik let a z jehož úspěchů i neúspěchů se mohou ostatní učit. Určitě o něm v souvislosti s webovými aplikacemi ještě uslyšíme.

Děkuji za rozhovor.

Nahoru

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz

Vlastimil Ott

Vlastimil Ott

Spolupracuji s obecně prospěšnou společností Liberix, školím LibreOffice, WordPress, rozumím open source.


  • Distribuce: Xubuntu, Linux Mint
  • Grafické prostředí: Xfce

| proč linux | blog