Mnoho administrátorů si v současné době klade otázku: "Dozrál už Linux pro použití nejen na serverech, ale též na stanicích jednotlivých uživatelů?" Asi nejpravdivější odpověď na tuto otázku by mohla být: "Ano, ale ne vždy a ne všude." Nasazení v jedné společnosti může skončit fiaskem a návratem k Windows, v jiné je implementace Linuxu úspěšná a dokáže významně ušetřit náklady především na softwarové licence. Chtěl bych se s vámi rozdělit o několik informací o úspěšném nasazení Linuxu ve společnosti KG-Forge s.r.o., kterého jsem se účastnil v roli konzultanta.
KG-Forge s.r.o. je firma, která podniká v oblasti výroby zápustkových výkovků, prodeje hutních produktů a válcovaných ocelí. Nejde tedy o žádnou společnost zaměřenou na informační technologie, a též ani o malou firmu s několika málo zaměstnanci. Právě proto může být její příklad dobrou pomocí dalším společnostem, které o nasazení Linuxu uvažují.
Výchozí stav
Na začátku roku 2002 byla v KG-Forge odstartována přeměna terminálové sítě v normální počítačovou síť. Na PC jednotlivých uživatelů v té době přebývala sbírka různých verzí operačních systémů MS DOS a MS Windows. Na téměř všech stanicích sítě byl tedy nutný celoplošný upgrade na operační systém a další potřebný software, který by dokázal splnit současné požadavky uživatelů a zároveň byl dostatečně robustní a bezpečný. K nim bylo naplánováno pořízení dvou serverů - první se měl stát poštovním serverem, firewallem a proxy serverem pro přístup do internetu, druhý měl být souborovým a tiskovým serverem pro všechny připojené uživatele. Velmi hrubá kalkulace nákladů na softwarové licence pro 35 stanic a dva servery je uvedena v následující tabulce.
|
Softwarová licence |
Počet |
Náklady na 1 licenci bez DPH |
Náklady bez DPH |
Poznámka |
|---|---|---|---|---|
|
Windows XP Professional |
35 |
9 011 Kč |
315 385 Kč |
Plná krabicová verze |
|
Microsoft Office Standard Edition 2003 |
35 |
12 046 Kč |
421 610 Kč |
Plná krabicová verze |
|
Microsoft Windows Server™ 2003 Standard Edition |
2 |
29 568 Kč |
59 136 Kč |
Plná krabicová verze. |
|
Součet |
|
|
796 131 Kč |
|
Pro uvedenou tabulku jsem použil aktuální verze softwarových licencí a ceny byly získány ze stránek společnosti Microsoft a z ceníku AutoContu. Proti této hrubé kalkulaci lze namítnout, že společnost Microsoft nabízí různé licenční programy (OEM, Software Assurance …) při nákupu software. Jenže ani při snížení cen na polovinu by toto řešení nebylo, co se licenčních nákladů týče, porovnatelné s mnohem nižšími náklady na pořízení třeba i komerční linuxové distribuce. Proto nebyl návrh řešení postaveného na produktech společnosti Microsoft vzat dále v úvahu a implementace Linuxu dostala zelenou.
Implementace
Návrh řešení postaveného na Linuxu vyvolal mnoho otázek. Budou uživatelé schopni bez zdlouhavého a nákladného školení zvládnout tuto platformu ? Jak to vypadá s kompatibilitou pořízených souborů? Zvládne administraci stanic a serverů současný administrátor? Dle mých zkušeností je nutné pro úspěšnou implementaci linuxových technologií ve firemním světě splnit následující předpoklady:
-
Ještě před spuštěním migrace musí být provedena analýza důsledků nasazení a též otestována řešení některých klíčových problémů.
-
Základní informační systém společnosti, který užívá většina uživatelů, nesmí být plně závislý na platformně Windows.
-
Administrátor musí zvládnout alespoň základy správy operačního systému unixového typu a musí být ochotný si tyto znalosti rozšiřovat.
-
Implementace Linuxu musí mít schválení a podporu od vedení společnosti.
První předpoklad byl splněn velice záhy. Mandrake 9.1 byl nainstalován na tři pracovní stanice, doplněné jedním serverem a na nich a na jejich uživatelích bylo vyzkoušeno první ostré nasazení Linuxu (žádný dual boot s Windows). K tomu byly vytipovány stanice, které budou muset zůstat pod Windows, protože některý používaný software (AutoCAD, EdgeCam apod.) je s Linuxem nekompatibilní. A výsledek testu? Přes potíž s nekompatibilitou Linuxu s jedním win-modemem a též s některými nedostatky OpenOffice.org v porozumění si s formáty MS Office bylo přistoupeno k druhé fázi implementace linuxového řešení.
Srdcem informačních technologií nasazených v KG-Forge je už od 90. let minulého století informační systém Profix od společnosti Prosoft Žilina. Technologicky jde o klasickou 4GL aplikaci, který běží na databázi Informix. SCO-Unix, původní operační systém serveru, nahradil v roce 2000 Linux Red Hat 6.1 a ještě později Red Hat 7.3. Tím byl splněn druhý a třetí předpoklad úspěšného celoplošného zavedení Linuxu. Unixové (linuxové) technologie nebyly pro administrátora společnosti neznámé a základní informační systém společnosti pro svou činnost nevyžadoval Windows ani žádnou příbuznou platformně závislou technologii.
Instalace dvou serverů byla objednána u externího dodavatele, stejně tak jejich konfigurace a uvedení do provozu. První z nich byl postaven do role souborového serveru a byly na něm zprovozněny služby systému NFS, NIS a Samba, které zajišťují, že se uživatelé dostanou ke svým souborům vždy, ať už se hlásí z Linuxu nebo z Windows. Na druhý server byla zakoupen a nainstalován Kerio Mail Server. Tento server byl zároveň nastaven jako brána do Internetu.
V současné době je na Linux převedeno 35 z celkových 50 stanic a migrace dále pokračuje, většinou spolu s výměnou hardwaru. Celoplošně nasazenou distribucí je na stanicích i na serverech (kromě databázového serveru) Mandrake 9.2 a v současné době probíhá testování Mandrake 10.1. Za standardní poštovní klient byl zvolen Kmail, volba kancelářského balíku padla na OpenOffice.org, základním internetovým prohlížečem je pro celou společnost Mozilla a v roli desktopu zvítězilo KDE. Pro zprovoznění některých aplikací z Windows (slovníky apod.) byl použit "emulátor" Wine. Na prvních třech stanicích byl původně nainstalován poštovní klient Evolution 1.4, ale při testování se ukázaly značné potíže, když domovské adresáře uživatelů byly umístěny na souborového serveru (NFS, NIS). Verze všech aplikací odpovídají použité linuxové distribuci.
Zhodnocení
Po dvou letech od zahájení implementace je už možné hodnotit její úspěšnost. V plné míře byl potvrzen úvodní předpoklad úspory nákladů na softwarové licence, přičemž ostatní náklady na školení uživatelů a další služby spojené s implementací nečinily ani desetinu z těchto úspor. K těmto úsporám se přidal jeden vítaný pozitivní efekt. Díky celoplošnému zavedení elektronické pošty, zavedení souborového serveru a sjednocení formátů dokumentů došlo ke snížení objemu tisků zhruba o 70 % oproti předchozímu stavu.
Uživatelé přijali prostředí Linuxu většinou kladně a stížnosti byly zaznamenány především na nízký výkon moderního desktopu KDE a kancelářského balíku OpenOffice.org na slabších počítačích, vybavených nejčastěji procesorem P3/ 400 a 128 MB RAM, které tvoří asi třetinu linuxových stanic. K vážnějším problémům patří ne zcela dokonalá kompatibilita OpenOffice.org s formáty MS Office. Uživatelé se naučili v případě posílání dokumentů mimo společnost tyto dokumenty exportovat z OpenOffice.org do standardního formátu PDF. Neméně nepříjemné potíže jsou s některými internetovými stránkami, které jsou funkční pouze v MS Internet Exploreru. Oba CAD systémy AutoCAD a EdgeCAM nebyly dosud portovány na Linux. Z těchto důvodů musí i do budoucna zůstat několik pracovních stanic na platformě Windows. To ale nemění nic na faktu, že nasazení Linuxu v prostředí společnosti KG-Forge bylo vyhodnoceno jako velice úspěšné. Zakončím tento text slovy administrátora společnosti Jiřího Martinka: "Není potřeba příliš lpět na Windows..."
