Základem Raspberry Pi 2 je SoC (system on chip) Broadcom BCM2836 z rodiny ARM Cortex-A7, který obsahuje čtyři procesorová jádra pracující na frekvenci 900 MHz. Součástí SoC je matematický koprocesor pro výpočty v pohyblivé desetinné čárce (FPU) a grafický procesor VideoCore IV podporující OpenGL ES 2.0, 1080p30, MPEG-4, chlubící se výkonem 24 GFLOPS. Deska ze spodní strany je osazena 1 GB RAM, pracující na 450 MHz.
Připomeňme si, že předchozí verze Raspberry Pi byly osazeny SoC Broadcom BCM2835 rodiny ARM Cortex-A6, obsahujícím pouze jedno procesorové jádro s taktem 700 MHz a bez dobrodiní matematického koprocesoru. Kvůli nepodporované instrukční sadě ARMv6 na ní nebylo možné provozovat linuxové distribuce Debian a Ubuntu vyžadující instrukční sadu ARMv7. Toto omezení u Raspberry Pi 2 neplatí. Testy také odhalily, že je nová verze díky uvedeným změnám v porovnání se svým předchůdcem 4x až 7x výkonnější.
K připojení dalších zařízení slouží 4 porty USB 2.0, konektor pro připojení napájení je typu micro USB. Pro připojení monitoru nebo televizního přijímače poslouží HDMI výstup v plné velikosti, kousek od něj je na desce umístěn kombinovaný čtyřpólový 3,5mm jack, do nějž je vyveden audio výstup a výstup kompozitního videa. Neměli bychom zapomenout na slot pro microSD kartu, která slouží Raspberry Pi 2 namísto pevného disku. K síti počítač připojíte pomocí standardního ethernetového konektoru. Pro připojení kamery poslouží CSI konektor, displej můžeme připojit pomocí DSI konektoru. Další možnosti připojení různých zařízení nabízí 40 pinů GPIO.
Použití
Britská nadace Raspberry Pi foundation původně vyvinula Raspberry Pi pro potřebu výuky informatiky na školách. Raspberry Pi ve své druhé verzi tedy zůstává ideálním počítačem „na hraní“. Díky snadno vyměnitelným paměťovým kartám můžete na jednom stroji střídat několik různých linuxových distribucí, které mohou být přizpůsobeny k mnoha účelům.
Deska také bývá často využívána v roli jednoduchého řídicího počítače nebo nenáročného serveru. Mnohem obvyklejší je ale její nasazení v roli multimediálního centra. K tomu přispívá její velmi dobrý grafický výkon, nízká spotřeba energie a vyladěná podpora známého prostředí Kodi (dříve nazvaného XBMC). Jen je nezbytné dokoupení licence pro hardwarovou akceleraci videa.
Multimediální centrum XBMC na Rasperry Pi
Jak už bylo uvedeno, současná verze Raspberry Pi 2 model B poskytuje mnohem lepší výkon, než její předchůdce. Dle mého mínění je srovnatelný s mnohými netbooky nebo tablety nižší třídy. Z velkého výběru operačních systémů je dle mého mínění stále nejlepší volbou Raspbian, z webových prohlížečů se při mých testech nejlépe osvědčila svobodná verze Firefoxu – Iceweasel.
Raspberry překvapivě obstojně „utáhne“ i poměrně náročnou LibreOffice. Zázraky ale nečekejte. Například pro pohodlnou práci v GIMPu s fotografiemi ze současných digitálních fotoaparátů chybí dostatek operační paměti. Při zkoušení, co všechno deska zvládne, se ukázalo, že nenáročným uživatelům může výborně posloužit v roli „velmi lehkého“ linuxového desktopu.
Pracovní plocha systému na Raspberry Pi
Sestavení počítače a instalace operačního systému
K sestavení počítače budete kromě Raspberry Pi potřebovat microSD kartu o kapacitě nejméně 4 GB, která poslouží v roli pevného disku, televizní přijímač nebo monitor, který je vybaven vstupem HDMI, krabičku, do níž Raspberry Pi vložíte a jistě také klávesnici a myš. K napájení Raspberry postačí napájecí zdroj o napětí 5 V, který je schopen dodávat proud nejméně 1 A a opatřený koncovkou micro USB. Což splňuje většina zdrojů dodávaných k mobilním telefonům nebo tabletům.
Instalace operačního systému patří mezi snadné. Začátečníci si zajdou na stránku http://www.raspberrypi.org/downloads/ pro archiv typu ZIP nazvaný NOOBS, který stačí v libovolném počítači rozbalit a jeho obsah překopírovat na paměťovou kartu. Tento obraz nabízí snadnou instalaci podporovaných operačních systémů.
Kdo dává přednost Ubuntu, pravděpodobně upřednostní Snappy Ubuntu Core nebo Raspbian, kdo má raději Fedoru, přivítá na své kartě Pidoru, příznivci Arch Linuxu také nezůstanou bez své oblíbené distribuce. Zkušenější uživatelé linuxu se pravděpodobně vyhnou použití NOOBS a stažený obraz jimi zvoleného operačního systému si na kartu překopírují pomocí shellového příkazu:
dd bs=4M if=2015-02-16-raspbian-wheezy.img of=/dev/sdd
Kde pod /dev/sdd
je připojena microSD karta. Celý návod včetně detekce karty je uveden v oficiální dokumentaci. Uživatelé, kteří nenašli svoji oblíbenou linuxovou distribuci nebo jiný operační systém, mohou začít prohledávat alternativní zdroje. Najdete např. Arch Linux, openSUSE, vývojový program pro Windows 10, OpenWrt atd. Seznam většiny podporovaných operačních systémů najdete např. na stránce http://elinux.org/Rpi_Distributions.
Na závěr bych chtěl dodat, že Raspberry Pi 2 model B je zajímavý kousek hardware, který za nevelký peníz dokáže poskytnout poměrně „hodně muziky“. Příště bychom se mohli podívat na trvale běžící server postavený na Raspberry Pi 2 a na úskalí jeho provozu.