Linux E X P R E S, Linux versus Windows: Náklady na pořízení a provoz

Kolik stojí operační systém?

Kompletně vyčíslit náklady na operační systém není vůbec jednoduché. Rozhodně to totiž nekončí pořízením systému, nýbrž je třeba brát v úvahu i další náklady, a to přímé i nepřímé. V zásadě to lze shrnout do následujícího seznamu:

1. přímé pořizovací náklady (licence operačního systému, médium apod.)

2. dodatečné pořizovací náklady (klientské licence, nutný doplňkový software...)

3. náklady na instalaci systému

4. náklady za zaškolení uživatelů

5. náklady na podporu a aktualizace

6. náklady na upgrade

7. náklady na správu systému

8. náklady z rozdílu ceny aplikací

9. náklady z rozdílu ceny hardwaru

10. náklady na nižší efektivitu

Veškeré náklady budu v následujícím popisu uvažovat v kladném směru (tj. jako zvýšení nákladů), přestože se v některých případech bude jednat o veličinu relativní, dávající smysl jen v porovnání s jiným systémem (tedy může nabývat i záporné hodnoty).

Přímé pořizovací náklady jsou vcelku jasné. Jsou to peníze zaplacené za krabici nebo licenci (ať už jednotlivou, nebo nějakou formu multilicence). Nemusejí mít jednorázovou formu, mohou být rozloženy do „předplatného“, kdy se platí nějaký pravidelný poplatek a lze pořídit vždy nejnovější verzi systému (případně i některou starší).

Dodatečné pořizovací náklady vyplývají z toho, že jednak nemusí být k dispozici všechny potřebné systémové nástroje (které přímo nabízí jiný operační systém; například vhodný zálohovací software, virtualizační nástroje, serverový software, kancelářský software a mnoho dalšího), ale také že licence nemusí pokrývat všechny způsoby užití a potřebný počet uživatelů. Aby byl takový systém plně použitelný a srovnatelně funkční s jiným, musí se tyto náklady vynaložit.

Náklady na instalaci systému mohou mít formu placené služby, složky ceny hardwaru (kde je systém předinstalován) nebo nákladů na vlastní práci. Patří do nich i poinstalační nastavování, je-li potřebné.

Náklady na zaškolení uživatelů vznikají v případě, že se pořizuje nový systém či nová verze systému, případně že se systémem začne pracovat nový uživatel, který s ním zatím nemá dostatečné zkušenosti. Tyto náklady mohou mít opět přímou formu (platba za školení apod.), ale i nepřímou (vnitrofiremní školení, samoškolení).

Do nákladů na podporu a aktualizace patří široká škála služeb, které mohou, ale také nemusí být poskytovány. Na jednom konci je nulová podpora bez aktualizací, na druhém pak třeba nonstop (24 × 7) telefonická podpora, časté aktualizace, rychlé opravy hlášených chyb atd. Je třeba říci, že může existovat i podpora, která nepřináší žádné náklady (podpora komunity zdarma), ale bývá zcela bez záruky.

Pokud se uvažuje, že bude systém za života hardwaru upgradován, má smysl se zabývat i náklady na tento upgrade (pokud nejsou zahrnuty do nákladů na podporu a aktualizace, případně do pořizovacích nákladů). Některé systémy se neupgradují, protože podporují plynulý upgrade pomocí postupných kroků. Tam tato položka zcela postrádá smysl.

Každý systém bývá potřeba do určité míry spravovat – provádět aktualizace (bývají do značné míry automatické, ale někdy může být potřeba ruční zásah), měnit nastavení, vytvářet uživatelské účty, instalovat software apod. Správa může být realizována svépomocí (pak je „placena“ časem určeným na produktivní práci) nebo interním či externím správcem (ten je placen, ať už fixně, nebo podle množství vykonané práce).

Opomíjenou položkou bývají náklady na rozdílnou cenu aplikací. V některých případech má buď stejná aplikace pro různé systémy různou cenu, nebo je potřeba použít rozdílné aplikace za rozdílné ceny. Tyto „náklady“ mohou být i záporné, protože se musí uvažovat vždy relativně vůči jinému systému. Podobné je to i v případě hardwaru – ne všechno je schopné fungovat s každým systémem.

Totéž platí i pro poslední druh nákladů, který je také vždy relativní. Jsou to náklady na nižší (resp. vyšší – pak jsou náklady záporné) efektivitu práce oproti jinému systému. Jestliže uživatel vykoná méně práce, než by vykonal s jiným systémem, znamená to nutnost mít na daný objem práce větší počet lidí. Proto i toto jsou zcela reálné náklady, které musí mít své místo při porovnávání operačních systémů.

Počítáme náklady

Některé složky celkových nákladů (TCO, Total Cost of Ownership) na operační systém se počítají snadno, jiné velmi obtížně. Vždy je potřeba pracovat s konkrétním případem firmy nebo organizace, pro abstraktní případy se musí vytvořit model, pro který se náklady vypočítají (přičemž samozřejmě pro jiný model může výsledek vyjít úplně jinak).

Samostatnou oblastí je počítání nákladů při využití pro osobní potřebu, případně v prostředí dobrovolnické práce. Řadu nákladových položek zde lze ocenit pouze spotřebovaným časem – a tady velmi záleží na tom, jak si který člověk svůj volný čas cení (a pro jakou konkrétní činnost, která ho může, nebo nemusí bavit).

Nákladové modely operačních systémů

Podstatná část nákladů na operační systém může být pokryta nákladovým modelem toho kterého systému. Pro tyto případy se pak počítání obvykle o něco zjednoduší, i když ne vždy.

Krabicový software

Při nákupu „krabice“ se zaplatí určité peníze. Pokrývají licenci na užití systému, instalační médium, které je v krabici obsaženo, případně i různě obsáhlé příručky, které mohou usnadnit zaškolení uživatelů. V ceně může být i určitá úroveň podpory (obvykle časově omezená) včetně aktualizací.

OEM software

V tomto případě bývá cena systému zahrnuta do ceny hardwaru, kde je systém nainstalován. Může být uvedena jako samostatná položka, ale také nemusí. Příručky ani instalační médium se obvykle neposkytují, na druhou stranu není potřeba provádět instalaci (její cena je také zahrnuta v ceně systému). Pro OEM verze je charakteristické, že podporu poskytuje dodavatel hardwaru, jinak je situace velmi podobná té u krabicového softwaru.

Multilicence

Zde je situace velmi podobná jako u krabicového softwaru, s tím rozdílem, že se instalační médium pořídí pouze jednou (pokud vůbec – systém lze získat také stažením ze serveru výrobce), totéž příručky. Podobné jako u krabice je to i s podporou.

Předplatné

Cena se neplatí jednorázově, nýbrž se platí nějaké částky v určitých intervalech. Za to je zajištěna možnost pořízení (případně i upgradu) systému do dohodnutého maximálního počtu a různá úroveň podpory (trvající po dobu předplatného, ale nemusí se vztahovat na staré systémy, pokud se neupgradují). S médii a příručkami je to jako u multilicencí.

Model „vše zdarma“

U systémů, kde to licence dovoluje, není třeba za užití systému nic platit. Současně je k dispozici i omezená podpora (zajišťovaná obvykle uživatelskou komunitou nebo tvůrcem systému, ale bez jakýchkoli záruk), aktualizace a možnost upgradu. Instalační médium (pokud je potřeba ve fyzické podobě) a příručky ale bývají placené.

Příklady z praxe

Podívejme se nyní na dvě modelové situace. Každá z nich postihuje určitý typ firem/organizací, přičemž by samozřejmě šlo podobně vytvořit mnoho jiných modelů, pro které by situace vypadala odlišně. Ovšem kdo má zájem, může si takový model vytvořit a provést pro něj potřebné výpočty. Zajímavé by to bylo pro velkou firmu, ale tam by šlo v drtivém počtu případů o heterogenní řešení, vzhledem k historii (pokud se nebuduje firma na zelené louce) a ke specifickým potřebám.

Pro každou z uvedených modelových situací budou zvoleny tři způsoby řešení. Jeden bude zahrnovat operační systémy Microsoft Windows (konkrétně Windows 7 na desktopech a Windows Server na serverech), druhý linuxové distribuce „zdarma“ a třetí „komerční“ linuxové distribuce. I tady lze pochopitelně sestavovat řešení různě, kromě volby stejného systému všude lze tedy připravit i řešení heterogenní (typicky takové, že bude vždy nějaký počet počítačů s Windows, kde poběží ten software, který na Linuxu provozovat nelze – nejčastěji nějaké účetnictví apod.).

Dále je třeba stanovit další parametry hodnocení. Období pro výpočet bude pětileté, protože jednak je to běžný interval pro obměnu IT prostředků, také je to zřejmě nejdelší období, pro které se dají dělat nějaké odhady (s ohledem na obtížnou předvídatelnost technického i cenového vývoje). Nebude se uvažovat zaškolování uživatelů, kteří se během období vymění, ani náklady na rozdílnost hardwaru. U nákladů na správu se budou všechny operační systémy považovat za srovnatelně spolehlivé.

Malá firma

Prvním modelovým příkladem je malá firma s pěti počítači, bez serveru, používající počítače na běžné kancelářské administrativní práce, prohlížení webu, e-mailovou komunikaci apod. Z aplikačního softwaru se tedy používá kancelářský balík, e-mailový klient, webový prohlížeč, klient k datové schránce a „malý“ účetní program (oboje na dvou počítačích). O hardware a software se stará externí firma, které se platí 3000 Kč měsíčně, v čemž je (kromě garance dostupnosti) maximálně osm hodin vyžádané práce, nadlimitní služby stojí 600 Kč/hod.

Jako první řešení pro výpočet zvolím to, které je pravděpodobně nejrozšířenější – tedy operační systém Microsoft Windows 7 Professional ve verzi OEM. Systém je předinstalován, proto samotná instalace již nic nestojí (prodejci obvykle nabízejí hardware s předinstalovaným OEM systémem za stejnou cenu jako holý hardware, cenu navyšuje jen licence Windows 7). Při zprovoznění vyžaduje každý stroj zhruba hodinu práce na své nastavení a na doinstalaci a nastavení aplikací. U dvou počítačů bude třeba připočítat zhruba půlhodinu navíc pro ISDS klienta a účetní program.

U kancelářského balíku je na výběr více možností. Pro porovnání zahrnu do výpočtu jak proprietární software (reprezentovaný programem Microsoft Office 2010/2013 pro podnikatele s elektronickou licencí), tak open-source software (konkrétně LibreOffice 3.6). Možností je ale samozřejmě mnohem více. Jako klient k datové schránce může sloužit například Datovka od CZ.NIC, ale i tady je mnoho jiných možností. Účetním programem může být třeba FlexiBee (výhodou je fungování na více systémech) nebo Helios Red (pouze pro Windows, ale lze provozovat i v Linuxu prostřednictvím Wine). Cenu za účetní software nebudu nijak započítávat, už proto, že se může lišit podle různých faktorů.

U nákladů na zaškolení uživatelů budu počítat jednu hodinu času (společné školení), bez ohledu na druh systému (vycházím z předpokladu, že uživatelé dosud používali pravděpodobně systém Windows XP, čili jakýkoli nový systém je pro ně určitou změnou). Odhad času na správu je okolo jedné hodiny na každý počítač měsíčně. Zapsáno do tabulky to celé vypadá následovně – nejprve pro variantu s Microsoft Office:

Položka	Časová báze* [měs.]	Jedn. cena [Kč]	Celk. cena [Kč]	Roční cena [Kč]	Podíl [%]
Pořízení OS	60	14000	14000	2800	6,4
Instalace a nastavení	60	1800	1800	360	0,8
Rozdíl ceny aplikací	60	21000	21000	4200	9,7
Zaškolení uživatelů	60	600	600	120	0,3
Náklady na správu	1	3000	180000	36000	82,8
			217400	43480

* Časová báze je doba, na kterou se vztahuje jednotková cena, 60 zde tedy znamená kalkulaci na pět let.

A nyní stejná tabulka, když se jako kancelářský balík použije LibreOffice:

Položka	Časová báze [měs.]	Jedn. cena [Kč]	Celk. cena [Kč]	Roční cena [Kč]	Podíl [%]
Pořízení OS	60	14000	14000	2800	7,1
Instalace a nastavení	60	1800	1800	360	0,9
Rozdíl ceny aplikací	60	0	0	0	0,0
Zaškolení uživatelů	60	600	600	120	0,3
Náklady na správu	1	3000	180000	36000	91,6
			196400	39280

Z tabulek je vidět hned několik věcí. Jednak že výměnou kancelářského balíku se ušetří okolo 10 % celkových nákladů. To samozřejmě za předpokladu, že nevzniknou žádné nové náklady (ani v záporném smyslu) a že efektivita práce bude v obou programech stejná. Jak tomu bude v praxi, je těžké hodnotit a ani to není účelem tohoto článku. Co je ale ještě významnější, je zcela zásadní podíl nákladů na správu na celkových nákladech. Tvoří zhruba 83, resp. 92 % celku, proto jakákoli úspora se zde promítne do celkových nákladů (zde je to samozřejmě specifické tím, že náklady mají své minimum, pod které nelze jít; v praxi může být ale správa řešena tak, že náklady snížit půjdou).

Dalším systémem bude Linux, konkrétně Ubuntu, získané stažením instalačního obrazu a nainstalované na všechny stroje. Kancelářským balíkem bude opět LibreOffice; je standardní součástí balíku, proto se jím není třeba zvlášť zabývat. Ručně se bude instalovat pouze účetní software a klient datové schránky. Na každý stroj připadne opět hodina na instalaci/konfiguraci + půl hodiny na software pro dva počítače. Takto to vypadá v tabulce:

Položka	Časová báze [měs.]	Jedn. cena [Kč]	Celk. cena [Kč]	Roční cena [Kč]	Podíl [%]
Pořízení OS	60	0	0	0	0,0
Instalace a nastavení	60	1800	1800	360	1,0
Rozdíl ceny aplikací	60	0	0	0	0,0
Zaškolení uživatelů	60	600	600	120	0,3
Náklady na správu	1	3000	180000	36000	98,7
			182400	36480

Z tabulky vidíme, že náklady na správu tvoří již téměř 99 % celkových nákladů. Je to logické, protože jednorázové náklady byly jen na instalaci a zaškolení. Oproti variantě s Windows + Microsoft Office náklady klesly o 16 %, oproti Windows + LibreOffice o 7 %. Opět se potvrzuje již to, co bylo řečeno výše: klíčová je minimalizace nákladů na správu, pak se i zvýší význam snižování nákladů na pořízení.

Reprezentantem „placeného“ Linuxu (s garantovanou podporou) zde bude SUSE Linux Enterprise Desktop (SLED) s podporou ve verzi Standard. Budu uvažovat platbu s roční periodou (tříletá je levnější, ale je třeba brát v úvahu časovou hodnotu peněz). Kancelářským balíkem bude opět LibreOffice, který je obsažen v distribuci.

Položka	Časová báze [měs.]	Jedn. cena [Kč]	Celk. cena [Kč]	Roční cena [Kč]	Podíl [%]
Pořízení OS	12	12000	60000	12000	32,9
Instalace a nastavení	60	1800	1800	360	1,0
Rozdíl ceny aplikací	60	0	0	0	0,0
Zaškolení uživatelů	60	600	600	120	0,3
Náklady na správu	1	3000	180000	36000	98,7
			242400	48480

Využití tohoto Linuxu je v tomto případě dražší cestou než využití Windows. Vychází dokonce i dráže než kombinace Windows + Microsoft Office. Srovnávání je ale těžké, vzhledem k tomu, že SLED Standard má podporu 12 × 5 s reakční dobou čtyři hodiny, kdežto podpora u Windows OEM závisí na tom, co je schopen zajistit dodavatel počítačů.

Střední organizace

Druhým příkladem je středně velká (podle českého měřítka) příspěvková organizace, využívající sto stolních počítačů, pět notebooků a dva fyzické servery (na kterých běží dohromady pět virtuálních serverů – souborový, databázový, poštovní, intranet/extranet a adresářové služby). Aplikační software je stejný jako u malé firmy, navíc je jen software pro provoz serverů a tři instalace grafického softwaru (rastrového i vektorového); účetní software se používá na pěti strojích. Výpočetní prostředky spravuje interní administrátor zaměstnaný na poloviční úvazek, náklady na jeho práci jsou 500 Kč/hod.

První řešení bude opět to postavené na Windows, i nyní na desktopech/noteboocích ve verzi Windows 7 Professional. Při tomto počtu se již může vyplatit multilicence, zvlášť pokud organizace může využít například licenčního programu SELECT. Záleží na konkrétní situaci – pro jednoduchost budu uvažovat cenu 2500 Kč za licenci, bez ohledu na způsob pořízení (do čehož by spadly i náklady na instalaci). U serverů bude použit systém Microsoft Windows Server 2008 Standard; je potřeba samozřejmě připočítat také klientské licence pro všechny desktopy a notebooky.

Co se týká aplikačního softwaru, bude situace podobná jako u malé firmy. Opět jsou dvě možnosti volby kancelářského balíku. Grafický software jako takový nyní řešit nebudu, pouze jeho instalaci. Školit se bude postupně ve skupinách po dvaceti, celkem sto uživatelů. Správa bude v tomto případě počítána trochu jinak, vzhledem k centralizaci. Na každý virtuální server připadnou dvě hodiny měsíčně, na stanici pak čtvrt hodiny. Tady je tabulka:

Položka	Časová báze [měs.]	Jedn. cena [Kč]	Celk. cena [Kč]	Roční cena [Kč]	Podíl [%]
Pořízení OS	60	386000	386000	77200	18,0
Instalace a nastavení	60	58750	58750	11750	2,7
Rozdíl ceny aplikací	60	315000	315000	63000	14,7
Zaškolení uživatelů	60	2500	2500	500	0,1
Náklady na správu	1	23125	1387500	277500	64,5
			2149750	429950

A ještě jedna, pro druhou variantu kancelářského balíku:

Položka	Časová báze [měs.]	Jedn. cena [Kč]	Celk. cena [Kč]	Roční cena [Kč]	Podíl [%]
Pořízení OS	60	386000	386000	77200	21,0
Instalace a nastavení	60	58750	58750	11750	3,2
Rozdíl ceny aplikací	60	0	0	0	0,0
Zaškolení uživatelů	60	2500	2500	500	0,1
Náklady na správu	1	23125	1387500	277500	75,6
			1834750	366950

Náklady na správu již relativně klesly. Je to dáno tím, že díky využití serverů je správa centralizovaná a vyžaduje méně práce na uživatelských strojích. Kancelářský balík tu má v celkových nákladech o něco větší význam než v předchozím příkladu – právě především proto, že je levnější správa prostředků. Serverový software je v dostatečně vyhovující podobě obsažen již přímo v systému Windows Server.

Jako Linux bude použita opět distribuce Ubuntu, situace bude tedy podobná jako v prvním případě. Lze ji použít jak na desktopy, tak na servery. I tady je serverový software obsažen již přímo v distribuci a není třeba ho řešit zvlášť. Kancelářským balíkem bude opět LibreOffice.

Položka	Časová báze [měs.]	Jedn. cena [Kč]	Celk. cena [Kč]	Roční cena [Kč]	Podíl [%]
Pořízení OS	60	0	0	0	0,0
Instalace a nastavení	60	58750	58750	11750	4,1
Rozdíl ceny aplikací	60	0	0	0	0,0
Zaškolení uživatelů	60	2500	2500	500	0,2
Náklady na správu	1	23125	1387500	277500	95,8
			1448750	289750

Do značné míry se opakuje situace z malé firmy, tedy že výrazně dominují náklady na správu. Ovšem při porovnání s variantou založenou na Windows tu (na rozdíl od malé firmy) nastal výraznější pokles – o 21 % při použití LibreOffice, resp. o 33 % při použití Microsoft Office (u Windows). Tady už pořizovací cena, tedy její snížení na nulu, hraje významnou roli.

Placený Linux bude reprezentován distribucí SUSE Linux Enterprise Desktop (SLED) na desktopech a noteboocích, resp. SUSE Linux Enterprise Server (SLES) na serverech. Úroveň podpory bude opět v obou případech Standard, tj. 12 × 5 s reakcí do čtyř hodin.

Položka	Časová báze [měs.]	Jedn. cena [Kč]	Celk. cena [Kč]	Roční cena [Kč]	Podíl [%]
Pořízení OS	12	262000	1310000	262000	47,5
Instalace a nastavení	60	58750	58750	11750	2,1
Rozdíl ceny aplikací	60	0	0	0	0,0
Zaškolení uživatelů	60	2500	2500	500	0,1
Náklady na správu	1	23125	1387500	277500	50,3
			2758750	551750

Opět získáváme nejdražší řešení, tentokrát ještě podstatně výrazněji (což je dáno i tím, že podpora serverové verze Linuxu od SUSE je mnohem dražší než u desktopové verze), navzdory využití „množstevní slevy“ na podporu systému. Pořízení včetně podpory tvoří skoro polovinu celkových nákladů.

Je dražší používat Windows, nebo Linux?

Jednoznačný závěr neexistuje. Jak je vidět z uvedených příkladů, může být dražší/levnější jeden i druhý systém – záleží hlavně na tom, zda je potřeba podpora a na jaké úrovni. Významný podíl na celkových nákladech mají náklady na správu. Je žádoucí je minimalizovat, což nedílně souvisí s tím, jak moc ten který systém potřebuje nějakou ruční nebo poloautomatickou údržbu. Náklady na správu mohou být ovlivněny i znalostmi a zkušenostmi správců, tedy jak rychle a efektivně jsou schopni řešit problémy a hlavně jim předcházet.

Další – a v tomto článku vůbec neuvažovanou – rovinou celé problematiky je, do jako míry (a zda vůbec) ještě dnes využívat klasické řešení založené na plnohodnotných počítačích pro každého uživatele. Náhrada počítačů jednoduchými a levnými terminály může snížit jak náklady na správu, tak na elektřinu (terminály mají nižší spotřebu), ale i na pořízení systému. Náklady na pořízení licencí či na placenou podporu by se pak totiž mohly posunout úplně někam jinam. Tohle téma by vydalo na (přinejmenším jeden) samostatný článek. Možná se k této záležitosti ještě vrátíme...