Pro každého něco – Joomla! pro všechny
Je dnes moderní snažit se vyhovět všem nebo alespoň co největšímu spektru zákazníků/čtenářů atd. Proto se pokusím jedním článkem oslovit začátečníky, kteří o problematice kolem Joomla! nevědí nic, pokročilé uživatele, kteří chtějí vybrat redakční systém, i současné uživatele Joomla!, kteří chtějí vědět, co vlastně nová verze přináší nového. Nebude to však splácáno vše na jednu hromadu, vezmeme to systematicky a formou srovnávací recenze.
Joomla! pravidelně sbírá nominace v různých soutěžích a pravidelně se umisťuje na předních místech. S tím, jak se její věhlas šíří, rozšiřuje se i členská základna.
Redakční systém je obvykle aplikace běžící uvnitř webového prohlížeče, která pomocí speciálního rozhraní umožní uživateli spravovat internetové stránky. Je pochopitelné, že se tak děje pomocí promyšleně navrženého rozhraní umožňující pohodlnou správu. Pro „rozjetí“ stránek pak nemusí uživatel skoro vůbec nic vědět o nějakých skriptovacích jazycích. Z jedné strany je to velká výhoda, z pohledu druhého to však přináší velká rizika, neb i naprostý začátečník může vytvářet vcelku jednoduše stránky s rozumným výsledkem, ale naráží na problémy, které neumí vyřešit s odkazem na to, že jeho redakční systém je určitě divný, a nemá potřebu se nějak vzdělávat či číst dokumentaci.
Redakční systém Joomla! pro svůj běh vyžaduje webový server Apache, databázový server MySQL a skriptovací jazyk PHP. Je jedno, jestli hostitelský server, nabízející tyto tři nutné součásti, obsahuje ten či onen operační systém. Pokud jste schopni dodržet tyto základní požadavky, nehraje to žádnou roli. Obvykle se uživatelé dělí na dvě skupiny – ti, kteří provozují svůj vlastní server připojený k internetu s nainstalovaným prostředím AMP (je to zkratka prvních písmen, tedy Apache, MySQL, PHP), a na ty, kteří si tuto službu nechají připravit od někoho jiného, zvaného webhoster. Uživatelé z první skupiny nejsou tak rozšíření, a proto se drtivá většina instalací Joomla! nachází na webhostingu. Existují dokonce i webhosteři, kteří vám za příslušný poplatek Joomla! budou i spravovat, případně vám připraví prostředí pro běh redakčního systému s plnou podporou.
Přímým konkurentem bývá obvykle označován redakční systém Drupal. Každý systém má své výhody a nevýhody. Problémem je, že lidé, kteří by detailně znali zároveň Drupal a Joomla!, u nás nejsou. Srovnání obou systémů je tak na vás.
Právě kvalita a ochota podpory vašeho webhostingu může v mnoha případech rozhodnout o vašem úspěchu či neúspěchu. Jsou firmy, jejichž podmínky vůbec neumožňují, ba přímo zakazují, běh redakčních systémů. Pak jsou jiné, které nejsou ochotny provádět případné změny tak, aby na jejich serveru Joomla! běžela. Existují ale i firmy, na jejichž serveru běží Joomla! i bez výraznějších zásahů, a nakonec jsem si nechal firmy, které přímo vybízejí k instalaci redakčního systému Joomla! a plně jej podporují i na straně webhostingu.
V České republice není možno provozovat Joomla! na žádném freehostingu. Zkušenosti našich uživatelů říkají, že někde se vám instalace zdaří, ale pak už nejdou doinstalovávat další komponenty, jiní zase potvrzují, že Joomla! nelze korektně ani nainstalovat. Zůstává vám pak možnost provozovat Joomla! na lokálním LAMP serveru nebo si pořídit „opravdový“ webhosting (což ovšem něco stojí).
Abychom vše vyjasnili hned na začátku. Pokud si chcete Joomla! vyzkoušet, nezkoušejte to na tzv. freehostingu. Podle zkušeností uživatelů neexistuje v České republice žádný zprostředkovatel, na jehož hostingu by šlo Joomla! zdarma provozovat, aniž byste nenarazili na problémy. Základem všeho je se u podpory ptát, jaké mají s Joomla! zkušenosti a podle toho se zařídit. Kvalita hostingu může váš vztah k Joomla! opravdu výrazně ovlivnit.
Co je Joomla! vlastně zač?
Znovu to zopakuji – Joomla! je redakční systém nabízející komfort při správě vašich internetových stránek. Je to kompaktní prostředí nabízející dobrou a hlavně rozšiřitelnou funkčnost s tzv. otevřenými vrátky, neboť pokud někdo umí programovat v jazyce PHP, může si chybějící funkce doprogramovat ve formě doplňku.
Poměrně zajímavá zpráva se objevila loni, kdy vývojový tým povedl audit kódu a veřejně vyhlásil, že bude striktněji dbát na dodržování GNU GPL licence. Spor se v tuto chvíli vede o to, jestli doplněk je „odvozeninou“, nebo ne. Jedna strana totiž tvrdí, že pokud je to odvozenina, nelze šířit doplňky pod jinou než GNU GPL kompatibilní licencí. Druhá strana, na které stojí vývojáři komerčních doplňků, tvrdí, že pravda je na jejich straně a že lze vyvíjet komerční doplňky bez nutnosti šířit je jako GNU GPL.
Redakčních systémů existuje celá řada a nelze jednoznačně říci, proč je Joomla! nejlepší nebo nejhorší. Hlavní roli v tom hrají osobní pocity. Joomla! není žádnou narychlo vytvořenou aplikací, i když by se to mohlo podle data uvedení zdát. Historie se začala psát v roce 2005, kdy se objevila první verze označená 1.0.0. Tento projekt se však odštěpil od svého mateřského projektu Mambo. Došlo totiž k neshodám s původním majitelem autorských práv a vývojovým týmem. Rozpory byly opravdu tak veliké, že vývojový tým dal „výpověď“, vzal si zdrojový kód Mambo a jal se jej přetvářet. Výhodou bylo, že Mambo bylo docela stabilní a dobře funkčně vybavené, stačilo udělat jen pár změn, vymyslet nové jméno, logo a sehnat sponzory na vytvoření nové struktury serverů a repozitářů. To se povedlo a byla vydána Joomla! 1.0.0. Historická návaznost tu je a většina věcí pro Mambo se dala provozovat i v Joomla! a naopak.
S příchodem nové větve 1.5.x se to změnilo a kompatibilita se starým Mambo byla trochu potlačena. V této době se však jako zásadní jeví otázka – začít své stránky budovat na Joomla! 1.5, nebo jít radši do ověřené a stabilní verze 1.0.x? Následující řádky vám řeknou, kde jsou slabiny a výhody obou řešení.
Souboj první – funkčnost a její rozšiřování
Standardní funkčnost čerstvě nainstalované Joomla! ve verzi 1.0.x a Joomla! verze 1.5.x se moc neliší. Nabízejí obě prakticky to stejné. Po instalaci tak získáte opravdu jen to nejzákladnější, i když konkurence dokáže být s trochu lepší funkčností v základu i menším balíkem. K dispozici tak budete mít prostředí tzv. uživatelské a správcovské části. Pracovat můžete s články, text můžete vkládat pomocí WYSIWYG editoru (tj. je velmi podobný textovému editoru, který je obsažen ve vašem kancelářském balíku), uživatelé se mohou na vašich stránkách registrovat.
Řada 1.0.x - backend čili redakce
Samozřejmostí je možnost přidávat nové doplňky ve formě rozšiřujících komponent nebo šablon. Problémem v tuto chvíli určitě může být to, že nová verze 1.5 nepodporuje starší rozšíření. Pro 100% funkčnost musí být přepsány. Protože je nová verze venku opravdu krátce, nestihli všichni vývojáři na tento fakt zareagovat, a tak zatím pro novější verzi není příliš mnoho doplňků. Situace se den za dnem lepší, pro Joomla! 1.0.x je jich více než 2700, nová verze má zatím desítky doplňků. Vítězem prvního duelu se stává starší verze 1.0.x, protože umožní postavit řešení lépe šité na míru uživateli – množství doplňků je opravdu skoro „nekonečné“.
Řada 1.5.x - backend čili redakce
Souboj druhý – lokalizace
Jednou z největších novinek nové verze je výhradní podpora kódování UTF-8. Joomla! tak můžete provozovat nejenom v angličtině, němčině či francouzštině, svůj prostor dostávají i menší evropské jazyky, jako je např. slovenština, čeština či katalánština. Kódování UTF-8 však otevřelo snazší cestu pro všechny východní „obrázkové“ jazyky, jako je japonština, thajština či korejština. Navíc byla přidána i podpora pro jazyky psané zprava doleva.
Starší verze UTF-8 také podporovala, ale bylo to občas problémové. Navíc to v češtině přinášelo komplikace, neboť se do překladu začaly míchat i sady ISO-8859-2 a Windows-1250. S tím je nyní konec, UTF-8 všechny zmatky uťalo. S tím také souvisí jedno z největších zpoždění nové verze, neboť při přechodu na UTF-8 narazil tým na spoustu nedořešených problémů, které přišly už se systémem Mambo. Nakonec je samozřejmě vyřešili.
Další obrovskou výhodou pro nezkušené a neznalé uživatele může být to, že Joomla! verze 1.5.x už hovoří česky všude, kde to jde – nejenom v uživatelském rozhraní. Jedním z nejčastějších dotazů začátečníků ihned po instalaci byla otázka, jak vysvětlíme, že po instalaci češtiny zůstává ve správcovské části (anóbrž backendu nebo také adminovi) vše anglicky. Opravdu bylo těžké vysvětlovat, že vývojový tým s překladem backendu prostě nepočítal. Pro spoustu lidí to byla nebetyčná překážka, i když si osobně myslím, že správný správce by měl umět anglicky natolik dobře, aby mu angličtina v backendu nevadila. Problém se samozřejmě prohloubil, pokud backend používali i řadoví přispěvatelé, kteří angličtinou nevládnou.
Tyto doby jsou pryč a Joomla! 1.5.x je v tomto směru již plně přeložitelná. To s sebou přineslo některé obtíže, protože pro jisté oblasti správy není moc zaběhnuté české terminologie, navíc se některé překlady v kódu provádějí poněkud krkolomně, a tak je nelze bez úprav použít v češtině. Největší zádrhele jsou však nahlášeny a verze 1.5.2 by je měla implementovat.
Duel se nám tak rázem vyrovnává, protože pro uživatele je jednoznačně lepší mluvit s Joomla! česky.
Souboj třetí – instalace, provoz a přidávání dalších modulů
Pokud porovnáváme oba systémy dle instalace, má navrch určitě nová verze. Vývojový tým samozřejmě přidal možnost lokalizace i do instalačního procesu. Uživatel je tak skoro od začátku veden všemi kroky v českém jazyce a není to pro něj takový šok.
Joomla! verze 1.0.x byla poměrně vybíravá při instalaci a následném provozu na webhostingu. Pokud jste nemohli některá doporučená nastavení po dohodě se svým webhostingem změnit, obvykle to znamenalo jakési problémy. Obvykle správně nefungoval instalační proces, doplňky se musely instalovat ručně ze složek, nebylo možno měnit a ukládat některá nastavení, případně se vyskytly problémy s během Joomla! jako takové, neboť pro svůj chod si dokázala „uzmout“ poměrně dost strojového výkonu webhostingového serveru. Vyvrcholilo to tím, že některé webhostingy (i v Česku) zakázaly svým zákazníků systém Joomla! používat.
Řada 1.0.x - frontend čili vnější vzhled webu
Nová verze 1.5.x přišla s novinkou zvanou FTP vrstva. Má se za to, že pokud máte k webhostingu přístup, dostáváte uživatelské jméno a heslo pro přístup na FTP server a pak tedy můžete manipulovat se soubory ve svém vyhrazeném prostoru. Joomla! implementovala něco jako FTP klienta, který se snaží vyřešit mnohé problémy vznikající nevhodným nastavením hostingu. Mnoho uživatelů, kteří dříve nemohli Joomla! 1.0.x na svém webhostingu provozovat, se nyní spokojeně směje. FTP vrstva jim problém vyřešila. Nutno ovšem říci, že ne pro všechny je FTP vrstva řešením konečným. Stále existují webhostingy, které odolávají.
Pro novou verzi samozřejmě musí existovat i nástroj pro migraci ze staré verze na novou. Je to proces složitý a je nutno říci, že převod standardních dat z databáze je prováděn bezproblémově, problémy vznikají, pokud máte na svých stránkách implementovaný doplněk, který není úplně standardní. Může se stát, že v nové Joomla! nepoběží a že se vám dokonce nepovede ani korektně převést jeho data na novou verzi. Je to stále proces ve vývoji a neustále se objevují nové a nové zprávy o tom, co všechno již lze převést.
Z hlediska třetího souboje zvítězila Joomla! 1.5, protože ve výsledku je s jejím provozem méně problémů než se starší verzí (pokud máte nevhodně nastavené parametry webhostingu).
Řada 1.5.x - frontend čili vnější vzhled webu
Souboj čtvrtý – stabilita
Je jasné, že v produktu větve 1.0.x, který má za sebou v současné době 14 verzí (a 15. je na spadnutí), budou chyby vychytanější než u verze 1.5.0, která se zatím dostala k druhému vydání. Obecně převládá názor podobný tomu, co předvádí Microsoft se svým systémem Vista – až po vydání SP1 bude možno Vistu rozumně používat.
Joomla! 1.5 je velmi stabilní a lze ji používat, pro spoustu lidí však není číslo verze hlavním lákadlem pro migraci, vyčkávají. A problémků je dost, i když to nejsou věci zásadního charakteru, ty byly odchyceny během řady testů různých beta a RC verzí. Osobně si však myslím, že z podstaty lze větvi 1.0.x v tuto chvíli věřit poněkud více.
Čtvrtý souboj má pro mne vítěze na straně 1.0.x. Stav se tedy srovnal.
Co vše můžu od Joomla! očekávat?
Joomla! opravdu není projektem vyvíjeným na koleně. Joomla! se jeví jako profesionální komerční projekt. V seznamu doplňků dostupných např. na extensions.joomla.org najdete například mnoho diskuzních fór, repozitářů, obrázkových galerií, internetových obchodů, multimediálních přehrávačů, systémů výměny odkazů, inzertních či aukčních modulů, šablon vzhledu.
Docela oblíbené jsou „Šablonové kluby“, kdy po zaplacení jistého ročního nebo měsíčního poplatku v řádku jednotek dolarů máte k dispozici několik stovek různých šablon, které si můžete dle libosti (případně dle podmínek daných členstvím) instalovat. Dostanete se tak k zajímavým šablonám, které se nebudou vyskytovat na každé druhé stránce a zároveň neruinují váš rozpočet, neboť originální návrh samozřejmě něco stojí.
K Joomla! existuje opravdu bohatá dokumentace, zásadní ovšem je to, že jen malá část existuje v češtině. Nicméně lokalizační tým vyvíjí aktivitu a snaží se překlady připravovat, jen to nejde tak rychle, jak by bylo zapotřebí.
Navíc je velkou výhodou to, že framework je docela dobře popsán, a tak můžete angažovat nezávislé programátory v PHP, kteří vám budou schopni dle vašeho zadání vyhotovit doplňky přímo na míru. To je jedna z velkých výhod svobodného softwaru – snadný přístup ke zdrojovým kódům a provádění úprav dle vašich požadavků.
Pokud si chcete vydělat nějaké peníze a jste studentem střední školy, zkuste projekt GHOP. Joomla je jeho účastníkem a máme i jednoho úspěšného českého „pomocníka“.
Jaké doporučení pro uživatele?
Pokud jste úplně nový uživatel a víte, že vám žádný projekt „nehoří“ a budete se snažit pochopit filozofii redakčního systému – zvolte verzi 1.5. i s vědomím toho, že zatím neexistuje tolik doplňků. To bude stav přechodný na několik týdnů, který se však změní.
Pokud chcete něco stabilního, dobře zajetého a se snadnou možností rozšíření – zvolte verzi 1.0.x (aktuální verze by měla být 1.0.14). Pokud provozujete stránky postavené na verzi 1.0.x, nespěchejte s migrací. Podle prohlášení týmu bude verze 1.0.x podporována nejméně 12 měsíců (podporou se rozumí vydávání bezpečnostních záplat, nikoliv nové funkce).
Bezpečnosti je věnováno docela dost času a žádná verze není vyloženě „děravá“. Pokud se něco závažnějšího objeví, obvykle velmi brzo následuje opravná verze. Vše samozřejmě souvisí také s rozšířením Joomla!, ale útoky většinou nejsou provedeny skrz jádro Joomla!, ale přes špatně napsaný a zabezpečený doplněk.
Co mi nabídne česká komunita uživatelů?
Uživatelé jsou sdružení kolem stránek www.joomla.cz a podporu lze najít na www.joomlaportal.cz. Najdete zde bohaté diskuzní fórum a sekci ke stažení, kde se nachází mnoho lokalizačních souborů pro všemožné komponenty. Nebudu zde uvádět přesná čísla, protože se jednak mění a za druhé by to ani nebylo zajímavé. Zmíním zde raději to, že momentálně se na stránkách portálu zaregistrovalo již více než 4000 uživatelů, kterým můžete pokládat dotazy a kteří se (snad) pokusí odpovědět na vaše otázky.
Některé linuxové distribuce (např. Mandriva) mají ve svých repozitářích balíček s Joomla! a nemusíte jej tedy stahovat zvlášť.
Najdete zde i nějakou dokumentaci, začátečníků doporučuji přečíst si Příručku pro totální zelenáče, která vás uvede do problematiky a jednoduchou formou nastíní co a jak. V současnosti vzniká druhá verze pro Joomla! 1.5.
V poslední době je zde také trend, že na stránky portálu se dostává velké množství začátečníků, kteří nechtějí nebo neumějí sami studovat, a tak se ve fóru stále dokola opakují dotazy na základní problémy, na které již bylo ve fóru mnohokrát odpovídáno, případně existují podrobné články. Znalejší jsou mnohdy nazýváni arogantními, protože tazatelé obvykle odmítají cokoliv studovat. Kouzlu Joomla! však propadnete až ve chvíli, kdy si sami osaháte a zjistíte co jak. Nejde to ovšem tak rychle a chce to stále monitorovat, co se v komunitě děje.
