Jedná se o velmi mladou distribuci, první vydání nesoucí číslo verze 13, vyšlo teprve 16. září tohoto roku. Pokud vás zaráží třináctka u první verze, vězte, že se jedná o verzi kompatibilního Slackwaru.
Existují tři varianty této distribuce: Full, Basic a Core. První varianta obsahuje prostředí Xfce, webový prohlížeč Firefox a další aplikace. Najdete v ní hudební přehrávač, OpenOffice.org a další software, který se vešel na instalační CD. Varianta Basic obsahuje pouze prostředí Xfce a Firefox. Volba dalších aplikací je na vás, doinstalujete si je z repozitářů. Poslední varianta, Core, neinstaluje vůbec grafické rozhraní a dává tak uživateli možnost přizpůsobit si systém plně svým potřebám, například pro nasazení na server. Bohužel, ať se rozhodnete pro jakoukoli variantu, vždy stahujete stejný ISO obraz, obsahující celou variantu Full. Až při instalaci si zvolíte, kterou variantu chcete.
Instalace
Po zavedení systému z CD vás osloví textové rozhraní. Nečekejte tedy žádné živé instalační médium, jak je tomu třeba u Ubuntu. Instalační CD je u této distribuce prostě určeno k instalaci.
Ve většině případů bude stačit potvrdit klávesou [Enter]
Pokud při instalaci zvolíte automatické rozvržení disku, bude distribucí zabrán jeden fyzický disk. Na mém disku velkém 12 GiB byl vytvořen kromě odkládacího oddílu jen jeden oddíl se souborovým systémem ext4. Zda by byl na větším disku vytvořen i oddíl pro adresář /home/, jsem nezkoušel.
Po zformátování disku budete požádání o zvolení varianty instalace
Bohužel mi při instalaci nefungovala česká klávesová mapa, ale jazyk systému šel na češtinu nastavit korektně.
Ke konci instalačního procesu budete vyzvání k zadání hesla uživatele root a vytvoření běžných uživatelských účtů. Po restartu vás již přivítá nainstalovaný systém.
První spuštění a první dojmy
Splash screen je velmi střízlivý
Při startování systému mě zaujala velmi povedená grafika, avšak správce přihlašování, kterým je GDM, mi přišel příliš křiklavý.
Správce přihlašování už tolik ne
Podobným dojmem na mě působilo i zvolené pozadí plochy, ale jinak prostředí působí příjemně. Není sice natolik elegantní jako u Zenwalku, ale nejedná se o typickou šeď výchozího nastavení prostředí Xfce.
Rozmístění ovládacích prvků se podobá spíše systému Windows. Vývojáři Salix OS vsadili na jeden panel umístěný přes celou šířku spodního okraje obrazovky.
Výběr aplikací
Ve variantách Basic a Core záleží při výběru aplikací jen a pouze na vašem rozhodnutí. Proto jsem se logicky zaměřil na variantu Full. Kromě standardních komponent pro správu prostředí Xfce se na instalační CD vešla ještě spousta dalších aplikací. Mezi nimi nemůže chybět Firefox, Gimp, OpenOffice.org, Claws Mail, Pidgin a další.
Co se týče multimediálních aplikací, obsahuje Salix OS přehrávač hudby Exaile, přehrávač filmů Totem a několik dalších aplikací. Mou pozornost však upoutala položka Install multimedia codecs v nabídce Multimédia.
Dříve než jsem začal pronikat do správy systému a softwaru, vyzkoušel jsem, co se pod touto položkou skrývá. Jak se dalo čekat, nejsou kodeky pro přehrávání DVD filmů a mp3 souborů přítomny ani v plné variantě instalace, aby se předešlo porušování legislativy některých zemí. Díky této položce v nabídce je však instalace těchto kodeků hračkou.
U nás je naštěstí instalace těchto kodeků legální, takže se nemusíte ničeho bát. Po odsouhlasení se kodeky nainstalují standardní cestou, totiž ze zdrojů distribuce. Po úspěšné instalaci bude dotázáni, zda chcete ze systému tento instalátor odstranit, pokud tak zvolíte, nebude vás již položka v nabídce obtěžovat.
Správa systému
Pro správu systému neslouží na rozdíl od distribuce Zenwalk žádná centrální aplikace, ale několik systémových nástrojů, které najdete v nabídce Systém. Podobně jako v Zenwalku však máte k dispozici nastavení po startu spouštěných služeb, uživatelů, hodin, rozložení klávesnice a pod. Jen si každou položku musíte vybrat z nabídky.
Správa softwaru
Salix OS používá stejný balíčkovací systém jako Slackware, což je dáno jeho kompatibilitou s touto distribucí. Pro správu softwaru máte ve variantě Full k dispozici aplikaci Gslapt. Standardně prohledáváte jak zdroje Slackwaru, tak zdroje Salixu. Stačí zadat do políčka Search výraz, který chcete hledat v názvu a popisu balíčku, a potvrdit klávesou [Enter], pak už stačí jen zvolit Execute a změny se provedou. Pro obnovení seznamu balíčků zvolte tlačítko Update a pro aktualizaci všech balíčku Mark All Upgrades a potom Execute.
Pokud chcete upravovat seznam zdrojů, nejdete jej v nabídce Edit | Preferences na kartě Sources.
Velmi zvláštní položkou je aplikace Dotnew, která aktualizuje konfigurační soubory v adresáři /etc/ po aktualizaci balíčků. Toto řešení mi velmi připomíná takzvanou distribuci Greenie a kazí můj dojem z distribuce Salix OS.
Proč volit Salix OS?
Musím říct, že se jedná o velmi použitelný systém, který si nehraje na Mandriva Linux nebo Ubuntu. Distribuce má svůj image, je jednoduchá pro mírně pokročilé uživatele a pracovat s ní dokáže i začátečník. Přesto si zachovává jednoduchost Zenwalku a solidní základ Slackwaru. Nemyslím, že začne trhat rekordy, protože nemá nic, čím by uchvátila masy, ale rozhodně se jedná o distribuci s velkým potenciálem. Rozhodně držím vývojářům do budoucna palce.