Jmenuji se Constantine, Fedora Constantine
Fedora však má v ostré konkurenci stále co nabídnout. Tato verze dostala do vínku přezdívku Constantine. U Fedory je systém pojmenovávání poněkud zvláštní, ale zajímavý, no posuďte sami. Fedora 10 se jmenovala Cambridge a Fedora 11 Leonidas, což obě byly lodě amerického námořnictva. Leonidas je navíc i okres amerického státu Michigan, takže ho musel následovat další okres - Constantine. Zkrátka se nám utváří takové hezké dvojičky. Uživatelé už také mohli navrhovat jména pro třináctou verzi a mezi nominovaný se objevil i Methodius (Metoděj), souvislost snad vysvětlovat nemusím. Takže můžete fandit.
Instalace
K dispozici jsou instalační nebo live CD a DVD. Rozdíl mezi CD a DVD je hlavně v tom, že na DVD je podstatně více aplikací. Já spíše preferuji CD a chybějící programy si raději doinstaluji, než abych byl zahlcen desítkami aplikací, které bych nikdy nepoužil. Vybrat si můžete mezi GNOME a KDE. Nebo máte radši Xfce? To sice není součástí instalačních médií, ale lze snadno doinstalovat příkazem yum groupinstall XFCE
. Instalační média jsou k dispozici pro 32 bitové i 64 bitové architektury a dokonce i PowerPC od Applu. Instalace probíhá jednoduše, tak jak to asi znáte z jiných distribucí. Stačí pouze zvolit jazyk, časovou zónu, rozložení kláves, případně šifrování disku a pár dalších drobností, jako jsou hesla. Poté už zbývá jen rozdělit disk, a to buď vlastnoručně, nebo to můžete nechat na Fedoře. O zbytek instalace už se Fedora postará sama. Když instalujete z CD, instalace proběhne opravdu rychle, tedy během několika málo minut.
Práce s diskovými oddíly při instalaci
Upgrade
Pokud používáte starší verze Fedory, dost možná nebudete chtít instalovat nanovo, ale povýšit svoji současnou instalaci. K tomuto účelu slouží nástroj Preupgrade, který je součástí základní instalace Fedory. Ten zkontroluje dostupnost balíčků pro novou verzi a stáhne je. Poté už jen restartujte počítač a nové balíčky se nainstalují. Výhodou navíc je, že nejde povyšovat jen z předchozí na následující verzi, takže jestli ještě někdo máte třeba Fedoru 10, bez problémů můžete přejít rovnou na „dvanáctku”. Ale nezapomeňte, že tento postup není tak spolehlivý jako nová instalace, někdy se mohou vyskytnout komplikace s kompatibilitou balíčků apod. Jinak můžete pochopitelně upgradovat i z instalačního média.
Start systému
Co se týče bootování, tam se tentokrát nezrychlovalo. Asi je to dáno tím, že se tomuto problému vývojáři hodně věnovali už v minulé verzi, takže na výkonnějších sestavách lze mít plně funkční systém zhruba za nějakých 20 sekund od zapnutí počítače. Naštěstí byl ale vylepšen splash screen, namísto zastaralého kostičkového progress baru uvidíte prostou modrou obrazovku s načítajícím se logem Fedory, což působí docela příjemně. Na vzhledu samotné Fedory se nic nezměnilo, stále používá modro-šedé schéma, které není zrovna nejkrásnější, ale alespoň není nepříjemné na pohled. Koneckonců změna barviček je otázka pár kliknutí.
GNOME 2.28
S novou verzí Fedory je už tradičně spjato nasazení nové verze grafického prostředí GNOME, tentokrát ve verzi 2.28. Jedná se o pravděpodobně předposlední „dvojkovou” verzi, potom už žezlo převezme GNOME 3, které by mělo vyjít v září 2010 a ke kterému mnozí vzhlížejí s nadějí a mnozí naopak se skepsí. Obavy, aby se GNOME nepřihodilo něco ve stylu KDE 4, jsou pochopitelné. Dnešní verze GNOME jsou solidně vyladěné a mnoha uživatelům vyhovují i po ergonomické stránce, tak proč měnit za něco nejistého?
Takto vypadá základní prostředí GNOME chvilku po instalaci
Nejdiskutovanější novinkou v novém GNOME bylo zřejmě střídání na pozici IM klientu. Pidgin dolétal a nahradil ho relativně mladý projekt Empathy. Funkčně i vzhledově jsou si velmi podobní, pro Pidgin mluví léta zkušeností, pro Empathy zase rychlost vývoje. Teď je těžké soudit, zda tato změna byla rozumná, ale pokud si Empathy udrží tempo, může se stát opravdu schopným „kecálkem”.
Změn doznala aplikace pro práci s webovou kamerou Cheese! Uživatelské rozhraní bylo přepracováno a přibylo i několik nových funkcí, například nyní lze snadno pořizovat série fotek. Pro mě je Cheese velmi sympatická aplikace, je tak jednoduchá, ale svoji práci odvádí skvěle. Chcete natočit video? Stačí vám dvě kliknutí - jedno pro spuštění nahrávání a druhé pro zastavení.
S Cheese! můžete vyvádět doslova psí kusy
Další významná změna se odehrála na poli prohlížečů, kde Epiphany dostalo nové jádro. Po dlouhém testování konečně Gecko nahradil WebKit, který je velmi rychlý a jasně dává na frak všem konkurentům. Epiphany nepatří do základních aplikací, ale přesto je u uživatelů GNOME poměrně oblíbený. Tím se nám tedy rozšířila nabídka schopných GTK prohlížečů založených na WebKitu. Epiphany se řadí po bok Google Chrome a Midori. Chcete-li se o GNOME 2.28 dozvědět více, přečtěte si článek GNOME 2.28 - Velký podzimní úklid a příprava na GNOME 3.
Tip: Chcete se podívat, jak asi bude vypadat GNOME 3? V nové Fedoře to jde jednoduše, stačí nainstalovat balíček gnome-shell, aktivovat ho přes nabídku Systém | Volby | Efekty desktopu a můžete testovat.
KDE 4.3
S Constantine přichází i novější verze KDE. Ta je hlavně ve znamení oprav a optimalizace, novinek v ní mnoho nenajdete. Z toho mála se můžete těšit například na vylepšenou konfiguraci hlavního panelu, nebo značně předělaného správce Bluetooth zařízení. A jak už to tak bývá, s novým KDE 4 přichází i typická diskuze, zda už je tato verze opravdu použitelná. Ačkoliv nejsem zrovna fanda KDE, tak musím přiznat, že bych si pracovní nasazení současné verze už dokázal představit.
KDE 4.3 je ve Fedoře dobře použitelné
PackageKit
PackageKit, správce balíčků, se dočkal dvou významných novinek, kterými už nějakou dobu disponuje například Ubuntu. Jednou z nich je možnost instalovat balíčky přímo z prohlížeče, k tomu je třeba do prohlížečů integrovat plugin tak, že nainstalujete balíček PackageKit-browser-plugin. Zatím ho však moc nevyužijete, protože výskyt webů, kde jen tento způsob instalace podporován, je logicky malý. Ale za pár měsíců by se snad mohlo jednat o celkem dobře použitelnou věc. Někteří se instalace čehokoliv z prohlížeče bojí jako čert kříže, ale zde není důvod. Samotná instalace balíčku probíhá mimo prohlížeč, webová stránka mu k tomu pouze dá patřičnou instrukci. Jedná se o obdobu ubuntího AptUrl a vyzkoušet si ho můžete na freedesktop.org.
Druhou novinku využijete v terminálu. Představte si situaci, že se snažíte udělat cosi podle návodu a v nějakém kroku vám terminál vypíše nemilé „command not found”. Tak se na to můžete buď vykašlat, nebo zdlouhavě googlit, jaký balíček je k provedení příkazu potřeba. V nové Fedoře to budete mít o dost jednodušší, pokud Fedora onen příkaz ve své databázi najde, rovnou vám nabídne instalaci adekvátního balíčku. Ani tato funkce ale zatím není v základní instalaci Fedory, budete si muset nainstalovat balíček PackageKit-command-not-found.
Nemáte wget? Nevadí, Fedora ho sama nabídne k instalaci
Ještě tu máme jednu změnu týkající se balíčků. RPM přechází z kompresního formátu gzip na XZ, který využívá známý algoritmus LZMA. Tato změna přináší hlavně zmenšení velikosti balíčků, přičemž na tom ale neutrpí váš stroj, protože procesor bude vytížen zhruba ve stejné míře jako při starší gzip kompresi.
Hurá na cesty!
Poměrně velká pozornost se věnovala optimalizaci různých činností a procesů, aby nebyly tak náročné, tím pádem nespotřebovávaly tolik energie a tím pádem (teď to nejdůležitější) vydržel váš stroj déle běžet na baterku. A vypadá to, že vývojáři byli celkem úspěšní, protože hodně uživatelů potvrzuje prodloužení času, kdy jejich notebook může běžet na baterky. Je to sice jen změna v řádech minut, ale i tak je to fajn vylepšení. A váš notebook jistě potěší i vylepšená podpora webových kamer a broadband připojení v Network Manageru.
Znáte Moblin? Je to grafické prostředí, určené hlavně pro netbooky, které na první pohled vypadá spíše jako prostředí chytrého mobilního telefonu. Právě na Moblinu staví odnož Fedory s názvem Fedora Mini. Cíle jsou zřejmé: bezproblémová podpora všech součástí všech možných netbooků a hardwarová nenáročnost, protože procesory Intel Atom a příbuzné se zrovna neřadí mezi rychlíky. Moblin můžete na klasickou Fedoru naverbovat příkazem yum groupinstall "Moblin Desktop Environment"
. Poté už ho při přihlašování najdete v nabídce grafického prostředí mezi ostatními.
Fedora Mini: Co myslíte? Vypadá spíše jako prostředí pro počítač nebo pro mobil?
Další novinky
To samozřejmě není vše, co nová Fedora nabízí, ale další změny běžný uživatel moc nepostřehne. Ale tak pro pořádek... Network Manager nyní plně podporuje IPv6, byla povýšena 32b architektura z i586 na i686, vylepšena podpora pro konektor DisplayPort a do nové verze byla zahrnuta i nová verze nadějného opensource kodeku Theora 1.1. Pokud vám to stále nestačí a hledáte čtivo na dlouhé zimní večery, tak můžete zkusit kompletní seznam změn.
Stabilita
Ptáte se, jak je to tedy s těmi opicemi? Stabilitou mě nová Fedora velmi mile překvapila. Dokonce ani při testování betaverze jsem neměl žádné závažné problémy, pouze několik menších nedostatků, které nijak neovlivňovaly chod systému. S hardwarem byla situace podobná, kromě Bluetooth fungovalo vše hned po instalaci. Ale v prvních dnech po narození nové distribuce je to vždy se stabilitou tak trochu loterie, hodně záleží na konfiguraci vašeho počítače. Takže víte jak. Kdyby vám něco nešlo, nestěžujte si u mě, ale na lampárně. I když dobrá volba je i bugzilla. Jestli vyloženě netoužíte po nových funkcích, klidně si nějaký ten týden počkejte, než bude Fedora Constantine slušně vyladěná.
Stojí za to?
I když nová Fedora nepřináší žádné revoluční novinky, tak se podle mě docela povedla a mohla by uspět. Stávající uživatele určitě nezklame a možná přiláká i pár nových, i když to bude obtížné, protože ve stejné lize hraje i Ubuntu, které se těší velmi velké popularitě. Fedora za ním moc nezaostává, avšak ani nenabízí nic tak skvělého, čím by ho mohla trumfnout. V posledních letech je sice Fedora trochu ve stínu openSUSE, Mandrivy a hlavně zmiňovaného Ubuntu, ale stále má co říct a své místo mezi top distribucemi si zaslouží.