Nové Ubuntu sice vyjde až 18. října, ale již nyní máme celkem dobrý přehled o tom, co nás čeká a nemine. Některé věci se sice mohou ještě změnit, ale vzhledem k tomu, že je již v platnosti tzv. Feature Freeze, by již neměly být nové funkce do tohoto vydání přidávány.
Jedno Unity vládne všem
Již od prvních verzí bylo prostředí Unity, které využívá akcelerovaný desktop Compiz a ke svému běhu tak potřebuje podporu grafické akcelerace, provázeno nějakou „alternativou“, která jej nahrazovala na starších a méně výkonných počítačích. Nejdříve jako tato „náhražka“ sloužilo klasické prostředí s GNOME panelem a později dostalo Unity „2D bratříčka“ napsaného s pomocí knihovny Qt.
Prostředí Unity – stále stejné, stále s námi
Toto řešení se ovšem příliš neosvědčilo – i přes velkou snahu vývojářů se obě prostředí stále lišila, Unity 2D postrádalo různé funkce z „normálního“ Unity a dvě podobná, ale přesto odlišná prostředí uživatele často mátla. Tento drobný zmatek bude s nástupem Ubuntu 12.10 ukončen – jako jediné (výchozí) prostředí bude v Ubuntu přítomno pouze Unity postavené nad Compizem a pro jeho běh na počítačích bez podpory grafické akcelerace bude využito LLVMpipe, které umožňuje provádět potřebné grafické výpočty přímo na procesoru. Toto řešení například již nyní využívá Fedora 17 pro GNOME Shell, které běžně taktéž vyžaduje grafickou akceleraci.
Integrace webových aplikací do prostředí Ubuntu
Asi největší novinkou, která byla oznámena již v červenci na konferenci OSCON, je funkce, která umožňuje integrovat do prostředí Unity různé webové aplikace. Ty se pak budou v Ubuntu chovat v rámci možností jako zcela nezávislé aplikace – budou mít vlastní spouštěč v nabídce (a případně i na postranním panelu) a po spuštění mohou využívat i dalších součástí prostředí Unity, jako jsou například indikátory nebo nabídka HUD.
Google Docs v Ubuntu a v nabídce HUD
Celé to funguje jednoduše – jakmile navštívíte některou z podporovaných webových aplikací (Google Docs, YouTube, Last.fm, Twitter...), systém se zeptá, zda ji chcete používat jako samostatnou aplikaci. Pokud svolíte, přibude vám prostě nová aplikace (například Gmail), kterou pak můžete spustit z nabídky, přidat si ji na launcher atd. Spouští se sice v (novém) okně webového prohlížeče, ale jinak se chová tak, jak byste očekávali od normální aplikace – výše uvedený Gmail si například sám přidá upozornění na nově příchozí poštu do indikátorů a obdobně se chovají i další aplikace. Všechny možnosti této nové funkce asi nejlépe pochopíte z následující videoukázky.
Vylepšení vzhledu a „skryté“ funkce
Když se podíváme na to, jak v současném stádiu vývoje prostředí Unity vypadá, nezdá se, že by do nového vydání přineslo mnoho změn. Je to dáno tím, že Unity jako takové je v základu „hotové“ a mění se spíše drobnosti.
Jednou z takových zajímavějších změn jsou náhledy v nabídce Dash – kliknutím na jakoukoli položku (aplikaci, dokument, složku...) se zobrazí její náhled a různé dodatečné informace (u souborů například velikost, datum vytvoření atp.) a také různé možnosti jako například otevřít složku v níž se soubor nachází nebo u aplikací její odstranění nebo nainstalování (u těch nenainstalovaných).
Náhled u aplikace – popis a snímek obrazovky
Tato i další podobné funkce (alespoň podle mého názoru) trpí bohužel jedním velkým nedostatkem – jsou neviditelné. Uživatel, který o nich neví, je objeví spíš jen náhodou než intuitivně. Mnoho zajímavých a užitečných funkcí se tak možná k uživatelům ani nedostane.
Kde jsou kosmetické změny spíše na škodu, jsou indikátory na horním panelu – ačkoli se stále mění (a vypadá to, jako by se designéři nemohli pořád rozhodnout, co že bude který indikátor vlastně dělat), nemění se na nich to hlavní – jejich vzhled, který je ve srovnání s prostředím GNOME Shell velmi pozadu a ostatním součástem prostředí Unity dělá ostudu.
Nastavení sítě – stejný nástroj a tak velký rozdíl (vlevo Unity, vpravo GNOME Shell)
Další změny
Změn v novém Ubuntu můžeme čekat samozřejmě více, ale na jejich podrobné popsání nemáme tolik prostoru, takže jenom stručně:
-
Správce souborů Nautilus bude v novém Ubuntu ve své staré verzi 3.4, aktuální verze je silně přepracována a ztráta některých funkcí je pro mnohé uživatele nepříjemná. Spekuluje se dokonce o tom, že pro přespříští vydání Ubuntu bude vytvořen vlastní fork Nautilu.
-
Správce aktualizací se mění na Software Updater se zjednodušeným rozhraním a ovládáním.
-
Drobné vylepšení vzhledu dostává i správce přihlášení LightDM, nově má podporovat i síťové přihlašování.
-
Nástroj Dodatečné ovladače sloužící pro instalaci nesvobodných ovladačů se poněkud nelogicky slučuje s nástrojem pro správu zdrojů softwaru.
-
Instalační obrazy Kubuntu narostly na 1 GB a pro jeho instalaci bude v budoucnu třeba buď DVD nebo flash disk odpovídající velikosti.
-
Je možné, že bude zrušeno AlternateCD, protože některé pokročilé možnosti (LVM, šifrování) získává grafický instalátor.
Ubuntu s GNOME
Od chvíle, kdy bylo rozhodnuto, že se hlavním a jediným prostředím pro Ubuntu stane Unity, se stále spekuluje o vytvoření derivátu Ubuntu s „čistým“ GNOME, a jak se zdá, čas GNOMEbuntu právě nastal – právě takto pojmenovaná odnož Ubuntu by měla vyjít 18. října společně s oficiálním vydáním.
GNOMEbuntu bude samozřejmě obsahovat prostředí GNOME Shell a také GNOME Classic a „vrátí“ se také k dalším součástem prostředí, jako je správce přihlašování GDM nebo webový prohlížeč Epiphany. Do výchozí instalace se naopak nemá dostat UbuntuOne a jistou budoucnost nemá ani Centrum softwaru a další „ubuntí“ aplikace a nástroje.
GNOMEbuntu má již svou domovskou stránku (kde ale nic nenaleznete) a na tento týden je slibována i první alfa verze.
Moc toho není
Nové Ubuntu přidává z uživatelského hlediska překvapivě málo novinek, pokračuje však již několik vydání ve stejném trendu drobných změn a vylepšení a (alespoň jak můžeme podle vývojových verzí soudit) přináší stabilnější a lépe otestovaný systém.
