Základní škola Přerov, U Tenisu 4, je úplnou základní školou, kterou v současné době navštěvuje více než 570 žáků. Biblí každé základní školy je Školní vzdělávací program (ŠVP) – dokument, ve kterém školy mimo jiné definují své priority. V ŠVP naší základní školy, v kapitole 3.1 „Zaměření školy“, nalezneme mj. tyto věty: „Žáci a učitelé pracují s počítači, na nichž je instalován svobodný operační systém se svobodnými aplikacemi. Je to způsob, jak zabezpečit nediskriminační přístup žáků k výpočetní technice.“
Tato slova se mohla v našem ŠVP objevit až po mnohaleté zkušenosti, kdy se jednoznačně prokázalo, že k efektivnímu využívání počítače žáky a učiteli na základní škole je uzavřený software zbytečný. V článku si ukážeme, jak jsme se v naší škole dostali od ryze proprietárního ICT řešení až k plně funkčnímu (téměř) svobodnému ICT řešení.
Prozradím vám, které nesvobodné programy ještě používáme a jak koexistují s linuxovým operačním systémem, a ukážeme si, jaké výhody či nevýhody plynou z používání převážně svobodného softwaru. Taktéž se podíváme na (ne)pravdivost tvrzení, která nedoporučují nasazení Linuxu a svobodného softwaru obvykle z důvodů špatné podpory hardwaru, náročnější správy a ovládání systému, či argumentují nezbytnými aplikacemi určenými pouze pro operační systém Windows.
Jak to všechno začalo
Psal se červen roku 2003, již dva měsíce jsem zastával roli správce sítě – ovšem s plným úvazkem učitele češtiny, chemie a dějepisu. Naše škola disponovala šesti počítači v počítačové učebně, jedním PC ve sborovně a čtyřmi pracovními stanicemi v kancelářích s Windows NT 4.0 WS. K tomu jsme měli jeden server se systémem Windows NT 4.0 Server. Programové vybavení učebny bylo velmi skromné – MS Office 2000 a výukové programy.
Šest počítačů je pro smysluplnou výuku na škole s bezmála šesti stovkami žáků opravdu žalostně málo. Naše škola se nedostala do programu INDOŠ, takže zlepšení stavu zůstalo na našich bedrech. Naštěstí vyčlenil ředitel školy částku zhruba 50 tisíc korun na rozšíření počítačové učebny a pověřil mne zpracováním několika ekonomických variant. Předběžně jsem měl dojednanou dodávku osmi značkových repasovaných počítačů i s monitory, ovšem bez operačního systému.
V úvahu připadaly dvě varianty: Microsoft Windows s využitím programu Select pro školství za sumu 25 960 Kč, viz přesná kalkulace na portálu LinuxEXPRES. Jenže to znamenalo utratit více než polovinu alokovaných prostředků za software.
Druhou variantou byl Mandrakelinux. Proč? Šlo o jednu z nejrozšířenějších distribucí Linuxu u nás – když se objevil problém, na internetu bylo řešení. Mandrakelinux měl výbornou detekci hardwaru a zároveň působil jako misionář, který nenásilně a přirozeně přetahoval uživatele Windows do světa Linuxu. Náklady: 450 Kč za Mandrakelinux 9.1 použitelný na neomezeném množství počítačů!
Výhody a nevýhody nasazení Windows/Mandrakelinuxu
Předložil jsem obě varianty řediteli.
Ředitel zvážil obě varianty a rozhodl se pro Mandrakelinux s tím, že pokud se nevyřeší problémy s výukovými programy, investuje se příští školní rok do nákupu Windows.
V dalším roce byl server s Win dows nahrazen linuxovým serverem, v roce 2005 vznikla nová počítačová učebna, v roce 2006 prošla zásadní přestavbou velká počítačová učebna, přibyl další linuxový server, rozšířily se serverové služby, optimalizovala se instalace a konfigurace operačního systému.
Přerov
Linuxová škola v roce 2012
Píše se červen 2012. Ve dvou počítačových učebnách se nachází 44 počítačů, dále 15 netbooků jako mobilní počítačová učebna. Učitelé mají k dispozici 5 počítačů ve sborovně a dalších 5 netbooků. Celkem 10 počítačů se nachází v digitálních pracovištích, interaktivní učebně, dyslektických třídách a v družině.
Instalovaný operační systém – Mageia 1 (nástupce Mandrivalinuxu) s velmi bohatou softwarovou výbavou. V době psaní tohoto článku probíhá ve škole výrazná obměna hardwaru a spolu s ním se připravuje aktualizace všech počítačů na nejnovější systém Mageia 2.
Softwarová výbava
Programové vybavení se ve srovnání s rokem 2003 výrazně změnilo a nemá smysl vyjmenovávat veškerý nainstalovaný software. Následuje proto jen výčet těch nejoblíbenějších a nejpoužívanějších programů:
- kancelářský balík LibreOffice,
- grafický editor Gimp nebo Tuxpaint (pro 1. stupeň),
- vektorový editor LibreOffice Draw či Inkscape,
- 3D modelář Blender,
- Synfig Studio pro flashové animace,
- správce fotografií Digikam/Gwenview,
- prohlížeč obrázků Gthumb,
- multimediální přehrávače Dragon, Kaffeine, Smplayer a Clementine,
- webové prohlížeče Firefox, Konqueror, Google Chrome, Opera a Links,
- správce souborů Dolphin, Krusader a Midnight Commander,
- zvukový editor Audacity,
- hudební skladatel Musescore nebo Rosegarden,
- videostřižna Kdenlive, OpenShot Video editor či Avidemux.
Používáme též následující výukové aplikace pro 1. stupeň – TuxType, TuxMath a Gcompris (více než 100 aktivit), na cizí jazyky KWordQuiz, práci se zlomky při matematice zvládne KBruch, interaktivní geometrii Kig, při zeměpisu používáme GoogleEarth a Marble (virtuální globus) a výuku psaní všemi deseti obstarává program KTouch.
Učebny jsou plné nejen při výuce, ale i během přestávek
Operační systém Windows XP zůstal na čtyřech počítačích v kancelářích – důvodem je jednak speciální software, který není v Linuxu funkční, jednak malá ochota uživatelů přejít na jiný systém. Další počítač s Windows XP se nachází v první interaktivní učebně. Důvod je prozaický – jednalo se o dar, který vyplynul z partnerství naší školy v projektu IVOŠ.
Přechodem na Linux získáte
Je jasné, že škola přechodem na Linux něco ztratí. Vyvstává otázka, jde-li o opravdovou ztrátu z hledis ka zajištění výuky – naše zkušenosti říkají, že ne. Co však může základní škola získat, pokud opustí proprietární software?
Především obrovskou finanční úsporu – svobodný software je dostupný zdarma bez ohledu na počet instalací a k tomu stačí už jen rozumný koordinátor ICT. My kupujeme licence pouze k výukovým programům a k softwaru pro školní matriku, ostatně jako všechny základní školy v ČR.
Máte vždy přístup k nejmodernějším softwarovým technologiím – nemusíte šetřit peníze na upgrade; pokud máte čas a chuť, bude na vašich počítačích vždy ten nejnovější software. Pak svojí softwarovou výbavou předčíte nejednu vysokou školu. Uživatele jiných operačních systémů nijak neome zujeme – ve škole máme především multiplatformní programy, které mohou žáci doma používat třeba ve Windows (opět bez nutnosti nákupu licencí).
Při výuce s úspěchem používáme nativní linuxové programy
Stabilní a bezpečný systém – za celých devět let jsme nemuseli řešit jedinou virovou nákazu, a to na linuxových počítačích nepoužíváme žádný antivir. Operační systém nikdy neselhal ze softwarové příčiny.
Efektivní instalaci pracovních stanic – vše je ovládáno z lokálního serveru, kde se zvolí, který software se má nainstalovat. Po instalaci máme připravený kompletní operační systém se všemi potřebnými aplikacemi, včetně všech hardwarových ovladačů.
Efektivní správa systému – máme vzálený přístup ke každému linuxovému počítači; pomocí nástroje fanout lze provádět úkony (např. dodatečnou instalaci softwaru, kopírování, změnu práv atd.) na všech počítačích v síti najednou.
Variabilní nástroje pro správu systému – v systému Mageia je možné používat okenní aplikaci Ovládací centrum, která nastavuje systém podobným způsobem jako ve Windows. Pro správu serveru mohou pokročilejší uživatelé a administrátoři využít komplexní systém pro administraci Webmin. Nebo lze sáhnout po nejmocnějším nástroji Linuxu – příkazové řádce, a to především ve spojení se službou ssh (zabezpečený vzdálený přístup k počítači).
Součástí každého linuxového serveru jsou skvělé serverové služby – již samotná instalace serveru je jednoduchá, protože není třeba žádný speciální serverový operační systém jako v případě Windows. Na servery se instaluje stejný systém jako na desktopy, pouze se vybere jiný software a provádí jiná nastavení.
Filtrování obsahu webu – je na škole nutné a u nás jej zařizuje aplikace Dansguardian. Jde o jediný software tohoto typu zdarma, který filtruje obsah webu na základě bodování různých slovních spojení z webové stránky.
Uživatelské účty – jsou ve školní počítačové síti nezbytné. Žáci a učitelé disponují uživatelskými účty na serveru a zároveň místem pro svá data. Toto řešení se dá trochu přirovnat k cestovním profilům ve Windows s tím, že v tomto případě nic nikam necestuje, a přesto mají všichni svá data stále po ruce.
Unikátní sdílený účet „výuka“ – díky rychlému souborovému serveru (NFS) instalujeme komerční výukové aplikace na sdílený disk. Jako sdílený disk je žákům exportována celá pracovní plocha (ve Windows něco nemyslitelného), na níž se nachází složky předmětů, a v těchto složkách pak spouštěče aplikací. Díky tomuto řešení je síťová instalace výukových aplikací pro Windows v Linuxu mnohem jednodušší než v samotných Windows.
Tiskový server CUPS – spolehlivý tiskový systém využitelný i na stanicích s Windows XP. Oceňujeme v něm např. možnost jednoduše povolovat a zakazovat tisk uživatelům či skupinám uživatelů.
Přechodem na Linux ztratíte
Především ztratíte spokojeného uživatele majoritního operačního systému Windows – bude nucen používat systém, který nezná a který „téměř nikde není“. Windows přece používají všichni. Ovšem jaká Windows: XP, Vista, 7 nebo 8? Ovládají se všechna stejně? Ale kdepak, s novou verzí je vždy všechno jinak...
Na našich počítačích se učitelé a žáci přihlašují do grafického prostředí KDE 4, které se velmi podobá Windows 7. Žáci pracují v Linuxu naprosto přirozeně, největší nadšení lze pozorovat u mladších žáků. Předškolní děti dokonce plní čtyři úlohy v programu GCompris v rámci zápisu do prvních tříd.
Linuxový desktop s výukovými programy
Starší žáci občas tvrdí, že potřebují systém Windows, protože „některé (starší) počítače jsou pomalé“. S Windows 7 by však nefungovaly vůbec nebo mnohem pomaleji, jde totiž o velmi starý hardware. Dále chtějí Windows, protože jsou pro tento systém lepší hry – což je férový argument, ovšem ve škole irelevantní.
Rozhodně ztratíte uniformitu, protože každý žák si může vybrat, co se mu líbí. Co je však úkolem školy: vychovávat flexibilního, nebo rigidního uživatele? Kromě výchozího prostředí využívá mnoho našich žáků též odlehčený desktop LXDE, několik z nich superrychlého správce oken IceWM. Jeden žák dokonce spouští veškeré aplikace zásadně z příkazové řádky. Každý si vybral, co mu vyhovuje, a nemá problém s adaptací na jiné pracovní podmínky, protože principy práce jsou všude podobné. Pro žáky jsou takové zkušenosti do budoucna k nezaplacení.
Naopak neztratíte důležité aplikace, jako jsou komerční výukové programy a školní matrika, určené obvykle pro Windows. Můžete je provozovat i v Linuxu pomocí aplikace Wine. Úspěšnost tohoto řešení je dle našich zkušeností 80 až 90 %. Vzhledem k široké nabídce komerčních výukových programů nás nefunkčnost zbylých aplikací nijak netrápí. Naše školní matrika (DM Evidence a DM Vysvědčení) je plně funkční právě díky Wine.
Komerční výuková aplikace v programu Wine
Neztratíte ani fungující hardware, přestože se tvrdí, že Linux má špatnou podporu hardwaru a výrobci jej ignorují. Toto klišé dávno neplatí, na špatnou podporu narazíte jen občas u některých hardwarových novinek. Ty se však ve školách moc nevyskytují, především kvůli ceně. Jiný hardware je v Linuxu podporován dříve než ve Windows, např. USB 3.0. Před nákupem lze ověřit podporu v Linuxu nebo ji vyžadovat po dodavateli.
Pohled ryze ekonomický
Závěrem si srovnejme naše finanční náklady na pořízení softwaru se dvěma modelovými příklady, které by pokryly naše stávající potřeby proprietárním softwarem. Kromě naší školy najdete v tabulce ještě proprietární školu, která za všech okolností používá jen uzavřený software, a tzv. rozumnou školu. Ta je založena na Windows, ale používá freeware nebo svobodný software všude, kde to jde. Alternativ bude zřejmě více, ale pro srovnání vybíráme jen dvě nejpravděpodobnější.
U každé alternativy počítáme se 79 desktopy a 2 servery podobně jako u nás. Naše škola má sice tři servery, resp. čtyři včetně instalačního a tiskového serveru, ovšem takové řešení je spíše nadstandardní a platformu Windows by příliš znevýhodnilo. My si jej můžeme dovolit jen díky ušetřeným licencím. Vždy je vybraný software, který je kvalitativně nejblíže řešení v naší škole.
Srovnání nákladů na softwarové licence při použití open source a proprietární varianty
Ceny vychází z aktuálního ceníku Microsoft Select pro školství (jaro 2012).
Více než půlmilionová částka, kterou jsme ušetřili za software ve srovnání s ryze proprietární školou, je určitě podhodnocená. Jsou to pouze počáteční náklady na software, ve kterých nejsou zahrnuty softwarové upgrady a další – např. uvedená licence AVG je pouze na dva roky a po dvou letech se musí obnovit (zaplatit). Celkem lze odhadnout, že za devět let provozu se náklady na licence vyšplhají minimálně na dvojnásobek uvedených částek.
Je třeba zdůraznit, že kromě zjevné finanční nevýhodnosti je používání uzavřeného softwaru v takové míře, jak je uvedeno v příkladu proprietární školy, velmi nebezpečné pro celou společnost.
Vytváří v ní zcela zbytečnou závislost na softwarových produktech většinou nadnárodních firem. Stejně nebezpečné je dodávat proprietární software nějakým způsobem zdarma, například s pomocí dotací. Obojí je v českých školách bohužel více než běžné.
Budoucí školáci se počítačů nebojí – bez ohledu na použitý systém a programy
Článek vyšel v šestém čísle magazínu Open source & praxe.
