Canonical založil jako svůj projekt jihoafrický milionář Mark Shuttleworth. Jeho hlavním cílem bylo (a stále je) vytvořit úspěšnou linuxovou distribuci určenou především pro použití na osobních počítačích. Na rozvoj této myšlenky věnoval z vlastních prostředků výchozí investici ve výši 20 milionů dolarů.
Canonical oficiálně sídlí na Isle of Man (ostrov nacházející se v Irském moři, patří k tzv. daňovým rájům), ale většina z jeho více než 400 zaměstnanců pracuje v Londýně. Kromě toho má Canonical také pobočky v Kanadě, USA a na Tchajwanu.
Linux pro lidi i firmy
Hlavním a nejznámějším produktem Canonicalu je linuxová distribuce Ubuntu. První verze Ubuntu byla představena v říjnu 2004 a od první chvíle se zaměřovala především na „běžné“ uživatele osobních počítačů a snažila se jim přinést co nejjednodušší a nejpřívětivější systém pro každodenní použití. To se Ubuntu zjevně daří, protože u uživatelů se těší stabilně vysoké popularitě a na osobních počítačích se jedná o nejspíš nejvyužívanější linuxový systém vůbec.
Ubuntu
Výše uvedené je tak trochu v kontrastu s tím, že hlavním zdrojem příjmů pro všechny, kteří nabízejí profesionální nasazení linuxových systémů, jsou především firemní zákazníci. Canonical těmto zákazníkům dokonce ani nenabízí speciální verzi, ale snaží se Ubuntu přizpůsobit jak pro domácí, tak pro korporátní nasazení v jedné jediné verzi. Částečný ústupek firemním zákazníkům představují tzv. LTS verze Ubuntu, které jsou vydávány každé dva roky a mají Canonicalem garantovanou podporu (vydávání aktualizací a bezpečnostních záplat) po dobu až pěti let.
I přes tuto možnou nevýhodu se Ubuntu na korporátním poli daří. Mezi jeho velké úspěchy patří například převedení 85 tisíc počítačů francouzského La Gendarmerie Nationale na Ubuntu, díky čemuž četníci šetří až 2 miliony eur ročně. Na 220 tisících počítačích ve školách v Andalusii je také možné najít Ubuntu. Z bližších úspěšných nasazení je možné jmenovat slovenskou Skalicu – tamní městský úřad provozuje Ubuntu na svých 120 počítačích.
Canonicalu se také daří navazovat partnerství s některými výrobci počítačů, díky nimž je možné Ubuntu získat také jako předinstalovaný (tzv. OEM) systém. Canonical navázal dlouhodobou úspěšnou spolupráci s firmou Dell, která Ubuntu dodává i na některé vybrané notebooky. Aktuálně spolu plánují otevřít více než 200 prodejních míst v Číně, která budou nabízet počítače s Ubuntu. Nedávno oznámená spolupráce s firmou Asustek by měla zákazníkům přinést možnost získat vybrané netbooky s předinstalovaným Ubuntu. Další spolupráci navazuje Canonical v oblasti serverů a zařízení postavených na platformě ARM.
Finance
Ubuntu není jediným produktem Canonicalu, ale je jeho produktem hlavním a v podstatě jediným, z nějž získává peníze. Ty mu přináší, podobně jako u většiny ostatních „linuxových firem“, zákazníci platící si profesionální podporu. Ostatní produkty Canonicalu jsou více či méně přímo navázány na Ubuntu. Jedná se například o webový systém Launchpad, jenž slouží pro správu vývoje softwaru (udržování kódu, řešení chyb atd.), který je používán také při samotném vývoji Ubuntu, nebo nástroj Landscape sloužící pro vzdálenou správu počítačů s Ubuntu. Další prostředky získává Canonical z prodeje služeb (cloudové úložiště UbuntuOne) a komerčního softwaru uživatelům Ubuntu.
Canonical
O tom, jaký je finanční stav Canonicalu, můžeme spekulovat, protože Canonical není veřejně obchodovatelnou společností a nemusí tedy zveřejňovat své finanční výsledky. V roce 2008 Mark Shuttleworth prozradil, že Canonical dosud nevydělává, ale zároveň prohlásil, že mu nečiní potíže jeho provoz i nadále dotovat.
Budoucnost
Další směřování Canonicalu a jeho „dítka“ Ubuntu je vcelku jasně dané. Zaměření na osobní počítače a jeho uživatele stále pokračuje a Mark Shuttleworth věří ve velké rozšíření Ubuntu. Do roku 2014 si stanovil metu 200 milionů uživatelů, což oproti dnešku znamená více než desetinásobek. Novou výzvou by se pro Ubuntu měly stát tablety a chytré telefony. Rozšíření by mělo pomoci také kompletně přepracované pracovní prostředí Unity (představené v roce 2010), které v mnohém mění zažitou práci s počítačem a přibližuje jeho ovládání spíše právě tabletům a telefonům, což mezi uživateli zatím budí spíše rozpaky.
Článek vyšel ve čtvrtém čísle magazínu Open source & praxe.
