Prvním z nich byl Ondřej Suchý ze společnosti Enlogit, která se zabývá nasazováním systému Red Hat Enterprise Linux a je Red Hat Premier Partner. Do konference přispěl prezentací o tom, jak se vede komerčnímu Linuxu u nás. Vysvětlil posluchačům, že Linux už dávno není pouze hobby systém, ale že je dnes drtivá většina jeho kódu tvořena profesionálními vývojáři a že je kolem něj vytvořen seriózní byznys, který se skládá především z prodeje záruky. Linux podle něj může zákazníkům nabídnout zbavení se vendor-lockin a nižší jak kapitálové (počáteční) náklady, tak operační náklady. To vše se však podle něj týká pouze serverového nasazení. Do desktopu se komerční distributoři nehrnou a pokud ano, tak jsou to pouze jednoúčelové terminály, které můžeme nalézt např. na České poště na obchodech společnosti Baťa. Zajímavou informací také bylo, že hlavními konkurenty komerčních Linuxů nejsou produkty společnosti Microsoft, vůči které se často příznivci Linuxu vymezují, ale komerční Unixy.
Autorské foto
Dalším řečníkem byl Martin Mačok ze společnosti DCIT, která se zabývá bezpečností, především penetračními testy. Jeho úlohou bylo přispět pohledem odborníka na bezpečnost a srovnat otevřený a uzavřený software skrze optiku bezpečnosti. Nejdříve se zmínil o tom, že neexistuje ostrá hranice mezi uzavřeným a otevřeným softwarem, ale že existují případy, kdy lze za určitých podmínek získat zdrojový kód, aniž by software splňoval definici open source. Černobílá podle něj nejsou ani jednotlivá řešení. Používáme-li Firefox a v něm máme instalovaný Flashplayer, používáme stále open source prohlížeč? Dále se Martin Mačok zabýval tím, na čem kvalita a bezpečnost softwaru závisí. Jednou z nejdůležitějších věcí je reakční doba a zde má podle něj open source software mírně navrch. Vyzdvihl především to, jak open source projekty reagují na odezvu. Pokud se zveřejní výsledky nějakého bezpečnostního testu, open source projekty většinou odstraní nedostatky dříve než tvůrci proprietárního softwaru. Zmínil také Kerckhoffsův princip, podle kterého není utajovaný algoritmus bezpečnější než veřejný, spíše naopak, a Linusův zákon, který říká, čím více očí do zdrojového kódu nahlíží, tím bezpečnější je. Dalšími věcmi, které hrají v otázce bezpečnosti je podle něj altruismus (člověk raději nahlásí/opraví chybu v softwaru, který může mít bez omezení a zdarma, než v komerčním produktu) a atraktivita cíle (čím je software rozšířenější a více komerčně využívaný, tím více se stává atraktivnějším pachatele útoků.
Autorské foto
Třetím řečníkem byl Jiří Karpeta ředitel divize vývoje společnosti Microsoft, která byla i hlavním partnerem celé akce. V poslední době se Microsoft angažuje v nejrůznějších akcích o OSS více než tradiční linuxové společnosti. Jeho prezentace se jmenovala Spadli jste z višně? a zabývala se především obhajováním postoje Microsoftu vůči OSS a vysvětlováním vztahů mezi MS a open source projekty. Na začátku zmínil Open Source Technology Center, které je umístěno v americkém Redmontu. Běží tam 400 serverů a více než 340 linuxových distribucí. Hlavní aktivitou je sledovat. Zlí jazykové tvrdí, že to je kvůli tomu, aby mohl Microsoft zkopírovat vlastnosti linuxových distribucí do svých produktů, ale podle Jiřího Karpety je hlavním cílem mluvit ke komunitám, interoperabilita s ostatními operačními systémy a pomáhání OSS, aby běžel na Windows lépe než kdekoliv jinde. Když hovořil o tom, jak si cení spolupráce s Novellem, který tvoří implementaci Silverlightu pro Linux nazvanou Moonlight, zmínil se také o online vysílání olympiády, které bylo na stránkách České televize právě v Silvelightu. Microsoft prý řešil funkčnost i pod Linuxem. Novellu poslal opravu chyby, která znemožňovala chod vysílání v Moonlightu, ale ten ji akceptoval až za osm dní. Dále také prohlásil, že neustálé tahanice kolem platforem nemají cenu, protože koncového zákazníka zajímá až řešení a ne technologie, a pro Microsoft je momentálně cloud computing větším tématem než open source.
Autorské foto
Jako poslední se dostal na řadu konzultant Vojtěch Bednář, jehož prezentace se jmenovala Kdy se Linux vyplatí? Měla spíše obecný charakter a zmiňovala základní informace kolem ceny Linuxu apod. Pro posluchače, nezasažené danou problematikou, to mohla být nová fakta, ale pro lidi, kteří se o Linux trochu zajímají, byla notoricky známá. Faktem, který se neuvádí tak často, ale jsou likvidační náklady, které obsahují vynaložené peněžní prostředky na nalezení nového řešení, které nahrazuje to stávající. A i v této kategorii má navrch spíše OSS. Vojtěch Bednář také doporučuje nepřistupovat k Linuxu jako k pouhé náhradě za proprietární systém, ale brát jej jako strategickou záležitost.
Na konci konference byl dán prostor panelové diskusi, do které se mohli svými dotazy zapojit i posluchači. Debata se protáhla na téměř dvojnásobek plánového času a probralo se mnoho témat od dotazů na nasazení Linuxu v korporátní sféře až po dotaz, zda je Linux vhodný pro babičky. Jiří Kapica během konference poznamenal, že hodnotit přínos open source software musíme na základě jednotlivých případů a že v některých oblastech je open source naprosto nepoužitelný. Jako příklad uvedl ERP systémy. Inu, možná by si na toto téma měl promluvit s autory Compiere nebo firmami prodávající produkty postavené na Adempiere.
