Před zhruba 10 dny jsem se odhodlal upgradovat na Fedoru 18. Doby, kdy jsem na produkčním systému zkoušel vývojové verze, už jsou pryč. Nemám už čas si s tím hrát. Nicméně v případě Fedory 18 jsem neodolal. Má už téměř dva měsíce zpoždění víceméně jen kvůli instalačnímu a upgradovacímu nástroji. Zbytek systému už se dokážal za ty dva měsíce odladit a Fedora 18 je tedy už nyní IMHO odladěnější než kterákoliv verze Fedory před tím (pomineme-li instalátor). Tady je několik postřehů z dosavadního používání:
- Upgrade pomocí nového nástroje FedUp proběhl naprosto bez problémů (kromě toho, že se nezobrazil indikátor průběhu, což byl znamý a nyní už opravený bug). Na rozdíl třeba od Ubuntu neprovádí Fedora upgrade v plně běžícím systému, ale využívá Dracut a systemd a instalace probíhá v minimalistickém režimu, kde je minimalizovaná šance, že upgrade něco pokazí, na rozdíl od upgradu v plném systému, kde se systém za běhu mění pod rukama, můžou spadnout X apod. Musím zaklepat. Na třech různých počítačích jsem provedl už 3-4 upgrady (z F14 až na F17/F18) a zatím vždycky bez problémů. A tím bez problémů myslím to, že jsem prostě nabootoval a začal ten systém používat bez jakýchkoliv dodatečných kroků.
- Kodeky z RPM Fusion pro GStreamer zatím nefungují. To je u vývojových verzí Fedory obvyklé. Balíčkáři RPM Fusion je většinou upravují pro novou verzi a těsně před nebo po vydání finální verze. (kodeky již fungují, stačilo doinstalovat gstreamer1-libav, což je fork ffmpeg, který jej v RPM Fusion nahrazuje). MPlayer to jistí. Alespoň jsem zjistil, že GNOME Player je fakt pěkné GUI, které zapadá do nového GNOME.
- Fedora 18 je fakt rychlá. Přijde mi, že GNOME 3.6 se oproti minulé verzi zase o cosi zrychlilo. Boot je díky systemd na SSD disku otázkou několika sekund.
- Zatím se mi snad nestalo, aby mi něco spadlo (červenou ikonku ABRTu jsem v F18 ještě neměl tu čest vidět), což je na systém, který není ani v RC verzi, docela slušný výkon. Předpoklady o stabilitě se potvrdily.
- GNOME 3.6 přineslo celou řadu vylepšení, ale taky i nějaké nedostatky. Začalo vyhledávat úplně ve všem, což mi není úplně po chuti. Já vyhledávám především v aplikacích a kontaktech. Nyní se do toho pletou i adresáře, dokumenty, ostatní soubory, což mně moc nebere, protože např. .ods soubor se otevře v náhledu GNOME Documents místo, aby se otevřel v Calcu. Těším se na GNOME 3.8, kde bude nastavení pro to, co se má vyhledávat, a doufám, že tam i půjde nastavit, že se mají otevírat v asociovaných programech, ne v GNOME Documents.
- Nový Files (a.k.a. Nautilus) se mi nakonec docela líbí. Je trochu nešťastné, že má tři různé nabídky. Ze začátku jsem nevěděl, co je v které, ale už jsem si zvykl a navíc do nich chodím minimálně. Režim dvou panelů mi kupodivu nechybí vůbec. V mém případě jej dokonale nahradily dvě okna vedle sebe. Nemůžu přijít na věc, kterou měl režim dvou panelů navíc. Nicméně věřím, že v jiném prostředí a okenním manažeru nemusí být používání Nautilu tak pohodlné. Je prostě primárně dělaný pro GNOME.
- Hardwarová podpora je na mém notebooku (ThinkPad T400s) prakticky 100%. Power management funguje, stejně tak funkční klávesy. Uspávání a následné probouzení funguje naprosto spolehlivě. Od upgradu jsem vlastně ani jednou notebook nevypnul. Jen uspávám. Navíc se výrazně zrychlilo opětové navázání spojení v NetworkManageru. Nyní otevřu víko a síť už je aktivní, dřív to zabralo několik sekund navíc.
- Přibylo pár nových aplikací, na které jsem byl zvědavý. Především na mailového klienta Geary. Bohužel je to velké zklamání. Geary neumí takové základní věci jako vyhledávání a neporadí si ani s diakritikou v názvem adresářů v GMailu, neumí tisknout. To není dost ani pro moji máti. I nadále tak zůstávám u Evolutionu, který je dle mého názoru nejlepším PIM pro Linux. V nové verzi navíc výrazně zrychlil, už u něj nepozoruji občasné prostoje při načítání emailů z IMAPu.
- Změnilo se vykreslování písma. Přijde mi, že se zvýšil hinting. Písmo není tak rozpité. Hodně lidí si na písmo ve Fedoře stěžovalo. Toto může být změna směrem k jejich preferencím. Je to hodně o zvyku. Já nemám problém s obojím.
- Offline aktualizace jsou dle mého názoru pro běžného desktopového uživatele k ničemu a dokud se nezmění aktualizační politika Fedory, kde vychází aktualizace prakticky každý den, nebo se výrazně neomezí počet balíčků, které offline aktualizaci vyžadují, bude to osina v zadku. Z tohoto důvodu jsem v GNOME PackageKit zakázal kontrolu nových aktualizací a aktualizuju ručně přes YUM.
- Výchozí wallpaper se fakt povedl. Vždycky se mi líbil vkus SUSE, naopak Ubuntu je známé opravdu nepovedenými wallpapery. Fedora osciluje někde mezi nimi, ale nyní musím říct, že se design týmu wallpaper opravdu povedl. Líbí se mi taky inovovaný proužkovaný z GNOME, který je ve výchozí nabídce taky.
To jsou postřehy ze zhruba 10 denního používání Fedory 18. Zatím jsem až na pár drobností spokojený. Zpoždění dva měsíce u distribuce s půlročním vývojovým cyklem je faktu průšvih, ale očividně to má i své kladné stránky: k uživatelům se dostane výrazně odladěnější software. Z tohoto důvodu si myslím, že je lepší, pokud distribuce vyjde až v momentě, kdy splňuje určitá kritéria, než když se stanoví pevné datum, které se musí za každou cenu dodržet.
