Konference
V průběhu pondělí (vyhrazeno pro workshopy), úterý a středy (20.–22. 5. 2013) zazněla řada přednášek od českých i zahraničních odborníků na témata, ke kterým patřila například následující: knihovny a knihovní systémy, digitalizace, historické prameny, discovery, e-knihy atd. Po většinu konference běžela současně dvě přednášková pásma (se simultánním tlumočením do češtiny v případě příspěvků o zahraničních přednášejících) a zároveň byla k dispozici tzv. posterová sekce a stánky firem, které se zabývají informačními zdroji.
Výstavní prostory INFORUM 2013 na VŠE, autor (c) Jiří Topol, INFORUM 2013
Cena INFORUM 2013
Součástí programu konference bylo také udělení Ceny INFORUM 2013 (cena byla předána v průběhu úterního večerního INFOMEJDANU).
Cenou INFORUM je každoročně oceněn vybraný nejvýznamnější a nejlepší český a slovenský produkt, služba nebo čin spojený s elektronickými informačními zdroji s významem pro českou, resp. slovenskou oblast v období od ledna 2012 (inforum.cz).
Mezi nominovanými produkty/projekty byla řada zajímavých řešení. Vyberme například informační systém o vědě, výzkumu a inovacích SK CRIS, který na Slovensku zprostředkovává celostátní registr projektů financovaných z veřejných zdrojů i jejich výsledků, registr výzkumníků a registr organizací, které se zabývají výzkumem a vývojem. Nominována byla také aplikace SmartLib, která umožňuje prohledávání katalogů knih v knihovnách Masarykovy univerzity v Brně pomocí chytrého mobilního telefonu.
Nicméně vítězem se stal software Kramerius 4, což je open-source řešení pro zpřístupňování digitálního obsahu. Systém Kramerius využívá řada českých knihoven a archivů a uplatňuje se mimo jiné i v rámci rozsáhlého projektu digitalizace knihovních fondů v České republice. Více o tomto úspěšném a oceňovaném projektu najdete v samostatném článku Česká digitální knihovna a open-source systém Kramerius.
Martin Lhoták, ředitel Knihovny Akademie věd České republiky, autor (c) Jiří Topol, INFORUM 2013
Témata
Konference byla během obou přednáškových dnů rozdělena na dvě pásma:
Úterý, 1. pásmo:
- Vyhledávání a discovery (o vyhledávacích systémech, způsobech zpřístupňování informací, rešeršních službách a implementaci discovery služeb)
- Posterová sekce (krátké prezentace o různých tematických projektech doprovozené informačními plakáty).
Úterý, 2. pásmo:
- Cesty a podpory hodnocení (aspekty hodnocení vývoje a výzkumu v českém prostředí)
- Jak přilákat uživatele do knihoven? (marketing a práce s médii, včetně sociálních, v oblasti knihovnictví)
Středa, 1. pásmo:
- Zahraniční a české odborné e-knihy: Nové produkty, trendy i staré problémy (e-knihy a vše, co s tím souvisí: dostupnost, konvence, platformy, české prostředí a zkušenosti)
Středa, 2. pásmo:
- Digitalizace a přístup k historickým pramenům (projekty Národní digitální knihovna a Manuscriptorium – praxe a uživatelské zkušenosti)
- Projekty a záměry pro budoucnost (perspektivy rozvoje oboru, nová generace nástrojů, Big Data)
- Dnešní příležitosti a budoucí výzvy (trendy, budoucí výzvy a příležitosti k rozvoji stávajících poznatků a zkušeností)
Vybrané přednášky
Abstrakty a kompletní texty všech prezentací a přednáškové slajdy najdete v online sborníku konference na adrese www.inforum.cz/cs/sbornik.
Byli jsme první aneb Implementace discovery systému Primo na Univerzitě Pardubice
Blanka Jankovská, Univerzitní knihovna Pardubice
Discovery systémy jsou určeny k sjednocení a tím pádem usnadnění vyhledávání v informačních zdrojích (databáze, katalogy, digitální knihovny aj.). Blanka Jankovská z pardubické univerzity ve své přednášce popsala celý proces nasazení a zprovoznění discovery systému Primo: „od podpisu smlouvy přes implementaci systému, testování až k současnému plnému využívání“.
Primo je na pardubické univerzitě zapojen do univerzitní infrastruktury, takže zapadá do vzhledu školního webu, umožňuje autorizaci a autentizaci uživatelů, je vázán na knihovní čtenářská konta a poskytuje lokální index záznamů z knihovního katalogu, plné texty digitalizovaných zdrojů i přístup k externím elektronickým informačním zdrojům, které si univerzita předplácí.
Součástí prezentace byly i statistické údaje nasbírané za šest měsíců oficiálního provozu (systém funguje od 1. října 2012), které provozovateli a správcům posloužily mimo jiné k odchytávání nestandardních případů a ladění provozních parametrů za běhu systému.
Hodnocení výzkumu a jeho dopadu: Otevřený přístup neznamená snadný přístup
Karen Blakeman, RBA Information Services, Velká Británie
Karen Blakeman, která se dříve věnovala mikrobiologii a pracovala ve farmaceutickém průmyslu a zdravotnictví, se zabývá využíváním webu a sociálních médií coby výzkumných zdrojů a identifikací a hodnocením kvality informačních zdrojů. Její přednáška shrnovala dosavadní zkušenosti, rozvoj a budoucnost otevřeného přístupu k vědeckým zdrojům a obecně informacím v režimu open access.
Open access neboli otevřený přístup je relativně nový fenomén na poli akademického publikování a přístupu k informačním zdrojům, a zejména k recenzovaným pracím a vědeckým výstupům. Řada výzkumníků a odborníků na výzkum a vývoj je přesvědčená, že výsledky vědeckého výzkumu a vývoje, který je financovaný z veřejných prostředků, by měly být volně dostupné.
Tento postoj nachází pochopení u řady vědců a výzkumných pracovníků, kteří se potýkají s vysokými náklady na přístup k vědeckým datům, na kterých by mohli následně stavět další výzkum. Naopak s odporem se tyto snahy setkávají zejména u zavedených vydavatelství vědeckých žurnálů a publikací, které mechanismy známé jako „paywall“ a „embargo“ vidí jako jeden z mála účinných prostředků, jak chránit své investice do vědeckých prací, jejichž publikace je finančně velmi náročná – především kvůli nutnosti zajistit v rámci redakce kvalitní recenze textu od expertů z daného oboru, bez kterých by odborné práce nebyly uznávané coby autoritativní zdroje informací. Vizte mimo jiné informace o protestu pojmenovaném The Cost of Knowledge na wikipedii a také článek Otevřený přístup a open source v kontextu akademického publikování.
Karen ve své přednášce popsala dřívější a aktuální situaci s ohledem na open access ve Velké Británii a upozornila i na překážky, které brání širšímu či rychlejšímu prosazení tohoto způsobu nakládání s informačními zdroji. Kromě toho poukázala na nezanedbatelné náklady, které musí nést autoři vědeckých prací, pokud je chtějí publikovat v režimu open access a zároveň pro text zajistit recenze a odbornou redakci.
Karen Blakeman, autor (c) Jiří Topol, INFORUM 2013
Rešeršní služby v komerčním sektoru
Martin Mlčoch, nezávislý konzultant
Přednáška Martina Mlčocha přiblížila, jak probíhá získávání informací, ověřování zdrojů a výzkum v prostředí komerční organizace, která se musí zaměřovat nejen na spolehlivost a efektivitu způsobu provádění rešerší a kvalitu výsledných dat, ale také operovat s vědomím existence konkurenčního soutěžení.
Na rozdíl od akademického prostředí mají rešeršní týmy v komerčních společnostech cíle orientované na tržní oblasti: stav trhu a segmentace zákazníků, potenciální soupeři, jejich podíly na trhu, jejich produkty atp. Kromě toho se rešerše používá k identifikaci obchodních příležitostí a hledání nových produktů, služeb a zákaznických skupin. V neposlední řadě se sběr informací zabývá spokojeností zákazníků.
Venclovského sál na VŠE v průběhu konference INFORUM 2013, autor (c) Jiří Topol, INFORUM 2013
Otevřená řešení se prosazují
Konference INFORUM 2013 nabídla, podobně jako v minulých letech, zajímavý a podnětný mix tematických příspěvků, které účastníkům umožnily nahlédnout nejnovější poznatky a zkušenosti z oboru zpracování dat, informačních zdrojů a implementace systémů pro přístup k informacím. Je potěšující, že se začíná čím dál více prosazovat trend uplatňování otevřených řešení jak v aplikační sféře, tak v oblasti publikace informací.
