Nobelova cena
Vědeckotechnický pokrok více než sta let si vynutil kompletní přepsání pravidel. Nereformované původní regule totiž stále odrážely překonanou skutečnost konce předminulého století. Reforma především zobecnila definice intelektuálních počinů hodných Nobelovy ceny, aby bylo možno oceňovat nové formy projevů génia. A novot bylo letos jak se patří využito.
Podle včerejšího tiskového prohlášení budou na slavnostním ceremoniálu 14.4.2013 vyznamenáni:
- Za mír Jimmy Wales - vybudoval celosvětovou internetovou komunitu usilující o šíření vzdělanosti.
- Za ekonomii Richard Stallman - popsal neznámé formy vlastnictví softwaru a příslušné nestandardní obchodní modely.
- Za medicínu Jan Ziegler mladší - zdokonalil analytické metody odhalování dopingu. (Proslavil se usvědčením cyklisty Lance Armstronga.)
- Za literaturu Jonathan Lynn - ve funkci šéfscénaristy BBC dosáhl žánrové pestrosti televizního vysílání. (Česká televize vysílá jeho seriál „Jistě, pane ministře“.)
- Za fyziku Luiggi Macaroni - v teorii superstrun navrhl metodu silového rozmotání kompaktifikovaného klubka špaget.
- Za chemii Ivan Borisovič Warlamov - popsal chemismus vysokých vrstev atmosféry a vypracoval teorii globálního oteplování. Warlamovova proslulá prognóza z padesátých let předpověděla pro rok 2015 průměrnou globální teplotu 35,106°C.
O televizních scénářích, internetových komunitách, dopingu či softwarovém průmyslu nemohl Alfréd Nobel vskutku nic tušit, logicky by stará pravidla čtyři letošní vítěze vyřadila předem. Komentátoři všeobecně očekávají četné další laureáty z oblasti IT, neboť doposud pouhých pět Nobelových cen mělo nějakou spojitost s počítači.
- Nobelovu cenu za fyziku roku 1905 obdržel Philipp Eduard Anton von Lenard za technologii vytváření katodových paprsků, jež souvisejí s výrobou integrovaných obvodů elektronovou litografií a CRT monitory.
- Nobelovu cenu za fyziku roku 1956 obdržel John Bardeen se spolupracovníky za objev tranzistoru.
- Nobelovu cenu za medicínu roku 1979 obdržel Godfrey Newbold Hounsfield za zhotovení prototypu počítačového tomografu.
- Nobelovu cenu za fyziky roku 2000 obdržel Jack Kilby se spolupracovníky za vynález integrovaného obvodu.
- Nobelovu cenu za fyziku roku 2007 obdržel Peter Grünberg za objev obří magnetorezistence. Jeho výsledky v oboru magnetismu pevné fáze vyústily v dramatický nárůst datové kapacity pevných disků.
Nobelova cena míru pro Jimmyho Walese
Jimmy Wales
V oficiálním zdůvodnění stojí: „Oslovil veřejnost s nabídkou účastenství na shromažďování poznatků celého lidstva. Sociální síť encyklopedistů Wikipedia se svými ambicemi vymezuje vůči běžným sociálním sítím, které generují jen banální encyklopedicky bezvýznamný obsah. Různorodostí témat, počtem hesel a množstvím jazykových mutací se Wikipedie stala nabíledni nejkomplexnější všeobecnou encyklopedií dneška. Wikipedie dokázala přilákat ke společnému dílu příslušníky rozličných národů, sociálních tříd, ras a náboženství. Založení Wikipedie je (podle zdůvodnění) epochální událost dějinně srovnatelná se zřízením Alexandrijské knihovny. Jimmy Wales tvůrčím způsobem zužitkoval moderní technologie k šíření vzdělanosti.“
Komise si rovněž všímá, že oproti mnoha projektům má Wikipedie společensky odpovědnou publikační politiku. Speciálně třeba Wikileaks prý v honbě za senzacemi zveřejňuje neověřené informace, skandalizující polopravdy či vysloveně lži. V touze po maximální návštěvnosti se prý pochybná stránka The pirate bay (TPB) neštítí organizovat trestnou činnost na úseku porušování autorských práv. Provozovatelé TPB, neschopni vytvořit vlastní díla, prý přivedli k dokonalosti parazitování na dílech druhých.
Nobelova cena za ekonomii pro Richarda Stallmana
Richard Stallman
V téměř stostránkovém oficiálním zdůvodnění se přičítají Stallmanovy následující zásluhy. Navázal na myšlenku Dennise Ritchieho a Kena Thompsona, že programy nemusejí být svázány s jedním typem hardwaru, a podrobně se zabýval problémem kompatibility. Popsal hospodářské přínosy licenční kompatibility softwaru. Přesně formuloval rizika přílišné ochrany duševního vlastnictví. Varoval, že přemrštěná patentová ochrana již neslouží inovátorům, nýbrž protřelým právníkům schopným patentovat triviality (tzv. triviální patenty). Průmysl patentových sporů pak působí na zavádění inovací tzv. rdousícím efektem. Ukázal, jak chránit současně zájmy autora a právo uživatele přizpůsobovat si autorské dílo. Stallmanova myšlenka copyleftu předchází nežádoucímu utajování novátorských řešení. Díky copyleftu mohou různí přispěvatelé uplatňovat své originální přístupy při zdokonalování téhož zdrojového kódu, čímž se prudce eskaluje a zostřuje konkurenční boj. Stallman předvedl nové manažerské metody, jak bez formálních smluv organizovat spolupráci rozsáhlých nesourodých pracovních kolektivů.
Dokument zakončují ekonomické studie. Citujme z nich některá zajímavá fakta a postřehy.
- Nově pořízený osobní počítač v průměru doprovází 816 normostran licenčních ujednání k předinstalovanému nesvobodnému softwaru.
- Okolo 97 % osobních počítačů disponuje alespoň deseti svobodnými softwarovými knihovnami (např. GTK, CygWin...).
- Bez svobodného softwaru by si trh rozdělilo kartelovými dohodami několik korporací. Náklady na pořízení základního softwarového vybavení osobního počítače by výrazně přesahovaly cenu hardwaru. Cena vývojářských nástrojů a absence dokumentace by zabránila dalším soutěžitelům vstoupit na trh.
- Na běh svobodného softwaru připadá 81 % instalovaného globálního výpočetního výkonu. (Statistiky zahrnuje veškerou výpočetní techniku.) Svobodné operační systémy spravují 74 % instalovaného globálního výpočetního výkonu
- Výrobci proprietárního softwaru jsou motivováni uvádět nekompatibilní technicky nedokonalé produkty, poněvadž se tím posiluje poptávku po placených upgradech, bezpečnostních prvcích a rozšiřujícím softwaru.
Čisticí prostředek Linux prodávaný v Torvaldsově koloniálu
Zpráva zevrubně rozebírá situaci jednoho podnikatelského záměru, operačního systému Linux. Drobný finský drogista Linus Torvalds, jenž se specializoval na nabízení vlastních čisticích prostředků, přetavil svou zálibu v programování do miliardového byznysu. Systém Linux postupně ovládl 70 % serverového trhu a 96 % superpočítačového trhu.
První reakce
Vědecký tým Necyklopedie považuje reformu za krok správným směrem: „Donátor nadace Alfréd Nobel vždy hleděl skutečných potřeb prostých lidí. Například zavile odmítal zřídit cenu za matematiku, kterou považoval »za vědu pro vědu samou« odtrženou od každodennosti člověka. Současné reformy jsou prodchnuty původním humanistickým duchem.“ Vědecký tým dále spekuluje, zda dojde k oslabení politické lobby: „I v minulosti několikrát zapůsobily mocenské tlaky. Třeba roku 1956 byl Winston Churchill, sepsav svůj životopis, dekorován Nobelovou za literaturu, ač jeho paměti rozhodně nelze vydávat za estetický klenot. Avšak v posledním desítiletí laureáti - Evropská unie, Barack Obama, Al Gore, Liou Siao-po, IPCC - vyvolávají mimořádně vášnivé kontroverze. Neotřelá volba Jimmyho Walese dává naději na kýžené odpolitizování.“
Výkonný ředitel společnosti Microsoft Steve Ballmer se ostře ohradil vůči zviditelnění Richarda Stallmana: „Hipísácká ideologie triumfuje! Odpovědní nevědí nebo nechtějí vědět, co skutečně funguje, kdo inovuje, kdo přináší masám nejmodernější technologie, čeho si lidé žádají, kdo zaměstnává miliony, kdo platí daně, kdo startuje budoucí ekonomický růst... Raději dopřávají sluchu líbivým řečem linuxáků. Zvítězila 1% exaltovaná menšina nad střízlivou většinou.“
Světový svaz skeptiků, který programově demaskuje šarlatánství, se obává uvolnění požadavků na publikační činnost vyznamenávaných. Svaz postrádá výslovná ustanovení zaručující, že budou z nominací vyloučeni výrobci homeopatik, zastánci teorie expandující Země, astroarcheolog Erich Däniken a jiní propagátoři pseudovědy.
Radikální filozofka Gertrude Elisabeth von Bärtig, jež studuje vědu jakožto sociologický fenomén, doporučuje Nobelovu nadaci raději rozpustit: „V posledních desetiletích došlo k extrémní byrokratizaci a profesionalizaci vědy. Vědecká práce stále více tkví v organizování nákladných experimentů, manipulování redakcí renovovaných časopisů a získávání dotací na řešení problémů, které v podstatě zajímají jen zainteresované výzkumníky. Východiskem z této krize je jen diskurs založený na feyerabendovském epistemiologickém anarchismu, tudíž veškeré snahy autoritativně hodnotit vědecké výkony jsou marné a nežádoucí. Nobelova cena není než snaha autoritativně hodnotit vědecké výkony, tudíž by se jí neměla věnovat mediální pozornost. Nebylo by nejlepší v naší postmoderní situaci celou Nobelovu cenu coby atavismus zrušit?“
(Zdroje obrázků: Wikipedia (Nobelova cena, Stallman, Wales) a Necyklopedie (Linux v prodejně).)
